Valletta - Šéfové zemí Evropské unie chtějí příští týden na maltském summitu jednat o zřízení uprchlických táborů v Libyi a v okolních zemích.
Jen do Itálie loni přes Středozemní moře dorazilo okolo 181 tisíc lidí. Devadesát procent z nich přitom nastoupilo na loď právě v Libyi.
O návrhu na financování táborů v Africe už tento týden předběžně jednali evropští ministři vnitra. Tábory by měla spravovat agentura OSN pro uprchlíky UNHCR nebo Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Část uprchlíků by mohla získat azyl v Evropě - ale až po prověření, které by podle agentury Reuters prováděly organizace, které by tábory spravovaly. Odhaduje se, že momentálně je v Libyi zhruba milion uprchlíků a většina z nich by se chtěla dostat do Evropy.
"Je třeba zachránit uprchlíky před pašeráky lidí a vzít je na bezpečné místo, ale místo mimo Evropu. Do Evropy pak vezmeme ty, kteří potřebují ochranu," prohlásil v maltském hlavním městě Valletta německý ministr vnitra Thomas de Maziére.
Většina těch, kteří se chtějí dostat do Unie přes Libyi, totiž nepochází ze zemí kde se bojuje, jako je například Sýrie či Afghánistán, ale z afrických zemí jako Niger, Egypt či Súdán či z asijského Bangladéše. Itálie označuje mnohé z nich za ekonomické migranty kteří nemají nárok na azyl.
Není ale jasné, jakým způsobem uprchlíky v Libyi zadržet a jak jim tam poskytnout bezpečné útočiště. Maltský premiér Joseph Muscat, jehož země je na uprchlické trase přes moře a nyní předsedá EU, by chtěl uzavřít s Libyí podobnou dohodu, jako má Unie od loňska s Tureckem.
Na základě této smlouvy Ankara přislíbila zabránit odjezdu uprchlíků ze svého území do Evropy, část syrských uprchlíků z tureckých táborů ale může dostat v Evropě azyl či jinou možnost pobytu. Turecku navíc EU slíbila finanční pomoc a bezvízový styk.
Proti smlouvě s Libyí po vzoru Turecka se ale postavila Evropská komise, uvádí list The Independent. "Jsou to dvě naprosto rozdílné situace, dvě rozdílné země, rozdílné složení proudu imigrantů, jiné rozměry věci, nelze to srovnávat," prohlásila Federica Mogheriniová, která je vysokou představitelkou EU pro zahraniční politiku.
Smlouvu není s kým uzavřít
Největším problémem je, že smlouvu není s kým uzavřít. V Libyi, která se propadla do chaosu a občanské války po svržení diktátora Muamara Kaddáfího v roce 2011, není jednotná ústřední vláda. Zemi ovládá několik soupeřících frakcí. V této situaci lze Libyi stěží prohlásit za bezpečnou zemi, do které lze podle současného práva posílat zpět neúspěšné žadatele o azyl.
Podle agentury Reuters je právě to důvodem, proč se EU snaží, aby libyjské tábory vedly mezinárodní organizace jako UNHCR a IOM. Brusel by pak mohl tyto tábory prohlásit za bezpečné území a vracet tam neúspěšné žadatele o azyl.
Není ale jasné, kdo by zajistil ozbrojenou ochranu takových táborů v zemi zmítané válkou. Ani co by se dělo s jejich obyvateli, protože by v nich nemohli bez práce a bez vyhlídky na budoucnost zůstat na věky.
Turecko hodlá vyřešit problém se syrskými a také iráckými uprchlíky tak, že jim umožní pracovat a slibuje jim občanství. V Libyi to nepřipadá v úvahu. Uprchlíci by navíc pravděpodobně nestáli o to usadit se v Libyi. V mnoha zemích, ze kterých přišli, je lepší situace než v Libyi.
Celý plán s libyjskými tábory tak zřejmě bude na summitu či již před ním odložen. EU ale plánuje poskytnout pomoc libyjské pobřežní stráži, která by měla zabraňovat vyplutí lodí s uprchlíky do Evropy. Unie zřejmě také podpoří provoz uprchlických táborů v dalších afrických zemích, které jsou stabilnější, než je Libye, a možná i přislíbí, že odsud vezme omezený počet uprchlíků do Evropy.
