reklama
 
 

Sahara bude zelená, slibuje Egypt

16. 3. 2008 13:00
Egypt ( od zvláštního zpravodaje Aktuálně.cz) - Z části Sahary má být úrodná země. Egyptský prezident plánuje, že se na zavlažená území přestěhují nejméně tři miliony lidí.

Kharga (od zpravodaje Aktuálně.cz) - Betonové domky uprostřed pustiny, prachu a písku. V řadách, jeden jako druhý, jako by je někdo naklonoval.

Na sídlišti neroste jediný strom. Místo nich tu stojí vodojemy.

Vznik nových vesnic v okolí oázy Kharga je součástí projektu egyptské vlády, jak proměnit Saharu v obydlenou a prosperující zemi.

Do dnes pustých oblastí se díky zavlažovacím projektům a obrovským investicím mají v následujících letech přestěhovat miliony lidí.

Není místo

Přestože porodnost klesá, rozroste se sedmdesátimilionová egyptská populace každý rok o více než milion obyvatel. V roce 1880 žilo v Egyptě něco málo přes 6 milionů lidí. Za dvacet let bude v zemi bydlet přes 100 milionů Egypťanů.

Egypt sice je rozlohou třináctkrát větší než Česko, 95 procent země však tvoří vyprahlá pustina. Údolí Nilu je už teď přelidněné a úrodné půdy je nedostatek.

Do přibližně šestnáctimilionové Káhiry se každý den přistěhují stovky lidí hledající práci. Čeká je tam hluk, smog a často beznaděj.

A tak se Egypťané musí stěhovat do pouště. Část budoucích kolonizátorů Sahary by měla přijít právě z Káhiry.

Nový svět

Plány na zavlažování egyptské části Sahary jsou staré přes padesát let. Už tehdejší prezident Násir spustil megalomanské projekty na zúrodnění pouště. Lákal lidi do pouštních oáz na západě země. Oblast pojmenoval Nové údolí a přes mezinárodní protesty nechal postavit na jihu Egypta obří Asuánskou přehradu.

Za cenu obrovských ekologických a kulturních škod přehrada zabránila ničivým povodním a nově zavlažená půda nesla několik let dobrou úrodu. Používaná hnojiva a zvyšování slanosti pak výnosy snižovaly. Hladina podzemní vody na Sahaře kvůli projektům jako Asuánská přehrada začala kolísat a ohrožuje zemědělství v oázách.

Současný prezident Hosni Mubarak přesto začal v roce 1997 realizovat další plány, jak pomocí zavlažovacích kanálů z Asuánské přehrady proměnit kus Sahary v zelená pole. "Projekt otevírá cestu k nové egyptské civilizaci," prohlásil.

Egyptská vláda chce přesunout do pouště na jihu země přes tři miliony lidí a voda z Asuánské přehrady má proměnit nejméně dva tisíce kilometrů čtverečních Sahary na úrodná pole.

Egyptský prezident sní o tom, že v budoucnu propojí Asuánskou přehradu se Středozemním mořem. "Jednou bude Sahara zase zelená," napsal Mubarak v jednom ze svých prohlášení. 

Mubarakova pyramida, jak bývá projekt nazýván, bude stát nejméně 70 miliard dolarů.

Projekt na jihu Egypta nazývaný Toshka by mohl být hotov za deset let. V plánu je výstavba dalších zavlažovacích kanálů na severu země a Sinajském poloostrově.

Podle vládních představitelů experimenty ukázaly, že půda bude úrodná a pomůže snížit potravinovou závislost Egypta na dovozu ze zahraničí. Růst by na nově vzniklých polích měly okurky, rajčata, bavlna nebo banány.

V místech uprostřed pouště, kde teplota v létě šplhá k padesáti stupňům, vznikají rozlehlá betonová sídliště s názvy jako Paříž, Revoluce nebo Nový Asuán. Součástí měst budou nové školy, železniční tratě, nemocnice i mešity.

Budou se lidé chtít stěhovat na taková místa?

Až Egypt začne válčit o Nil

Když egyptský prezident Anvar Sadat v roce 1979 podepisoval mírovou smlouvu s Izraelem, řekl větu, kterou od té doby často citují média: "Jediné, pro co by naše země ještě někdy mohla vést válku, je voda."

Život většiny obyvatel jedné z nejchudších arabských zemí je totiž závislý na řece Nil, která do Egypta teče z dalších afrických zemí. Ty chtějí také odčerpávat stále větší množství vody. 

V současné době je na vodě 6700 kilometrů dlouhého Nilu závislých přes 160 milionů Afričanů. Podle odhadů OSN by to však v roce 2050 mohlo být kvůli rychlému populačnímu růstu až 340 milionů lidí.

Podle britského a amerického ministerstva obrany i OSN je proto právě severovýchodní Afrika oblastí, kde je nebezpečí vzniku válečného konfliktu o vodu nejvyšší.

Podle egyptského ministra pro vodní hospodářství Mahmouda Abu Zeida jsou obavy přehnané. "Válka o vodu v současné době nehrozí," říká ministr. "S ostatními státy povodí Nilu naopak spolupracujeme a o využití vody z Nilu máme uzavřené smlouvy," dodává.

Také některé mezinárodní organizace, například Mezinárodní institut pro vodu, tvrdí, že hrozby nejsou aktuální. Z dokumentů institutu plyne, že obavy z válečných konfliktů o vodní zdroje jsou přehnané.

OSN však odhaduje, že vážný konflikt v oblasti severovýchodní Afriky by mohl vzniknout kolem roku 2020. O vodu by mohly přijít právě nově vznikající osady v egyptské části Sahary.

V minulosti už byla situace několikrát napjatá. To když Etiopie oznámila záměr budovat kaskádu přehrad nebo v roce 1958, kdy byla kvůli čerpání vody z Nilu napjatá situace mezi Egyptem a Súdánem.

Právě v Súdánu v současné době dělníci dokončují další kontroverzní dílo, přehradu Merowe, která vytvoří jezero o rozloze 700 kilometrů čtverečních.

Merowe se stane základem zavlažovacích projektů na severu Súdánu. Na vodu z přehrady už čeká šedesát tisíc lidí, které súdánská vláda násilně přestěhovala do neúrodné pustiny ze zaplaveného území.

Hladina Nilu v Egyptě tak opět klesne.

autor: Zdeněk Mihalco | 16. 3. 2008 13:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama