reklama
 
 

Írán a bomba? Sankce nebo ropa

3. 2. 2006 16:50
Teherán/Praha - Írán stále neví, zda se jeho jaderným programem bude zabývat Rada bezpečnosti OSN. Uvnitř: INFOGRAFIKA.

Vídeňské zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) oproti očekávání ani dnes nerozhodlo o tom, zda záležitost už dozrála pro posouzení Radou. Jednání bylo neplánovaně prodlouženo až do soboty.

Všechny nejdůležitější státy - včetně Ruska a Číny - jsou pro, takže se očekává kladný výsledek hlasování.

MAAE kritizuje teheránský režim za to, že obnovila obohacování uranu a nedostatečně spolupracuje s mezinárodními inspektory.

USA a evropské země pak podezírají Teherán ze snahy sestrojit a vlastnit atomovou pumu.

Šéf agentury Muhammad Baradej se včera v první den vídeňského jednání snažil mírnit napětí. "Dosahujeme kritické fáze, ale ještě bych nehovořil o krizi. Nynější rozhovory jsou o vytvoření důvěry, ne o nějakých bezprostředních hrozbách," řekl Baradej novinářům.

Sankce asi pozná každý u pumpy

Íránský jaderný program vyvolává obavy z války a také vysokých cen ropy.

Například u benzínových pump mohou Evropané brzy pocítit, že Írán vlastně není tak daleko. Pokud Rada bezpečnosti OSN přijme vůči Teheránu hospodářské sankce, ceny ropy půjdou nahoru.

Írán je čtvrtým největším exportérem "černého zlata" na světě a jeho barely by na trhu chyběly.

I kdyby se íránský export snížil třeba jen o půl miliónu barelů ropy denně, cena za barel vyletí přes sto dolarů," citovala agentura AP amerického analytika Jamese Bartise.

Íránci si věří a jejich ministr ekonomiky Davúd Daníš-Džafarí tvrdí, že embargo by poškodilo více než Írán země závislé na dovozu ropy, například Čínu, Indii a státy Evropské unie.

A teheránská vláda má ještě jednu možnost, jak světový trh ovlivnit. Díky zeměpisné poloze může blokovat Hormuzskou úžinu, kterou proplouvají tankery na cestě do Perského zálivu.

Infobox

Infobox

      INFOGRAFIKA ZDE

Cheney o "menším ze dvou zel"

I americký viceprezident Dick Cheney v rozhovoru pro televizi CNBC připustil, že protiíránské sankce mohou mít tvrdý ekonomický dopad na celý svět nebo jeho velkou část.

O správnosti tvrdého postupu ovšem nepochybuje.

"Myslím si, že dopad těchto sankcí je stále menším zlem než íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád vyzbrojený atomovou bombou," prohlásil viceprezident.

O tom, nakolik jsou sankce OSN pravděpodobné, napoví až 6. březen.

Tehdy má Mezinárodní agentura pro atomovou energii vydat detailní zprávu o tom, jak Írán plní své mezinárodní závazky a spolupracuje. A tuto zprávu předá Radě bezpečnosti.

Jak se zachovají Íránci ?

Írán je na vývozu ropy závislý.

Za čtyři pětiny všech exportních příjmů vděčí právě této surovině. Sankce by postihly i průmysl, protože by zřejmě zastavily přísun náhradních součástek a nových technologií.

Zda by sankce režim oslabily či posílily, je otázkou. Jeden z evropských diplomatů řekl agentuře Reuters: "Rozzlobení obyvatelé by se jistě vyhrnuli do ulic. Ale kdo by byl terčem jejich hněvu ? Režim, nebo my ?"#reklama

autor: Martin Novák | 3. 2. 2006 16:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama