Jako nový kolonizátor. Čína rozdává "dary" v Jižní Americe, vyměňuje roušky za vliv

Jana Václavíková Jana Václavíková
10. 6. 2020 6:15
V dubnu do Argentiny dorazily z Číny balíky plné roušek a zdravotnického materiálu, které měly jihoamerické zemi pomoci v boji s koronavirem. Na zásilce byl připevněn vzkaz v čínštině a španělštině: úryvek z argentinské básně, kde se mluví o bratrství a skutečném spojenectví. Podobně Čína poslala roušky i do dalších latinskoamerických zemí, podle odborníků si tu takto buduje lepší postavení.
Venezuelský a čínský prezident.
Venezuelský a čínský prezident. | Foto: Reuters

Když čínská zásilka dorazila do Argentiny, tamní ministr zahraničí Felipe Sola napsal na Twitter: "Děkujeme za vaši solidaritu. Nikdo se nezachrání sám."

Podobné reakce se ozývaly i z jiných částí Latinské Ameriky. Ve Venezuele zdůrazňoval prezident Nicolás Maduro "solidaritu mezi spřátelenými zeměmi" a viceprezidentka Delcy Rodríguezová z hloubi srdce děkovala "prezidentovi Si Ťin-pchingovi, jeho vládě a jeho lidem", cituje ji brazilský server Brazilian Report.

Politici tak reagovali na stav, kdy od Číny dostali pomoc ve chvíli, kdy jejich největší obchodní partner, Spojené státy, měl zdravotnického materiálu sám málo a pomoc poslal jen do Mexika. I tam šlo ale pouze o tisíc roušek. Naproti tomu Čína poslala jen do Brazílie a Kolumbie přes 900 tisíc, do Argentiny a Peru přes 600 tisíc a do Mexika přes čtvrt milionu roušek, vyplývá z analýzy zveřejněné hongkongským deníkem South China Morning Post.

"Takové množství nemohl dodat nikdo jiný. Čína toho samozřejmě politicky využívá, protože ukazuje, že dokáže zvládnout krizi, které západní státy v čele s USA nejsou schopny čelit," řekl serveru Aktuálně.cz sinolog Stanislav Myšička z Univerzity v Hradci Králové.

Zdravotnická pomoc, nazývaná "roušková diplomacie", by mohla být podle odborníků cestou, kterou Čína posiluje své postavení v Latinské Americe. Už nyní je tu druhým největším investorem po Spojených státech. Ty však na rozdíl od Číny některé rozvojové trhy opouštějí. "Největším vítězem prohlubující se krize v Latinské Americe bude pravděpodobně Čína," myslí si například Evan Ellis, který působí na americkém Institutu strategických studií (SSI).

Příležitost století

Spojené státy nejsou samy. Pomoc Latinské Americe omezí i Evropská unie, myslí si Mauricio Santoro z brazilské Státní univerzity v Riu de Janeiru. To by mohlo uvrhnout oblast do vážné ekonomické krize. "Čína může poskytnout obchodní příležitosti, investice a zdravotnickou pomoc," řekl hongkongskému deníku.

"Čína má v Latinské Americe a v Karibiku příležitost století, protože většina rozvinutých zemí teď plánuje méně investovat v zahraničí," míní i ekonom Po Chun Lee. "Recese v regionu jenom pomáhá Číně zhodnotit tento propad," dodává. 

Myšička souhlasí, že čínský vliv v oblasti může vzrůst, ale k možnosti převzetí zásadního vlivu od Spojených států je spíš skeptický. Podle něj je vliv USA zakotvený v méně viditelných částech regionu už od druhé světové války - například ve finančnictví a bankovním systému nebo členstvím v mezinárodních organizacích.

Čína začala do Latinské Ameriky pronikat na přelomu tisíciletí, kdy celkový vzájemný obchod tvořil dvanáct miliard dolarů (tehdejších 450 miliard korun). V loňském roce toto číslo stouplo až k 307 miliardám dolarů (v přepočtu 7,2 bilionu), a Čína se tak stala druhým největším obchodním partnerem Latinské Ameriky po Spojených státech. 

Asijská velmoc tu investuje hlavně do energetického sektoru a rozvoje infrastruktury. Proto i v roce 2018 přizvala tamní vlády, aby se zapojily do čínské iniciativy Pás a stezka, která má po vzoru Hedvábné stezky zlepšit světový obchod. Připojilo se do ní už 19 jihoamerických zemí a například jen v Panamském průplavu Čína buduje na 56 přístavů, píše server Business Insider.

Sinolog z Univerzity Hradec Králové Stanislav Myšička.
Sinolog z Univerzity Hradec Králové Stanislav Myšička. | Foto: Univerzita Hradec Králové

Myšička uvádí, že další odvětví, na které se Čína zaměří, bude právě zdravotnictví. Přestože země Latinské Ameriky bohatnou, místní zdravotnictví je podle něj na výrazně nižší úrovni než ve vyspělých státech.

"Nejde o politicky citlivou oblast a Čína může těžit ze svých zkušeností a z toho, že v ní sídlí většina firem vyrábějících zdravotnický materiál a léky," myslí si analytik. 

Noví kolonizátoři

Vlivy Číny je v Jižní Americe vidět v nejrůznějších odvětvích. V dálkových autobusech v Ekvádoru se objevují nápisy v čínských znacích a v tamním hlavním městě Quitu lze spatřit čínské bezpečnostní kamery schopné rozpoznávat obličeje. Venezuela zase využívá čínskou technologii identifikačních karet pro obyvatele, kterou kritizují lidskoprávní aktivisté kvůli narušování soukromí, psal hongkongský deník už v loňském roce.

Ne všechny projekty ale lidé vnímají kladně. "Zjistili jsme, že většina projektů v Latinské Americe čelila negativním ohlasům kvůli obavám o životní prostředí a strachu ze znečištění ovzduší nebo poškození živobytí obyvatel," upozornili loni odborníci na tuto oblast Ariel Armony a Enrique Dussel Peters.

Obavy o ochranu přírody vyústily v Argentině například tak, že nejvyšší soud pozastavil budování přehrady a vodní elektrárny, která neměla hodnocení dopadů na životní prostředí.

"Naše země nám může dát cokoliv. To je způsob, jakým žijeme. Ale kolonizátoři přišli a naučili lidi žít s penězi. Mnoho z nich se pak stalo chamtivými," říká Taish Mercedesová z místní menšiny chívarů. "Nyní jsou Číňané noví kolonizátoři - stejně jako ti před nimi. Ničí harmonii naší země," dodává.

Výjimka z pomoci

Jedna ze zemí Latinské Ameriky, která materiální pomoc od Číny neobdržela, je Paraguay. Ta také jako jediná v oblasti uznává Tchaj-wan jako autonomní stát. Ostatní země udržují oficiální vztahy s Čínou, a proto vnímají Tchaj-wan z čínského pohledu - jako čínskou provincii.

Přesto po dovozu roušek do sousedních zemí paraguayský senát projednával, zda by i on neměl svůj vztah k Číně přehodnotit. A to přesto, že zdravotnický materiál nakonec dorazil právě z Tchaj-wanu. Senát se vyslovil proti, tchajwanský server The News Lens však uvádí, že hlasy ve prospěch Číny se ze země ozývají stále častěji.

"Z různých dat a výzkumů vychází, že pokud stát uznává Tchaj-wan, nemá to vliv na obchod, ale na investice a humanitární aspekty," vysvětluje Myšička. O tom, že uznávání Tchaj-wanu bylo důvodem, proč Čína Paraguayi nedodala ochranné pomůcky, je s jistotou přesvědčen. "Co jiného by to bylo?" uzavírá.

Video: Roušky jsou v Číně čistý byznys, o politiku nešlo, klanění není nutné, říká Opletal

Situace na čínském trhu je živelná, roušek a respirátorů bylo dost, začal je tam vyrábět úplně každý, problém byl s dopravou, říká Opletal. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 17 minutami

Policisté našli tělo jednoho z pohřešovaných mladíků, utopil se v Sázavě

Potápěči našli v neděli dopoledne v řece Sázavě na Kutnohorsku tělo jednoho z mladíků, po nichž od čtvrtka pátrali. Byla nařízena soudní pitva. Druhého chlapce policie stále hledá, řekla policejní mluvčí Michaela Richterová.

"Dnes v dopoledních hodinách potápěči z poříčního oddělení Labe nalezli tělo utonulého šestnáctiletého mladíka v řece za jezem u Soběšína. O jeho nálezu jsme již vyrozuměli rodiče. Po druhém chlapci potápěči stále pátrají," uvedla mluvčí.

Chlapci ve věku 15 a 16 let se ztratili poblíž Masarykova tábora YMCA nedaleko Soběšína. Jejich zmizení bylo ohlášeno v noci na čtvrtek, dosavadní pátrací akce byly neúspěšné. Do hledání se kromě potápěčů zapojili i psovod a vrtulník s termovizí. Prohledávali řeku od místa, kde byli chlapci viděni naposledy, až k Českému Šternberku. Po pohřešovaných mladících bylo zároveň vyhlášeno celostátní pátrání.

Kromě toho v sobotu policisté prohledávali řeku Sázavu také u kempu Cíl v Sázavě na Benešovsku. Hledali šestapadesátiletého muže, který se šel v pátek vykoupat a od té doby byl pohřešovaný. Tělo našel potápěč zhruba po dvou hodinách pod hladinou řeky poblíž kempu.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Stovky lidí vyrazily za koupáním k Brněnské přehradě, na místě hrozí dopravní kolaps

U Brněnské přehrady kvůli velkému množství aut hrozí kolaps dopravy, lidé by měli využít k přepravě městské hromadné dopravy. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Podle něj strážníci museli řešit desítky dopravních přestupků.

Situace byla komplikovaná už v sobotu. "Kvůli silnému provozu doprava na některých místech úplně zkolabovala. Například v Hrázní ulici stála auta ve velmi dlouhé koloně a situaci komplikovala nevhodně odstavená vozidla po obou stranách silnice," uvedl Ghanem.

"Rádi bychom požádali návštěvníky celé rekreační oblasti, aby nejezdili autem a místo toho využili městskou hromadnou dopravu, která je doveze až k Přístavní ulici. V opačném případě je možné, že odpolede a v podvečer budou silnice u přehrady neúnosně přetížené," upozornil Ghanem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy