Dublin - Miliardová záchrana Irska z fondu Evropské unie se opět přiblížila. Guvernér irské centrální banky ve čtvrtek přiznal, že země přijme pomoc ve výši desítek miliard eur.

Do půjčky, která by měla pomoct především v potížích se zmítajícím irským bankám, by měly být zapojeny jak členské země EU, tak Mezinárodní měnový fond.

Do Dublinu ve čtvrtek dorazila společná delegace Evropské komise, Evropské centrální banky a měnového fondu, aby se s irskými představiteli pokusila dojednat podmínky záchranného balíčku. Irští politici až dosud odmítali, že země pomoc potřebuje, přiznání guvernéra centrální banky je prvním oficiálním prohlášením, které doznává, že země o pomoc opravdu požádá.

Půjde o desítky miliard

"Bavíme se docela jistě o velké částce, v řádu desítek miliard," prohlásil před začátkem jednání s evropskou delegací Patrick Honohan. Guvernér přiznal, že irské banky za poslední půlrok přišly o značné množství kapitálu.

Evropské burzovní i finanční trhy reagovaly na rostoucí pravděpodobnost pomoci Irsku uklidněním a na počátku čtvrtečního obchodování srovnaly část ze ztrát nabraných v předchozích dnech.

Jakkoli je prohlášení guvernéra irské centrální banky významné, o přijetí pomoci musí rozhodnout irská vláda. Premiér ani žádný z ministrů zatím neřekli, že pomoc schválí.

Jen banky, nebo i vláda?

Zdroje z Evropské unie sdělily agentuře Reuters, že Irsko by mohlo obdržet pomoc ve výši mezi 45 a 90 miliardami eur. Rozpětí je tak velké proto, že není jasné, zda pomoc bude určena pouze bankovnímu sektoru nebo také irské vládě. Potřebná injekce pouze bankovnímu sektoru se odhaduje na zhruba 50 miliard eur.

Záchranný mechanismus by měl být podle diplomatických zdrojů spuštěn poté, co mise Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu v Irsku skončí, pravděpodobně během několika dní. Aktuální odhad evropských analytiků je, že pomoc bude potřebovat i irský státní rozpočet.

Zvyšte daně, zní výzva i podmínka

Potíží Irska už se pokoušejí politicky využít velké evropské země. Francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová prohlásila, že korporátní daně jsou v Irsku abnormálně nízké a budou muset vzrůst.

Rakouský ministr financí Josef Pröll dokonce zvýšení daní označil za podmínku pro schválení evropské pomoci.

Ještě ve středu, po jednání unijních evropských ministrů financí, prohlašoval šéf irské státní pokladny Brian Lenihan, že nízké daně nejsou nijak ohroženy.

Základní sazba daně z příjmu právnických osob činí v Irsku 12,5 procenta. Země jako Francie či Německo po léta Dublin kritizovaly, že takto nízko nastavené zdanění je nekalou konkurencí. Irsko díky nízkým daním v posledních dvou dekádách nalákalo do země řadu velkých investic, především v oblasti informačních technologií, které byly základem irského "ekonomického zázraku".

Šéf Ryanair: Vláda lže

Irské banky se dostaly do problémů kvůli prasknutí bubliny na trhu s nemovitostmi. Benevolentně poskytnuté hypoteční úvěry, navíc s příliš nízkým úrokem, se rychle staly nedobytnými pohledávkami.

Irský premiér Brian Cowen dosud přijetí evropské pomoci odmítal, a to právě z obavy, že by vedlo k omezení ekonomické suverenity jeho vlády.

Šéf jedné z klíčových irských firem, nízkonákladové letecké společnosti Ryanair tento přístup komentoval velmi ostře. Michael O'Leary označil irskou vládu za zcela hospodářsky neschopnou a prohlásil, že země si oddechne, až se dostane pod správu Mezinárodního měnového fondu.

"Irsko zbankrotovalo. Vláda nám lhala celý týden. Jestliže se vládní dluhopisy dostanou na devítiprocentní úrok, zatímco od měnového fondu si můžete půjčit za tři procenta, pak čím dříve se dostaneme pod jejich kontrolu, tím lépe," řekl O'Leary.

Irská krize spustila řetězovou reakci, kterou se Brusel pokouší horečně zastavit. Do problémů se začala dostávat i portugalská ekonomika, což prezidenta Evropské rady Hermana Van Rompuye vedlo k varování, že Unie zažívá existenční krizi a pád eura může znamenat konec celého integračního procesu.