Dron, který Ukrajinci v brzkých ranních hodinách sestřelili, letěl tak nízko, že šlo rozpoznat i jeho svítící kontrolky. K likvidaci proto vojákům stačily samopaly, které měli u sebe.
Když si stroj blíže prohlédli, zjistili, že původně šlo zřejmě o průzkumný dron, který je běžně k dostání, například na internetovém obchodě Alibaba. Bezpilotnímu letounu s názvem Mugin-5, který vyrobila čínská společnost Mugin Limited, se dokonce někdy přezdívá "dron z Alibaby". Rusové si ho ale upravili - některé součástky vytiskli na 3D tiskárně a přidali bombu. Ta nakonec nevybuchla a Ukrajinci ji zneškodnili, popisuje v reportáži z místa americká stanice CNN.
Exclusive: A Chinese-made drone, retrofitted and weaponized with an explosive payload, has been downed in eastern Ukraine -- @CNN
— Jerome Taylor (@JeromeTaylor) March 16, 2023
Reporting by @bexwright1, @IvanCNN, @KonovalovaOlha and Tom Booth https://t.co/UG75x3fnEB
Čínská firma uvedla, že od začátku invaze loni v únoru nedodává na Ukrajinu ani do Ruska své drony. Podobně se vyjádřily i další čínské společnosti s tímto zaměřením, včetně největšího výrobce bezpilotních letounů na světě, společnosti DJI. Jak ale ukázaly celní záznamy, které získal deník New York Times, obchodování s letouny mezi zeměmi pokračuje.
Od začátku války Rusko nakoupilo čínské drony a součástky k nim za více než dvanáct milionů dolarů (v přepočtu 261 milionů korun), píše americký list. Ty se do země dostaly prostřednictvím několika desítek menších dovozců z různých "spřátelených" zemí. Popisky na zásilkách byly údajně velmi vágní a množství exportovaných strojů uměle snižovaly.
Ze získaných dat vychází, že od začátku invaze sedmdesát dopravců dovezlo do Ruska 26 různých typů čínských dronů. Poslední zásilka zboží dorazila letos v únoru. Přibližně polovinu letounů tvořily stroje značky DJI. "Jako každá společnost na výrobu spotřební elektroniky, která se prodává v mnoha různých obchodech, nemůžeme ovlivnit, jak jsou naše produkty používány, když už nejsou pod naší kontrolou," reagovala na obvinění firma. Tím naznačila, že přímo ona své drony do Ruska neprodává.
Podobně se do země dostávají i jiné produkty - přes prostředníky. Už dříve se objevily zprávy, že v Rusku se stále dá koupit třeba Coca-Cola nebo oblečení značky Zara, ačkoliv se firmy ze země stáhly.
Vývoz čínských dronů tak dlouho unikal pozornosti médií. Peking zatím poslal Rusku oficiálně jen obranné vybavení jako neprůstřelné vesty a helmy.
Americké úřady ale minulý měsíc varovaly, že Čína zvažuje zásilku dokonce útočných dronů. "Máme informace, že Čína přemýšlí o zaslání stovky dronů do Ruska," uvedl podle deníku Financial Times americký poslanec Michael McCaul. Zatím však neexistují důkazy, že by k obchodu skutečně mělo dojít.
Stejně účinné jako zbraně
Bezpilotní letouny používá k průzkumu okolí i Ukrajina. Kromě strojů vlastní výroby dostává další bezplatně od organizací a jednotlivců. I v jejích skladech se proto objevují čínské drony. Protože je obě strany používají v přední linii bojů, životnost je často jen několik málo letů.
Jejich používání je ale pro průzkum zásadní a představuje strategickou výhodu. Někteří odborníci se proto domnívají, že by se na ně mělo dívat stejně jako na zbraně, jelikož dokážou "změnit vývoj toho, co se děje na frontě," míní Cole Rosentreter z kanadské firmy na výrobu dronů Pegasus. "Obě strany používají drony stejně jako dělostřelecké granáty. Ten, kdo má logistiku, kterou předčí druhou stranu, má jasnou výhodu na bojišti," říká pro New York Times.
Po začátku války se Čína stala pro Rusko nejdůležitějším obchodním partnerem. Peking od Kremlu kupuje ruskou ropu a zemní plyn a nahrazuje tak evropské odběratele, kteří se závislosti na útočícím Rusku postupně zbavují. Spřátelené státy uspořádaly také společné vojenské cvičení a v tomto týdnu čínský vůdce Si Ťin-pching navštívil v Kremlu Vladimira Putina.
"Z proslovů vysoce postavených Číňanů slýcháme, jak čekají na konec války. V zákulisí ale využívají téhle příležitosti, aby převzali obchodní kanály, které dříve vedly přes Evropu a Spojené státy," hodnotí James Hodson, expert zabývající se ruskými sankcemi.
