Od naší zpravodajky z Bruselu - Česko má o kvalifikované diplomaty, s nimiž navíc počítal státní rozpočet, eminentní zájem. Někteří z nich by mohli odjet na další ostře sledovaný post: na Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu. Přidali by se k českému týmu před nadcházejícím evropským předsednictvím, které začne v půlce příštího roku.
Informaci o možné bruselské kariéře vyhoštěných diplomatů potvrdil deníku Aktuálně.cz náměstek pro evropskou sekci na ministerstvu zahraničních věcí Aleš Chmelař. "Uvažujeme o jejich vyslání do Bruselu. Na stálém zastoupení v Bruselu je o ně velký zájem a uvažují o tom i sami diplomaté," sdělil redakci Chmelař.
Zatím jsou v hledáčku dva bývalí pracovníci české ambasády v Moskvě. V Bruselu by posílili oddělení, které se věnuje společné zahraniční a bezpečnostní politice. Za Česko by se tak podíleli na formulaci společných kroků Evropské unie vůči státům, jako je právě Rusko a další třetí země.
Odkdy by vybraní lidé v Bruselu působili a kolik by jich nakonec bylo, se teprve vyjasní během května. Často jde o pracovníky, kteří se profesně dlouhodobě věnují bilaterálním vztahům v ruskojazyčném prostředí a na prostor nadnárodní EU ve frankofonním Bruselu se řada z nich necítí. "Nyní mají navrátivší se diplomaté tři měsíce času, aby si přeskládali rodinný život a rozhodli se ve věci svého dalšího působení," dodal Chmelař.
Pokud by jejich další mise nesměřovala do Bruselu, Černínský palác s nimi počítá na zastupitelské úřady v zemích bývalého sovětského bloku nebo by jim zajistil práci v pražské centrále. Celkově se z Moskvy vrátilo dvacet lidí, z toho šestnáct diplomatů.
Tým českého předsednictví v Bruselu je podle hodnocení řady lidí včetně bývalého českého velvyslance při EU personálně poddimenzovaný, protože vláda premiéra Andreje Babiše schválila zdaleka nejúspornější rozpočet na půlroční předsedání unii ze všech členských zemí. Každá "ruka" navíc se tak hodí.
V případě diplomatů vyhoštěných z Ruska je výhodou, že by podle informací Aktuálně.cz mohlo jít o takzvaná tabulková místa. Jejich přesun do Bruselu či kamkoli jinam by tak velmi pravděpodobně nepředstavoval nutnost hledat nové peníze v rozpočtu, ale pouze zařazení pod jiný úřad.
Výdaje na předsednictví vláda z rozhodnutí premiéra zastropovala na 50 milionech eur (zhruba 1,3 miliardy korun). Stejně velké Švédsko, které bude předsedat sedmadvacítce po Česku, má rozpočet 120 milionů eur. Lidí přiberou Češi do Bruselu 58, Švédové kvůli agendě o stejném rozsahu zhruba trojnásobek.
