Další hrozba Íránu. Tentokrát jaderná

rst, ČTK
11. 2. 2006 11:47
Teherán - Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád dnes pohrozil, že Írán může odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).

V projevu k desetitisícovým davům, které se v Teheránu shromáždily k oslavám 27. výročí vítězství islámské revoluce, Ahmadínežád mimoto znovu označil vyvražďování Židů za druhé světové války za "mýtus" a prohlásil, že "skutečný holokaust" se odehrává nyní a jeho oběťmi jsou Palestinci a Iráčané.

"Jaderná politika (íránské) islámské republiky byla až dosud mírová, v rámci ustanovení NPT a ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE)," prohlásil Ahmadínežád k lidem shromážděným na teheránském náměstí Mejdáne azadí (náměstí svobody).

"Když ale vidíme, jak jsou s využitím těchto předpisů porušována práva íránského lidu, měli byste vědět, že íránský lid přehodnotí své postoje. Neměli byste dělat nic, co povede k takové revizi naší politiky," citovala agentura AP prezidentovo vyjádření na adresu Západu.

Ahmadínežád neupřesnil, jaké změny by Teherán mohl učinit ve své politice. Podle agentury AP se ale jeho slova dají vykládat jako hrozba, že Írán odstoupí od NPT a přeruší spolupráci s MAAE. Ultrakonzervativní íránský prezident si ani při této příležitosti neodpustil pobuřující vyjádření proti Izraeli.

Výroky o holokaustu

"Tento mýtus (o holokaustu) umožnil sionistům po více než 60 let vydírat západní země," prohlásil Ahmadínežád. "Skutečný holokaust se ale odvíjí v současné době v Palestině a v Iráku. Hledáte-li opravdový holokaust, podívejte se na ubohý irácký lid."

"Mýtus" holokaustu podle íránského prezidenta posloužil jako ospravedlnění ke vzniku izraelského státu v Palestině. "Jestliže jste spáchali ten masakr, proč jsou to Palestinci, kteří za něj mají zaplatit? Proč jste pod záminkou toho masakru přišli do srdce Palestiny a islámského světa?" zvolal na adresu Západu.

Ahmadínežád neustává v tvrdých výpadech proti Izraeli od loňského podzimu. Otevřenými návrhy na odstěhování Izraele do Evropy nebo až na Aljašku, stejně jako prohlašováním holokaustu Židů za smyšlený mýtus vyvolal íránský prezident vlnu odsouzení v řadě států a v části OSN.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy