O tom, že vzniká dokument o Zuzaně Čaputové, dlouho nikdo nevěděl. Filmaři, v jejichž čele stál slovenský dokumentarista Šulík, se báli úniku informací. Nechtěli narušit důvěru, kterou k nim bývalá prezidentka měla a díky níž jim prozradila osobní věci, které se nesměly dostat na veřejnost. Dohoda byla taková, že film vyjde až poté, co Čaputová opustí prezidentský palác.
Snímek měl v pátek světovou premiéru na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a do kin půjde v půlce listopadu. Až do vydání dokumentu Šulík nesměl nikomu prozradit informaci, kterou mu Čaputová řekla krátce po své inauguraci a kvůli které zvažovala, zda se vůbec prezidentského úřadu ujme.
"Prožila jsem si asi nejhorší den ve svém životě," říká Čaputová na kameru zprávu, která poprvé vyšla najevo v červnu v knižním rozhovoru s prezidentkou, který s ní vedl novinář Erik Tabery. Lékaři její dceři diagnostikovali nezhoubný nádor na mozku. "Možná mi to pomohlo mít větší nadhled nad tím, co udělám. Pokud se někdy rozhodneme to odvysílat, tak to možná bude proto, že to může povzbudit lidi, kteří jsou ve špatné životní situaci," uvádí.
"Byl to pro mě šok, ani jsem nevěděl, jak správně reagovat," vzpomíná režisér Marek Šulík na moment, který označuje za lidsky i filmařsky nejsilnější.
Svou otevřenost Čaputová projevila například i tím, když pozvala štáb k sobě domů na Vánoce. "Chtěl jsem natočit něco, co se přímo netýká výkonné funkce, něco neformálního, třeba interakci s dětmi mezi vánočními svátky. Pochopila to tak, že jsem se pozval na Vánoce, tak mi řekla, ať přijdu 24.," popisuje dokumentarista v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Svědčí to o její otevřenosti, že nemá co skrývat," usuzuje.
Právě otevřenost byla i důvodem, proč o ní chtěl od začátku točit. "Vynořila se ze standardu politiky, byla neuvěřitelně transparentní, odpovídala na otázky a nevyhýbala se problematickým tématům. A hlavně nehledala nepřítele a nikoho neobviňovala," popisuje své zaujetí bývalou prezidentkou.
"Film mohl vzniknout jenom proto, že neměla zkušenost s politikou, ale formovaly ji neziskové organizace. Věřila, že takové filmy jsou důležité pro občanskou společnost a že lidé mají právo sledovat politika při jeho práci," líčí Šulík.
Čaputová v soukromí
Přesto si Čaputová hned ze začátku vytyčila hranice, které nesměl Šulík překročit. Neměl přístup k jednáním, kde se probíraly informace podléhající státnímu tajemství, nemohl ani zveřejnit záběry zachycující informace o jiných lidech.
Šulík však upozorňuje, že ani v těchto momentech se bývalá prezidentka nechovala jinak, než když kamery běžely. "Její neformální obraz se neliší od toho, když vystupuje veřejně, nenašel jsem žádný rozdíl mezi jejím soukromým a veřejným vystupováním. Ve své identitě byla velmi homogenní," líčí.
"Je to velmi slušný člověk a je velmi milá, cokoliv pod toto označení spadá. Má empatii a zájem o vás, snahu o pochopení," odpovídá Šulík na otázku, jak na něj během pěti let natáčení Čaputová působila.
Změna ve slovenské politice
Do prezidentského paláce její nástup podle pozorování Šulíka přinesl nový impulz a začalo extrémně pozitivní období, kdy se lidé chtěli "podílet na něčem výjimečném v dějinách Slovenska".
Na ulicích se na druhé straně začala formovat malá skupinka lidí, kteří k prezidentce měli obrovský odpor. "Neměli ale žádný vliv," hodnotí Šulík.
Situace se začala měnit po parlamentních volbách v roce 2020, ve kterých Směr Roberta Fica neuspěl a Peter Pellegrini se ze strany oddělil. Dokumentarista je přesvědčený, že odchod Pellegriniho, který v červnu nahradil v prezidentské funkci Čaputovou, vytvořil "nového Fica". Kdyby s ním zůstal, byl by Fico možná stále v pozadí, domnívá se.
"Místo toho začal růst celého populistického a nacionalistického Fica, který pochopil, že jedinou šanci má, když získá extremistické a nacionalistické voliče. Následně zaplnili celý prostor lžemi a výzvami k nenávisti," popisuje přerod Slovenska, který v loňském roce vedl k výhře Ficova Směru v předčasných volbách.
Dokument Prezidentka zachycuje i momenty, které vedly Čaputovou k rozhodnutí neobhajovat v dalším volebním období prezidentskou funkci. Podle Šulíka však za sebou její prezidentství nechalo výraznou stopu. "Ukázala, že jsou hodnoty, které jsou důležitější než politika. Prezidentka Čaputová zosobňovala velmi prodemokratický, transparentní a konstruktivní proud politiky. Takoví lídři jsou důležití," uzavírá.
