Egypťané schválili 34 kontroverzních ústavních dodatků v pondělním referendu, kterého se podle ministerstva spravedlnosti zúčastnilo 27,9 procent voličů. Drtivá většina z nich byla "pro".
Nezávislá Egyptská organizace na ochranu lidských práv ale hovoří o účasti nižší než deset procent a hlasování tak spolu s opozicí považuje za zmanipulované.
"Vláda zabíjí ústavu"
Opozici nejvíc vadí, kudy se egyptské právo bude ubírat: stěžuje si, že Mubarakův režim pouze "vykuchal" zákon o výjimečném stavu a rozpustil ho do ústavních dodatků.
Ty podle kritiků omezují lidská práva nebo zakazují politické aktivity a strany spojené s náboženstvím.
Není náhodou, že nejpočetnější tábor lidí stojících v opozici vůči režimu Husního Mubaraka tvoří od voleb z roku 2005 stoupenci zakázané organizace Muslimské bratrstvo. Do parlamentu, kde mají pětinu křesel, se dostali jako nezávislí.
"Vláda zabíjí ústavu," řekl novinář a poslanec malé opoziční strany Karama Hamdín Sabahí.
Ministr zahraničí Ahmed Abdul Gheit reagoval na kritiku Amnesty International slovy, že "ne-Egypťané nemají právo komentovat."
Boj proti terorismu na prvním místě
Mubarakova vláda prohlašuje, že změna ústavy prospěje politickému životu, stejně jako boji proti terorismu. Egypt je častým terčem islámských radikálů.
Krok přichází zároveň v době, kdy egyptské úřady přitvrzují tlak nejen na politickou opozici, ale také intelektuály a nezávislé organizace.
Asi nejkontroverznější dodatek nese číslovku 179. Dovoluje zatčení podezřelých z terorismu bez zatykače. Tyto případy pak mohou být předány jakémukoliv soudu, včetně vojenských tribunálů. Právě u nich neexistuje v Egyptě možnost odvolání.
Úřady zároveň mohou obejít další tři dodatky, které chrání svobodu a soukromí jedince.
"Mubarakovo referendum"
Ostrou kritiku vyvolala samotná příprava referenda. Prezident Mubarak navrhl změnu ústavy už v prosinci. Parlament ji pak schválil 19.března. Vláda pak narychlo uspořádala referendum deset dní před původním plánovaným termínem.
"To nevypadalo jako lidové hlasování," souhlasila s námitkami opozice Gahda Šáhbandarová z organizace Šajfínkom, která na průběh hlasování dohlížela.
"Bylo to referendum prezidenta Mubaraka a jeho Národní demokratické strany (NDS). K urnám dorazili jen jejich stoupenci," dodala.
Arabská televize Al-Džazíra také zdokumentovala případ, kdy stoupenci NDS přivedli do jedné z volebních místností negramotnou ženu, která poté volila podle jejich přání.
Gamál Mubarak, příští prezident?
Opozice obviňuje prezidenta Mubaraka, že chce posílit moc "své" vládní Národní demokratické strany a zajistit křeslo hlavy státu svému synovi Gamálovi. Oba to odmítají.
Spojené státy, které v minulosti značně tlačily na Mubarakův režim kvůli porušování lidských práv, vyjádřily nad některými ústavními dodatky "znepokojení". Tím ale pro ně celá věc skončila.
Mluvčí ministerstva zahraničí Sean McCormack řekl, že nechce "vtahovat vládu USA do věcí, které by měly být domácí politickou záležitostí Egypta".
