V USA zbývá už jen měsíc do prezidentských voleb a šance obou kandidátů na Bílý dům jsou podle průzkumů velmi vyrovnané. Volby rozhodne sedmička takzvaných swing states, tedy takzvaných kolísavých států, v nichž jsou šance republikánů a demokratů podobné a pro výsledek voleb tak bývají rozhodující.
V Michiganu a Pensylvánii má Harrisová mírný náskok pěti procentních bodů před republikánem Donaldem Trumpem, zatímco ve Wisconsinu vede o pouhý jeden procentní bod. Vyplývá to z průzkumu Quinnipiac University z poloviny září.
Jiný zářijový průzkum od agentury Siena College zveřejněný americkým deníkem The New York Times ukázal, že ve Wisconsinu má Harrisová podle sondáže náskok dvou procentních bodů. Hlas by jí dalo 49 procent voličů, zatímco Trumpovi 47 procent. V Michiganu se drží v čele jen o jeden procentní bod, hlas by jí dalo 48 procent voličů.
"Bude to těsné. Celkově Harrisová vede asi jen o dva procentní body. Byť průzkumy taky sleduju, skoro bych řekl, ať na ně zapomenete. V tuto chvíli je jich až moc a často jsou protichůdné. Každý z nich považujeme za pravdivý, což nás uvádí do bláznivých cyklů nadšení nebo zoufalství," říká Axelrod, podle kterého teď opravdu nelze říct, kdo z dvojice kandidátů vyhraje.
Volba menšího zla
U Harrisové ale Axelrod upozorňuje na jednu nevýhodu. Nerozhodnutí voliči podle něj nemají jasnou představu o tom, jak by administrativa dosavadní viceprezidentky Joea Bidena vypadala, což může v listopadu hrát v její neprospěch. "U Trumpa to už vědí, jeho vládu už zažili. Sice ho nemají v lásce, ale jsou skeptičtí vůči politice obecně a o Kamale Harrisové toho vědí velmi málo. Připravují se na to, že je může zklamat," popisuje Axelrod, který pracoval jako hlavní stratég prezidentských kampaní demokrata Baracka Obamy v letech 2008 a 2012, působil také jako jeho poradce.
Přibližně 18 procent pravděpodobných voličů v celé zemi se podle nejnovějšího průzkumu New York Times, Philadelphia Inquirer a Siena College ještě definitivně nerozhodlo. Jak popsal deník The New York Times, ti, kteří stále zvažují, koho volit, jsou častěji mladí, černoši nebo Latinoameričané. Mnozí z nich vidí svou volbu jako "menší zlo".
"Nejistota těchto voličů může kampaně zmást. Někteří mohou změnit názor, možná i více než jednou, den před volbami. Jiní se jich možná vůbec nezúčastní," říká Axelrod.
Harrisová má podporu mezi mladšími voliči, zatímco Trump naopak u starších obyvatel. Průzkumy ukazují, že ekonomická témata favorizují Trumpa, Harrisová ale vede například v otázce potratů. Jak ale píše The New York Times, většina nerozhodnutých voličů staví na první místo právě ekonomiku.
Kandidátka demokratů představila svůj ekonomický plán na konci srpna v Severní Karolíně. Jejím cílem je prý vybudovat to, co nazývá "ekonomikou příležitostí" zaměřenou na střední třídu. "Váš plat by měl být dostatečný, aby vám a vaší rodině zajistil dobrou kvalitu života. Žádné dítě by nemělo vyrůstat v chudobě a po letech tvrdé práce byste měli mít možnost odejít do důchodu s důstojností. Stejně tak byste měli mít možnost připojit se k odborům, pokud si to přejete," řekla.
Předvolební šetření ale ukazují, že právě u odborářů není Harrisová příliš populární. Pro Aktuálně.cz to v podcastu Americký sen popsal bývalý zpravodaj v USA Jan Kaliba, podle kterého jde "o velkou bolest demokratů". "Právě na tom ve volbách v roce 2016 pohořela Hillary Clintonová v takzvaném 'rust belt' neboli rezavém pásu," připomněl. Jde o kdysi prosperující průmyslové oblasti na severovýchodě USA. Dělníky z míst, kde zanikl a zaniká tradiční průmysl - v Ohiu, Pensylvánii a ještě dál na Středozápad, tehdy dostal na svou stranu Trump, který ve volbách porazil Clintonovou.
Více se zaměřit na klíčové státy
Podle bývalého Obamova poradce je hlavním úkolem kampaně Harrisové teď lépe přiblížit její osobnost, zejména právě v oblasti ekonomiky. "Před dvěma týdny jsem o tom mluvil na CNN. Nemusí to být perfektní, ale měla by voličům ukázat, že rozumí jejich potřebám," domnívá se.
Axelrod připomíná také zářijovou televizní debatu obou kandidátů, z níž podle analytiků vzešla vítězně Harrisová. V průzkumech si tím ale zvýšila šance jen nepatrně. Podle komentátora CNN se na duel navíc rychle zapomnělo. "Myslím, že se jí v té debatě dařilo, ale nevím, jestli to něco ovlivní," míní.
Dodává, že do pátého listopadu, kdy se volby uskuteční, se toho může stát ještě hodně. U prezidentských voleb podle něj platí, že sice můžete plánovat, ale musíte počítat s tím, že se vyskytnou nečekané situace.
Být teď na místě vedoucího kampaně Harrisové, prý by se ještě víc zaměřil na zmiňované "swing states". "Využil bych data k tomu, abych zjistil, jak nejlépe získat potřebné hlasy," zdůrazňuje. Podle něj je důležité také efektivně využít zbývající čas. "Každé rozhodnutí musí být promyšlené, protože v politice není moc prostoru na chyby," uzavírá.
