Praha - Ukrajina spěje po vítězství doněckých a luhanských separatistů v Debalceve k rozpadu, její armáda je v rozvalu, z dohod v Minsku se stal cár papíru a Západ tomu všemu jen v šoku přihlíží. Shodují se na tom přední čeští bezpečnostní experti: exministr obrany Alexandr Vondra, někdejší zpravodajský důstojník Dušan Rovenský, bezpečnostní poradce František Šulc a bývalý šéf české zahraniční rozvědky Karel Randák.
"Povstalci si kradou s podporou Moskvy jeden kus Ukrajiny za druhým. Poté, co ruský prezident Vladimir Putin odmítl v Minsku okamžité příměří, se dalo vlastně čekat, že jsou ve hře další územní zisky separatistů. Vždyť jaké je to, prosím vás, příměří, když z něj bylo vyjmuto obklíčené Debalceve?!" namítá Alexandr Vondra, jenž přednáší bezpečnostní politiku a mezinárodní vztahy na vysoké škole.
Porážka ukrajinské armády v debalcevském kotli přispívá podle Vondry k nezadržitelnému rozdělení Ukrajiny na východní a západní část. Evropa přitom není - alespoň zatím - schopna silnějšího odporu, než jsou nepříliš účinné ekonomické sankce vůči Moskvě. A USA tomu všemu zpovzdálí jen skepticky přihlížejí.
"Pro Kyjev je teď velmi důležité, aby si uchránil maximum svého teritoria, protože přímá pomoc není v dohledu," doporučuje Vondra. Západní Evropa se Spojenými státy mají nyní dvě možnosti: buď se k Ukrajině obrátí definitivně zády, anebo vyslyší její prosby o dodávky zbraní a vojenského poradenství.
"I z Charty OSN vyplývá, že každý stát má nezadatelné právo na sebeobranu, a my bychom ji neměli Ukrajině upírat, když nás v nouzi žádá o pomoc," vysvětluje Vondra.
Zpravodajec: Ukrajinské armádě velí diletanti
Potupná porážka u Debalceve ukazuje podle zpravodajského analytika Dušana Rovenského na zoufalou zanedbanost ukrajinské armády, které sice nescházejí odhodlaní řadoví vojáci, zato se jí však nedostávají velitelé schopní vést a koordinovat boje v takových měřítcích, jak jsme tomu na východě Ukrajiny svědky.
Rovenský si proto klade otázku: "O jaké formě a rozsahu vojenské pomoci Evropy se chceme vlastně bavit? Ukrajinské armádní velení je natolik neschopné, že mě ani porážka u Debalceve nepřekvapila. Očekával jsem ji."
Připomíná, že jen od lidového povstání na kyjevském Majdanu se v čele ukrajinského resortu obrany vystřídali čtyři ministři a tři náčelníci generálního štábu. I tato střídání považuje Rovenský za důkaz zoufalství a bezradnosti Kyjeva bránit efektivně svou zem.
"Armádní velení, které je politiky amatérsky obsazováno podle klíče 'kdo s kým kamarádí či se přítelíčkuje', stojí za masakrem v Ilovajsku a stejné je to nyní i s porážkou v Debalceve. Klíčová místa v ukrajinské armádě zastávají neschopní lidé bez jakýchkoliv zkušeností z vedení větších bojových operací. Proto jsme svědky tak fatálních selhání a krvácení ukrajinské armády," říká natvrdo Rovenský.
A čeho se nedostává Kyjevu, tím naopak vládnou doněčtí i luhanští separatisté. Nejsou sice dobře vycvičeni, v jejich čele ale stojí velmi zkušení a kompetentní velitelé ruské armády a zpravodajští důstojníci.
U separatistů jsou navíc k vidění těžké a výkonné zbraně ruské provenience, jimiž ukrajinská armáda nikdy nedisponovala. Kompletní ruské jednotky ale na Ukrajině podle Rovenského neoperují. "Jak říkám, separatisté jsou vedeni prvotřídními ruskými důstojníky - proto jdou od vítězství k vítězství a proto je také ukrajinská armáda nyní zcela v koncích," analyzuje český expert.
Poměry na válkou rozvráceném východě Ukrajiny dospěly podle něj do takového stadia, že si už neumí představit její další soužití se západní částí země. "Už není cesty zpět. Ukrajinu čeká silná federalizace anebo možná zamrzlý konflikt, jako se to děje s podporou Moskvy v Podněstří, Abcházií či Osetii," odhaduje Rovenský.
Povstalci si podle něj vezmou navíc poučení ze Srbské Krajiny, kterou si sice na několik let vynutili na Chorvatech Srbové, pak je ale chorvatská armáda při ofenzivě převálcovala. "Tohle se na východě Ukrajiny nestane. Separatisté se na případnou odvetu Kyjeva s pomocí Moskvy určitě dobře připraví," předpovídá expert.
Putinova past pro Merkelovou a Hollanda?
Na přítomnost ruských důstojníků s velkými bojovými zkušenostmi v čele jednotek poukazuje i bezpečnostní expert František Šulc. A připomíná ještě jeden opomíjený fakt: "Při tomto konfliktu se už jen na straně separatistů vystřílely stovky tun munice. Už jen tento fakt svědčí o prvotřídním zásobování a válečné logistice separatistů. A není pochyb o tom, kdo ji poskytuje."
Debalceve je podle Šulce každopádně diplomatickou prohrou německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollanda. "Putin s nimi sjednal licoměrně příměří a separatisté si i s jeho pomocí stejně dobyli, co chtěli. Ruský prezident nemohl Merkelovou s Hollandem snad ani víc zesměšnit. A stejně tak směšně nyní vyznívají výkřiky, jaké jsme slyšeli v Minsku: prý se jedná 'o poslední naději míru na Ukrajině'. Merkelová s Hollandem vlezli sami jako slepí Putinovi do pasti."
Podle Františka Šulce by proto Evropa neměla dlouho váhat a s vojenskou pomocí Ukrajině začít. I s vědomím, co tím riskuje. "Nebyla to totiž Evropa, kdo tuhle situaci vyhrotil až do válečného stavu," upozorňuje.
Bývalý šéf české zahraniční rozvědky Karel Randák má pro situaci na Ukrajině ještě jedno srovnání: "Zatímco ruský prezident podporuje východ Ukrajiny zbraněmi, experty i logisticky, Západ o pomoci Kyjevu celou tu dobu jen žvaní. To je ten podstatný rozdíl mezi námi. I proto směřuje Ukrajina celou tu dobu nevyhnutelně k rozpadu na dvě části - západní a východní. A možná už od zániku sovětského impéria. Na východní Ukrajině vzniknou v tom lepším případě silné federativní republiky Doněcka a Luhanska."
