Washington - Americká astronautka Peggy Whitsonová se stala novou americkou vesmírnou rekordmankou. Původní profesí biochemička strávila v rámci tří cest ve vesmíru už 535 dní, což před ní žádný americký astronaut nezvládl.
Za svůj mimořádný počin se dočkala i jedné unikátní pocty: telefonátu od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hovoru z oválné pracovny na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se v pondělí zhruba v 16:00 SELČ zúčastnila i prezidentova dcera Ivanka.
Telefonický hovor s 57letou Whitsonovou se přitom může stát začátkem zajímavé kapitoly v dějinách amerického dobývání kosmu, v níž Trumpova snaha "udělat Ameriku znovu velkou" může sehrát povzbuzující úlohu.
Zhruba dvacetiminutový telefonát přitom byl přenášen po internetu, aby jej mohli slyšet i žáci ve školách či třeba návštěvníci muzeí. "Ministerstvo školství a NASA pracují společně. Jsme rádi, že učebny po celé Americe se mohou naladit na tuto historickou událost," napsala agentura NASA ve svém prohlášení.
Americký prezident již dříve uvedl, že chce napodobit slavnou éru 60. let, kdy si vesmírná agentura NASA připsala klíčové úspěchy a dominantní postavení v astronautice.
Peggy Whitsonová je jedinou ženou, která je na Mezinárodní stanici už podruhé. Nynější turnus nastoupila 19. listopadu 2016. Celkem také už osmkrát vstoupila do vesmírného volného prostoru - předčila tím všechny ostatní americké astronautky před sebou.
Donald Trump a jeho podpora vesmírného programu
Donald Trump minulý měsíc podepsal rozpočet pro kosmickou agenturu NASA. Ta pro nový fiskální rok dostane celkem 19,5 miliardy dolarů, tedy o 200 milionů dolarů více, než měla k dispozici o rok dříve.
Kongres také jednomyslně schválil dokument, jímž "demonstruje" sílící podporu pro vesmírný program. Cílem bude například prozkoumat Mars i další kosmická tělesa. Trump by také chtěl americké astronauty vrátit na povrch Měsíce.
Zvýšená podpora americkým vesmírným programům by mohla být vnímána i jako jasný signál Číně, že USA jsou připraveny být i nadále vesmírnou jedničkou. Obamova administrativa byla zdrženlivější, když upřednostňovala především klimatický výzkum a studium asteroidů.
"Máme obchodní společnosti, které cestují na mezinárodní vesmírné stanice a zpátky a máme NASA která vyráží ven a prozkoumává nebesa. Jdeme na Mars," řekl americkému serveru USA Today americký politik Bill Nelson, který sám v roce 1986 absolvoval šestidenní let do vesmíru.
NASA ve svém centru v Lousianě momentálně staví gigantickou kosmickou raketu Space Launch System (SLS) s kapslí Orion. První testovací let se však nejspíš uskuteční bez posádky. Orion by kroužil kolem Měsíce a poté přistál do oceánu. Dopravovat lidi by SLS mohla kolem roku 2021. Při dopravě na mezinárodní kosmické stanice by se tak NASA musela do té doby spoléhat na soukromé kosmické lodi.
Soukromé podniky vyrážející do vesmíru
Právě soukromé společnosti se přitom dočkávají stále výraznějších úspěchů na kosmickém poli. Úspěšná je například společnost amerického podnikatele Elona Muska SpaceX, která nedávno jako první dokázala opakovaně použít první stupeň nosné rakety k vynesení družice na oběžnou dráhu.
"Recyklace" drahých dílů by přitom mohla výrazně snížit náklady na cesty. SpaceX uvádí, že jeden let nosné rakety ji přijde na 62 milionů dolarů. V případě opětovného použití by se cena mohla snížit až o 30 procent.
Americký podnikatel Musk také plánuje do roku 2018 poslat do vesmíru dvě osoby.
"Jako astronauti Apolla, tak i naši astronauti vyrazí do vesmíru a ponesou naděje a sny všeho lidstva," uvedla společnost SpaceX ve svém prohlášení.
K úspěšným komerčním letům se blíží i společnost Virgin Galactic spadající pod britského miliardáře Richarda Bransona. Ten už odhalil nový raketoplán pro až šest pasažérů a dva piloty, který by mohl vystoupit až do výšky 100 km.
Konkurencí pro Muska i Bransona by mohl být i zakladatel Amazonu Jeff Bezos, který vybudoval společnost Blue Origin, jenž chce už letos dopravit první lidi na hranici vesmíru.
Čína se chce stát kosmickým lídrem, na šanci čeká i Indie
Nadvláda Spojených států a jejich tradičního rivala ve vesmírném prostoru Ruska se nicméně pomalu ocitá v ohrožení. Stále více se k nim totiž přibližuje Čína s Indií.
O vesmírném výzkumu Indie se nemluví tolik jako o tom čínském či americkém, ale v poslední době je stále úspěšnější. V únoru dosáhla Indie historického úspěchu, když kosmická agentura ISRO vyslala do kosmu více než sto satelitů. Všechny nesla jedna raketa. Tak velký počet družic najednou se ještě nikomu vyslat do vesmíru nepodařilo.
"Vynesením 100 satelitů píšeme dějiny," uvedl S. Somnathm, ředitel jedné z divizí ISRO. Velkou konkurenční výhodou indického vesmírného výzkumu je jeho cena, která je výrazně nižší než v případě USA a Číny.
Úspěchy se však nevyhýbají ani čínské kosmonautice. V sobotu první čínská nákladní loď úspěšně zakotvila u čínské vesmírné laboratoře. Čína se tak o další krůček přiblížila ke zřízení vlastní trvale obydlené orbitální stanice, kterou chce vybudovat do roku 2022.
Čína výrazně do vesmírného programu investuje a chce se stát vesmírným lídrem. Předpokládá se, že ročně je to až 53 miliard korun, což je výrazně více, než investuje USA. Do budoucna chce Čína vyslat vlastní posádku také na Mars.
