Podle ní Komunistická strana Číny považuje externí rizika pro svoji vládu za srovnatelná, ne-li dokonce větší než nebezpečí uvnitř země. Australanka Hoffmanová působí v Mezinárodním centru pro kyberpolitiku a je uznávanou autorkou řady studií o tom, jak Peking provádí prostřednictvím moderních technologií politickou a sociální kontrolu obyvatelstva.
Samantha Hoffmanová se zúčastnila on-line pražské konference Forum 2000 a v rozhovoru odpověděla také na otázky deníku Aktuálně.cz. Expertka je zastánkyní názoru, že demokratické země jako například Česko by neměly pouštět do budování svých vysokorychlostních 5G sítí čínské firmy.
"Všechny jsou tlačeny k tomu, aby zohledňovaly zájmy čínského státu a (komunistické) strany, nemá smysl se bavit o konkrétních firmách. Stejně tak zda za tou či onou společností stojí čínská armáda nebo tajné služby. Žádná čínská firma není nezávislá na státu a každá se mu zodpovídá z toho, nakolik hájí jeho zájmy," upozorňuje.
Austrálie, Spojené státy a některé evropské země už oznámily, že do budování 5G sítí nepustí čínskou společnost Huawei. Obávají se, že by mohla citlivé informace předat čínské armádě a tajným službám, protože to má nařízeno vládou. Sítě 5G přitom v budoucnu budou hrát klíčovou roli v ovládání kritické infrastruktury každé země.
Přitvrzení v posledních letech
Samantha Hoffmanová ve svých studiích a analýzách používá pro čínský režim název státostrana (v angličtině party-state). "Říkám tak vládě, jejímž hlavním cílem je co nejvíce expandovat v oblastech moci a kontroly. Na tom je založen čínský politický systém. Komunistická strana považuje své udržení u moci za státní zájem, definuje, co si mají lidé myslet a jakou si mají představovat budoucnost," uvádí v rozhovoru ze Sydney, odkud se také na pražskou konferenci připojila.
Hoffmanová také konstatuje, že nová opatření vlády v Pekingu přicházejí v době, kdy čínský prezident Si Ťin-pching chce v zemi omezit soukromé podnikání. "Rozhodl se, že komunistická strana musí více a aktivněji regulovat v podstatě vše, od zábavy a on-line her přes ekonomiku až po školství a jakékoliv možnosti vzdělávání," dodává americký deník Wall Street Journal.
Kdo kontroluje data, má výhodu
Podle australské expertky se Čína pod vedením Si Ťin-pchinga, který je prezidentem od roku 2010, velmi změnila a dál mění. Systém kontroly a dohledu nad čímkoliv, co odporuje straně, je stále přísnější a možnosti nových technologií na tom mají velký podíl.
"Technologie rozpoznávání tváří je na vzestupu. Zatím není stoprocentně efektivní, ale směřuje k cíli sledovat určité lidi a mít přehled o jejich pohybu. Míří k tomu, že bude možné kohokoliv v jakýkoliv moment v Číně vystopovat. Stejně tak se v Číně zužuje možnost být anonymně aktivní na internetu. Sledování provozu na internetu je v Číně dnes mnohem intenzivnější než třeba před deseti lety," říká Samantha Hoffmanová.
Bývalý zpravodaj agentury Reuters a deníku Financial Times v Pekingu James Kynge - autor bestselleru China Shakes the World - soudí, že prezident Si Ťin-pching nasměroval zemi k digitální diktatuře, a hovoří dokonce o digitálním leninismu. "Je to vlastně úplně nová forma způsobu řízení nějakého státu. Velký experiment ve způsobu, jak funguje autoritářský režim," tvrdí Kynge.
Už v roce 2013 přiznala čínská státní média, že dva miliony lidí v zemi pracují jako kontroloři a cenzoři obsahu internetu. "Kdo kontroluje data, má výhodu a tahá za delší konec," prohlásil tehdy prezident Si.
