reklama
 
 

Příběh irského pádu: Jak opelichal keltský tygr?

17. 11. 2010 23:05
Před pěti lety bylo Irsko na vrcholu slávy, pak přišel rychlý pád

Dublin - V roce 2006 označil prestižní časopis The Economist Irsko za zemi s nejlepší kvalitou života na světě. Na summitech Evropské unie hýřili dublinští politici sebevědomím a nikdo z nich si nepřipouštěl, že by se irská ekonomika mohla dostat do potíží.

Právě to se ale stalo, keltský tygr začal v roce 2008 ztrácet dech a dnes kulhá na všechny čtyři.

Kde se stala chyba?

Příčin krachu irského hospodářského zázraku je víc, některé se ale na současných hospodářských těžkostech ostrova podílejí víc než ostatní.

Byly to příliš benevolentně poskytované hypoteční úvěry, navíc s příliš nízkým úrokem, vedoucí k příliš vysoké míře soukromého zadlužení, příliš rychlý nárůst cen nemovitostí následovaný příliš rychlým propadem na trhu s realitami a příliš velkorysé investiční pobídky spojené s příliš nízkou daní ze zisku a tím i příliš velkým propadem příjmů do státního rozpočtu.

A samozřejmě příliš štědrá politika v sociální oblasti.

Irský premiér Brian Cowen je přesto přesvědčen, že jeho země stávající problémy zvládne.

"Za poslední dva roky jsme schválili rozpočtová opatření ve výši 15 miliard eur," řekl v úterý před poslanci irského parlamentu. "A tato opatření přinesou své ovoce."

Je také nejvyšší čas. Zatímco v roce 2000 rostlo irské hospodářství téměř desetiprocentním tempem, loni zaznamenalo pokles o 7,6 procenta HDP. Hůře na tom byly v rámci EU jen pobaltské země a Finsko.

V roce 2006 činil irský státní dluh 24,8 hrubého domácího produktu, loni to bylo již 65,5 procenta. Nezaměstnanost se před pěti lety pohybovala v zemi na úrovni čtyř procent, dnes je téměř čtrnáctiprocentní a tedy pátá nejvyšší v unii.

Hypoteční bublina

Tahounem irského hospodářství bylo dlouhé roky stavebnictví nesoucí se na konjunkturální vlně developerských projektů. Když ale hypoteční bublina splaskla a banky si uvědomily, že řada úvěrů nebude nikdy splacena a není ani ničím kryta, tisíce staveb, pro které se najednou nedostávalo dalších peněz, zůstalo nedokončeno.

Desetitisíce irských domácností, které si na soukromé bydlení vypůjčily, nebyly schopny hypotéky splácet, protože minimálně jeden z obou manželů se ocitl bez práce.

Ceny nemovitostí začaly rapidně klesat, takže řešením zoufalé situace, v níž se ocitli, nebyl ani urychlený prodej domu či bytu, který si pořídili.

Deník Irish Times odhaduje, že neschopno splácet své půjčky je už nyní na 60 tisíc domácností a tedy téměř deset procent všech rodin zadlužených díky stavebním hypotékám.

Suma závazků, které Irové nesplácejí se záhy přehoupne přes deset miliard eur. Sto osmnáct miliard eur činí celkové zadlužení na hypotečním trhu a tato částka představuje více než polovinu HDP země. Ceny nemovitostí, které již oproti svému maximu z časů před pěti lety klesly o polovinu, budou přitom dále klesat.

Krizi na trhu s realitami prohloubily i spekulativní nákupy pozemků. Jejich ceny postupně vzrostly až na několikanásobek evropského průměru. Platilo to i pro zemědělskou půdu. V roce 2007 stál v Irsku hektar polí 60 tisíc eur.

Podnikatelský i sociální ráj

Vláda centristické Fianny Faíl ve snaze přilákat zahraniční investory snížila postupně daň ze zisku až na 12,5 a v některých případech i na deset procent.

Ostatní země EU v tom správně spatřovaly nepřípustnou konkurenční výhodu. V Německu činí daň z podnikání třicet procent, ve Francii dokonce 33 procent. Irsko přitom bylo ještě v roce 2004 jedním z největších příjemců finanční pomoci z Bruselu, určené málo rozvinutým venkovským oblastem.

Cowen na praxi nízkých daní zatím nehodlá nic měnit.

"Irsko zůstává atraktivní zemí pro zahraniční investice," tvrdí. "Zvolila si je jako místo podnikání řada světových firem, zejména těch, které sázejí na své know-how."

Irskému hospodářství zahraniční kapitál samozřejmě pomohl a nezaměstnanost šla rychle dolů, státnímu rozpočtu ale začaly brzy chybět peníze, protože příliš mnoho podniků bylo v rukou nadnárodních společností.

Tím spíše, že státní výdaje v sociální oblasti jsou v Irsku více než štědré. Dávky v nezaměstnanosti u osob, které zůstávají dlouhodobě bez práce, zůstávají třetí nejvyšší v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), po Dánsku a Švýcarsku. Měsíční penze činí u osob starších 66 let 892 eur (přes 21 tisíc Kč).

Nízké příjmy a vysoké rozpočtové výdaje se projevily s prvním úderem hypoteční krize. Irsko se stalo první zemí eurozóny, která v roce 2008 sklouzla do hospodářské recese. Státní rozpočet na rok 2009 už počítal se schodkem ve výši deseti procent HDP. Ten loňský se vyhoupl na dvanáct procent.

EU nyní odhaduje, že Irsko bude potřebovat finanční pomoc ve výši 45 až 90 miliard eur. Irská vláda naopak sází na drastické škrty ve výdajové stránce rozpočtu a tvrdí, že schodek dostane do roku 2014 znovu pod úroveň tří procent HDP.

Prvním krokem na této cestě bylo patnáctiprocentní snížení mezd ve státním sektoru. A patnáctimilardové úspory ohlášené na roky 2011-2014.

Brusel očekává, že další opatření, mimo jiné zvýšení podnikatelské daně, budou následovat.

Pomoc EU ale Cowen zatím odmítá.

"Ministr financí Lenihan, který jedná v Bruselu, rozhodně nedostal mandát, aby s finanční pomocí unie souhlasil," říká.

autor: Radim Klekner | 17. 11. 2010 23:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama