Hrozba ekonomických sankcí OSN už pro Írán není pouze vzdálenou alternativou.
Dnes začíná ve Vídni dvoudenní zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a pět stálých členů Rady bezpečnosti má jasno. Požádají MAAE, aby problém íránského jaderného programu předala Radě bezpečnosti. Ta může rozhodnout o embargu už v březnu.
Moskva a Peking otáčejí
Sankcemi se musí Íránci začít zabývat vážně proto, že stanovisko evropských zemí a USA podpořily i Rusko a Čína, dosud íránští spojenci. Tvrdší postoj zaujal k Teheránu také šéf MAAE Muhammad Baradej, který obviňuje íránský režim z nedostatečné spolupráce s mezinárodními inspektory.
"Řekl jsem jasně, že Írán ještě má poslední příležitost splnit mezinárodní požadavky a je v jeho zájmu, aby ji využil," uvedl v předvečer schůzky atomové agentury britský ministr zahraničí Jack Straw.
Zatímco svět spěje k uvalení sankcí, otázka zní: Spěje Írán k jaderné bombě? A pokud ano, jak rychle?
Důvody ke skepsi
Dosavadní vývoj dává za pravdu spíše těm, kteří se íránských nukleárních ambicí obávali a tipovali, že teheránskému režimu jde především o možnost sestrojení atomové pumy.
Pro to hovoří především fakt, že Írán několik let zatajoval existenci zařízení na obohacování uranu v Natanzu. Svět se o ní dozvěděl až v srpnu 2002 díky agentům opoziční exilové Národní rady íránského odporu.
Během rozhovorů s Evropskou unií v posledních třech let zatím Teherán neučinil nic, čím by obavy ze sestrojování jaderné bomby rozptýlil. Jednání o návrhu Moskvy na obohacování uranu v Rusku stále protahuje.
Infobox
Kdo má kolik jaderných hlavic
USA - přes 10 tisíc
Rusko - přes 8 tisíc
Velká Británie - 185
Francie - 350
Čína - 400
Indie - 50 až 100
Pákistán - kolem 50
Izrael - 200 (odhad)
KLDR - jednu či dvě (odhad)
Indicií je víc
V minulosti také Írán spolupracoval na vojenském výzkumu se Severní Koreou, která už je majitelkou nejméně jedné, možná dvou atomových bomb.
Teheránu rovněž předal část jaderné "know-how" pákistánský fyzik Abdal Kádir Chán. Šéfkonstruktér pákistánské nukleární pumy tajně šířil návody dál, zčásti kvůli penězům a zčásti, jak alespoň sám řekl, ze solidarity k sousední muslimské zemi.
Argumenty proti tvrzení, že Teheránu jde o bombu, se zakládají spíše na minulých zkušenostech z jiného případu.
Před válkou v Iráku mnohé zpravodajské služby považovaly irácké zbraně hromadného ničení za hotovou věc. Spoléhaly se především na informace iráckého exilu. Až po pádu Saddáma se ukázalo, jak málo o iráckých zbraních věděly.
Chtějí-li bombu, kdy ji mohou mít?
Na druhé straně Severní Korea se domohla bomby, aniž by o tom okolní svět věděl. A kdyby libyjský vůdce Muammar Kaddáfí na konci roku 2003 neoznámil, že ukončí jaderný program, pokračoval by dále bez mezinárodní kontroly.
V pohledu na to, kdy Írán bombu může mít, se experti i zpravodajské služby rozcházejí. Nejčastěji se objevují odhady kolem dvou tří let.
Dnes zahájené jednání ve Vídni zřejmě vyšle jménem všech hlavních velmocí a vlivných států Íránu jasný vzkaz. Nevěříme vám a čas na to, abyste prokázali mírové úmysly, se krátí. .
| Sledujte s Aktuálně.cz spor o íránský jaderný program: | |
|---|---|
| 26.1. | Německo a Čína proti sankcím na Írán |
| 23.1 | Izrael: Připravujeme se k útoku na Írán |
| 18.1 | Evropa žene Írán před Radu bezpečnosti |
| 16.1. | Varování: Írán je krok od atomové bomby |
| 14.1. | Írán: Nepotřebujeme jaderné zbraně |
| 11.1. | Izrael oprašuje plány útoku na Írán |
| 10.1. | Írán obnovil svůj jaderný program |
| 5.12. | Írán postaví druhou jadernou elektrárnu |
| 24.11. | Írán ještě dostal čas |
| 19.11. | Írán má návod na výrobu jaderné zbraně |
| 2.11. | Írán začne zpracovávat novou várku uranu |
