Řím - Stovky vězňů odsouzených v Itálii na doživotí napsaly dopis prezidentovi Giorgiu Napolitanovi, v němž ho žádají o popravu.
Smrt je podle nich lepší možností než "hnít" ve vězení, napsala agentura Reuters.
Dopis včera zveřejnil také jeden z nejvlivnějších italských deníku La Repubblica.
Gangsteři žádají smrt
Celkem si v Itálii odpykává doživotní trest 1300 vězňů, přes dvě stě z nich už za mřížemi strávilo více než dvacet let.
Žádost 310 vězněných inicioval jedenapadesátiletý gangster Carmelo Musumeci, který si odpykal již sedmnáct let ze svého doživotního trestu. Po prezidentovi vězni chtějí, aby ukončil jejich trápení, které v dopise sami nazývají "každodenním umíráním".
"Chceme zemřít jen jednou, proto žádáme, aby naše doživotní vězení bylo změněno na trest smrti," píše se v dopisu.
Přestože Musumeci se snažil polepšit, dodělal si maturitu a vystudoval během výkonu trestu práva, pomalu ztrácí naději. "Moje budoucnost je stejná jako minulost, přítomnost za nic nestojí a naděje se pomalu vytrácí," napsal potrestaný mafián.
Zákon je zastaralý. Změna je třeba
Itálie zrušila trest smrti po 2. světové válce. Podle stávajících zákonů mají lidé odsouzení na doživotí šanci na podmínečné propuštění až po 26 letech trestu a po deseti letech se mohou dočkat krátkodobých vycházek na svobodu.
Senátorka za stranu reformovaných komunistů Maria Luisa Bocciaová před časem předložila návrh zákona, který by doživotní trest změnil na maximálně třicetileté odnětí svobody.
Se změnou zastraralého zákona počítá i samotný prezident, taktéž komunista, Giorgio Napolitano.
Trest smrti je zakázán ve všech 27 zemích Evropské unie. EU navíc pověřila právě Itálii, aby navrhla dokument, který by mohl být předložen Valnému shromáždění OSN a který by vyzýval k moratoriu na trest smrti.
Zavedení trestu smrti nepřichází v úvahu
Oživení kampaně za celosvětový zákaz trestu smrti vyvolala loňská poprava Saddáma Husajna. Kromě hlasů z Evropy zákaz trestu smrti podpořil i nový šéf OSN Pan Ki-mun.
A kdo za evropským tažením proti trestu smrti vlastně stojí? Jako první se na začátku roku ozval italský premiér Romano Prodi. Celá kampaň odstartovala osvětlením památného římského Kolosea.
Dva tisíce let stará aréna, někdejší dějiště krvavých gladiátorských her, se tak stala symbolem odporu Itálie proti absolutnímu trestu. Nyní sami italští vězni žádají jeho znovuzavedení.
Jako o závod se přitom již dlouhá léta popravuje ve Spojených státech. Popravy mladistvých tam byly zastaveny teprve v březnu 2005.
"Fakt, že Spojené státy jako hlavní vykonavatel poprav mladistvých s touto praxí skoncovaly, by měl být jasným signálem pro ty státy, které děti stále popravují. Tuto barbarskou praxi je nutno zastavit," požadovala již loni organizace Amnesty International.
Začátkem tohoto roku se Francie na popud tehdejšího prezidenta Jacquese Chiraka rozhodla vepsat klauzuli o zákazu trestu smrti přímo do své ústavy ve formě dodatku.
