V sobotu večer pražského času začala americká média jedno po druhém prohlašovat Joea Bidena novým prezidentem Spojených států. Krátce poté svému bývalému viceprezidentovi pogratuloval také někdejší šéf Bílého domu Barack Obama. "Vím, že bude tu práci dělat se zájmy všech Američanů v srdci, ať už pro něj hlasovali, nebo ne," prohlásil Obama.
Zprávu o Bidenově zvolení přivítali lidé ve velkých městech jako New York nebo Washington spontánními pouličními oslavami. Z těch částí Spojených států, kde většina lidí odevzdala svůj hlas Donaldu Trumpovi, se ale ozývaly jiné ohlasy. "Nic z toho nepřijímám. Tohle je smutný den pro Ameriku," citoval například list New York Times voliče z města Bismarck v Severní Dakotě. V tomto volebním obvodu získal stávající prezident skoro 70 procent hlasů.
Rozpor ilustruje situaci, ve které se Spojené státy nachází. "Trump svému nástupci odkazuje zemi, ve které se mnoho Američanů rozdělených politikou nejenže nemá rádo, ale aktivně se radují ze vzájemného odcizení," míní komentátor liberálního listu Huffington Post Zach Carter. "Demokraté a republikáni už nejsou jen dvě politické strany. Staly se z nich dvě cizí země, které spolu vedou volební válku. A ta s Trumpovou porážkou neskončí," varuje také politolog Ivan Krastev.
Proto jakmile opadne euforie obyvatel, kteří dali svůj hlas Bidenovi, pozornost lidí i médií se stočí zpět na potíže, se kterými se země podle nich nyní potýká: ekonomiku a nezaměstnanost, otázky klimatu, reformu policie, imigrační témata a pochopitelně i koronavirus. Právě ve dnech voleb a povolebního sčítání si Spojené státy připisovaly zatím rekordní denní přírůstky počtu nakažených.
Referendum o Trumpovi
Jak upozorňují někteří analytici, volby byly do značné míry referendem o Trumpových čtyřech letech v úřadu. A to dopadlo v podstatě vyrovnaně. "Na mém hlasovacím lístku je soucit, slušnost, demokracie," apeloval na Američany před volbami Biden. Jak nyní ukazují čísla, podařilo se mu skutečně přesvědčit víc z těch voličů, pro které byly "osobní kvality" kandidáta důležitější než konkrétní témata jako ekonomika, zdravotnictví, klima nebo rasismus. Mezi těmi, kteří to měli naopak, lépe skóroval Trump. Průzkum agentury Edison Research navíc ukázal, že 67 procent Bidenových voličů se při volbách řídilo spíš snahou být "proti Trumpovi" a dostat ho pryč z Bílého domu než autentickou náklonností k demokratickému kandidátovi.
"Lidé se v Bidenovi nevidí, protože jim opakovaně nedokázal říct, co konkrétně udělá, aby zlepšil jejich životy," je přesvědčený analytik Zach Carter. Přitom právě ekonomika je podle průzkumů pro voliče tím nejpalčivějším problémem. O to těžší to teď Biden bude mít. "Převezme úřad s ekonomikou v hluboké recesi a s nekontrolovatelně řádící pandemií," upozorňuje Carter.
Na koronavirus v USA zemřelo přes 240 tisíc lidí. Podle Mezinárodního měnového fondu se americká ekonomika letos propadne o 4,3 procenta HDP. O práci každý týden přijdou stovky tisíc lidí a míra zaměstnanosti kvůli pandemii spadla na úroveň konce roku 2015. Podle analytiků bude trvat ještě déle než rok, než se vrátí na úroveň před rozšířením nákazy. Nepoměrně víc lidí bez práce je mezi Afroameričany a Hispánci.
Biden, stejně jako všichni prezidentští kandidáti, během kampaně naznačoval, co chce stihnout v prvních stech dnech v úřadu. Ty se mu začnou odpočítávat 20. ledna, kdy v souladu s americkou ústavou skončí období úřadující hlavě státu Trumpovi. Bidenův hlavní závazek je co nejdříve vytvořit celostátní strategii v boji s pandemií koronaviru. Zvrátit chce Trumpovo rozhodnutí opustit Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a Pařížskou klimatickou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů.
Do ekonomiky hodlá napumpovat 700 miliard dolarů určených na pomoc s pandemií a vznik nových pracovních míst. Rozpočet by je měl získat zdaněním nejbohatších Američanů a velkých korporací. Pomoct chce také rodinám přistěhovalců, které byly rozdělné kvůli přísným imigračním pravidlům Trumpovy administrativy.
Pomalý Joe a zelený příkop
Někteří pozorovatelé politického dění zdůrazňují, že "empatický, smířlivý" Joe je přesně to, co nyní Amerika potřebuje. "Je to jasný důkaz o tom, po čem národ touží, pokud jde o styl vedení," je přesvědčený politolog Mitchell S. McKinney z Univerzity v Missoury. Další ale varují, že doufat v to, že s Bidenem se do Spojených států vrátí dřívější "normalita", by bylo naivní.
"Dělící linie se s volbou prohloubí. Biden se pravděpodobně bude snažit depolarizovat a spojovat Američany, ale bude mezi mlýnskými kameny - sama Demokratická strana jej bude nutit být legislativně aktivní a prosazovat programy jako třeba Green New Deal (ambiciózní program boje s klimatickou krizí, pozn. red.). To má potenciál voliče dále rozdělovat," upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog Jan Hornát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Právě opatřeními na podporu průmyslu na úkor ochrany klimatu nebo zažehnutím obchodní války s Čínou ve jménu ochrany pracovních míst Američanů Trump v posledních letech oslovil řadu voličů, píše ve své analýze agentura AFP. Detaily Bidenovy environmentální politiky zatím nejsou jasné, ale obavy, že kvůli ní budou mizet pracovní hrozí v zemi vytvořit další příkop, tentokrát "zelený", dodává AFP.
Video: Biden by byl extrémně slabý prezident, říká Durčák
