Čína má mocnou politickou zbraň. Západ se obává závislosti na jejích vzácných kovech

Jana Václavíková Jana Václavíková
9. 5. 2021 20:00
Spory mezi Čínou a Japonskem o rybaření na sporném území měly v roce 2010 nečekanou dohru. Čína, která měla největší zásoby kovů vzácných zemin, tehdy zakázala jejich vývoz do Japonska. Stejné hrozby, která by ovlivnila výrobu téměř veškeré moderní elektroniky, se nyní obávají i další státy.

V době konfliktu bylo Japonsko závislé na čínském dovozu vzácných kovů z 90 procent. Taková čísla nejsou výjimkou - Čína má v odvětví dominantní postavení a stojí za 85 procenty světové produkce. Závislé jsou na ní i Spojené státy, mezi lety 2016 a 2019 tu čtyři pětiny poptávky pocházely právě z Číny.

Na čínských zdrojích závisí také celosvětová výroba moderních technologií. Vzácné prvky dokážou proměnit surovou ropu na benzin a naftu, jsou nezbytné pro výrobu baterií do elektromobilů, nachází se v elektronice, satelitech, solárních panelech, větrných turbínách nebo v naváděných střelách. 

"Kovy vzácných zemin mění všechno kolem automobilů, zelených technologií nebo přesnosti zbrojních systémů. Staly se nepostradatelnými," vysvětluje pro magazín Foreign Policy analytik Jim Kennedy. 

Zkušenosti z Japonska a pandemie, která omezila výrobu v Číně, navíc zdůraznily obavy západních států. "Koneční uživatelé vidí, že Čína je ochotná použít vzácné kovy jako politickou zbraň," říká konzultant Ryan Castilloux. "Kovy vzácných zemin byly důležité už delší dobu, ale covid-19 ukázal, že i USA mohou být odstřiženy od zásobování," doplňuje ho analytik Jordy Lee. 

Čína totiž není jen největším vývozcem vzácných kovů, ale zároveň z nich vyrábí další produkty - ať už jde o elektroniku, nebo čipy. "Čína dostala celý svět na kolena. Kontrolují technologii a to, kam technologie putuje," uvádí Kennedy. 

A tuto strategickou výhodu si uvědomuje i samotná Čína. "Čínský monopol v produkci kovů vzácných zemin pomáhá Pekingu ovládat americký sektor vyspělých technologií," psalo se například v čínském tisku v roce 2019, když probíhala mezi Spojenými státy a Čínou obchodní válka. 

Radši otevírat vlastní doly

Japonsko nyní může sloužit ostatním zemím jako příklad toho, jak se dá vypořádat se závislostí na Číně. Ostrovní země rozšířila své dodavatele, zachránila velkými investicemi australskou těžařskou firmu před krachem a nadále podporuje snahu o recyklaci materiálů a výzkum alternativ. Díky tomu Japonci během deseti let snížili dovoz vzácných kovů z Číny z 90 na 58 procent a do roku 2025 se chtějí dostat až pod padesát procent, píše server Quartz

Podobné kroky nyní plánuje i Evropská unie. Ta v loňském roce identifikovala třicet surovin, které jsou pro její průmysl kritické a které ho činí kvůli dovozu z asijské velmoci "velmi zranitelným", cituje z oficiálního vyjádření hongkongský deník South China Morning Post.

Unie chce dosáhnout nezávislosti dvěma způsoby - recyklací vzácných prvků a podporou dolů v členských státech EU. Případně mají jednotlivé země identifikovat nová vhodná místa, kde by s finanční podporou unie důl otevřely. Ideálně do roku 2025, uvádí německý server Deutsche Welle

Z čínského vlivu se chtějí vymanit i Spojené státy. Právě ty byly přitom do 80. let minulého století největším producentem kovů vzácných zemin, těžbu ale omezily na současných deset procent celosvětové produkce. Jedním z důvodů byl odpad, který při procesu vzniká. A také levná čínská konkurence.

"Čína začala těžit ve velkém a zaplavila svět levnými komponenty ze vzácných kovů, takže vytlačila ostatní, například Spojené státy, z trhu," popisuje Castilloux. Proto je podle něj o čtyřicet let později složité vytvořit si vlastní konkurenceschopný trh. 

Prvním krokem k větší nezávislosti Spojených států bylo otevření dolu v Kalifornii. "USA nechtějí být v pozici, kdy by musely být závislé na Číně," říká David Shinn z Univerzity George Washingtona. 

Boj o moc na pozadí těžby

Podle magazínu Foreign Policy mohla být snaha o nezávislost také důvodem, proč chtěl bývalý americký prezident Donald Trump koupit Grónsko, přestože nebylo a není na prodej. Na jeho území jsou totiž největší nevytěžené zásoby vzácných prvků na světě. Proti jejich těžbě však vystupují místní. V nedávných volbách zvítězila politická strana, která slíbila, že jakékoliv plány na těžbu zastaví. 

Grónskem to ale nekončí, podle odborníků se nyní boj o zdroje, a tedy i boj o vliv na těžbu, přesouvá do Afriky. "Závod o obchodní styky s Afrikou, která má zásoby vzácných minerálů, může být příští geopolitickou arénou mezi Spojenými státy a Čínou," domnívá se Zane Heflin z amerického think-tanku The New Center. Už nyní Čína investuje například do Konga, které má více než šedesát procent světových zásob kobaltu. 

Video: Čipy nejsou sci-fi, Čína je testovací prostor, časem budeme sami technologie, říká Sedlák

Čína neřeší ochranu dat jako my na západě. Je to testovací prostředí toho, co by šlo dál. Vláda tam má neomezenou moc, říká novinář. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 59 minutami

Festival v San Sebastiánu spojí ceny pro nejlepšího herce a herečku

Mezinárodní filmový festival ve španělském San Sebastiánu bude nově udělovat genderově neutrální ceny. Od letošního září samostatné sošky pro nejlepšího herce a herečku nahradí jedno ocenění, Stříbrná mušle pro nejlepší herecký výkon, píše agentura AP. K podobnému kroku se nedávno odhodlala přehlídka Berlinale, pořádaná v německé metropoli.

"Změna vychází z přesvědčení, že pohlaví jakožto společenský a politický konstrukt už nadále není kritériem, kterým bychom se chtěli řídit," vysvětluje ředitel akce José Luis Rebordinos. "Úkolem poroty bude jednoduše rozlišovat dobré od špatných hereckých výkonů," dodává.

Letošní 69. ročník festivalu se koná od 17. do 25. září.

Zdroj: AP
Další zprávy