Hrozby Nové hedvábné stezky. Vymření slonů, obchod s dluhy a rozvoj trhu s drogami

Jana Václavíková Jana Václavíková
9. 2. 2019 18:19
Kdysi se Laosu přezdívalo "země milionu slonů". V současnosti jich ovšem v této asijské zemi nežije ani tisícovka a vědci předpokládají, že jejich počet do roku 2030 klesne na nulu. Přestože úbytek slonů souvisí s tlakem laoské vlády na modernizaci země a s úbytkem přirozeného prostředí, odborníci upozorňují, že velký vliv bude mít zřejmě ještě jeden faktor: Nová hedvábná stezka.
Čínské vlaky (ilustrační foto).
Čínské vlaky (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Plán na vybudování Nové hedvábné stezky představil čínský prezident Si Ťin-pching v září 2013. Spojnice mezi 60 zeměmi světa by podle Siho měla přinést pracovní místa, nové obchodní příležitosti, šíření technologií, vzdělání a kulturní výměnu.

Nová Hedvábná stezka (červeně pozemní koridory, modře námořní koridory).
Nová Hedvábná stezka (červeně pozemní koridory, modře námořní koridory). | Foto: Wikimedia Commons - Yauaaisnhaongwaix (CC-BY-SA-4.0)

Železnice vedoucí z jižní Číny do Singapuru, která byla vystavěna v rámci této iniciativy a je dlouhá téměř čtyři tisíce kilometrů, zasahuje 400 kilometry i do zmíněného Laosu. Zde nejenže rozvine infrastrukturu, ale také rozdělí území obývané divokými slony na menší části.

To pro velké savce představuje problém z více důvodů. Pro zvířata bude složitější přesouvat se přirozenými migračními trasami. Nebezpečné budou i krátké cesty za potravou nebo vodou, protože jim bude hrozit střet s jedoucím vlakem.

Podle čínské státní tiskové agentury Nová Čína ochrání slony a jiná volně žijící zvířata protihlukový plot, který má zablokovat i světelný smog. Má být ale dlouhý pouhých 36 kilometrů.

Server The Diplomat pak poukazuje ještě na jeden negativní dopad. Nová hedvábná stezka může podle něj usnadnit distribuci slonoviny, po které v posledních pěti letech stoupla v regionu poptávka. Přestože je v Laosu od roku 1996 zakázáno veškeré obchodování s divokou zvěří, dodnes nebyl ve spojení se slonovinou nikdo zatčen.

Sloni navíc nejsou jediní živočichové, kterým by mohla stavba a provoz obřího projektu ublížit. Nezisková organizace Světový fond na ochranu přírody (WWF) uvádí, že území, přes které stezka povede, se překrývá s oblastmi, jež obývá 265 ohrožených druhů. Mezi nimi nechybí pandy, tygři či sajgy. Mimo to koridor zasahuje i do 1739 oblastí významných pro ptáky.

Zvýšená kriminální činnost

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu pak varuje ve své zprávě ještě před dalšími hrozbami. Jsou jimi zvýšená míra obchodu s lidmi a drogami, zločiny na moři a pirátství nebo prodej falešných léků.

Zatímco čínská strana uvádí, že Nová hedvábná stezka a infrastruktura budou rozvíjet region, OSN se domnívá, že na lepším dopravním spojení budou profitovat také zločinci. Na hranici mezi Laosem, Barmou a Thajskem se nachází místo zvané Zlatý trojúhelník. Oblast s největší světovou produkcí opia a druhou největší produkcí heroinu.

Dokazuje to i množství drog, které v posledních letech zabavila armáda jen na území Barmy - 1750 kilogramů metamfetaminu, půl tuny heroinu nebo 30 milionů stimulujících pilulek yaba v hodnotě přes jednu miliardu korun.

Nová hedvábná stezka podle odborníka na organizovaný zločin v jihovýchodní Asii Patricka Winna pomůže s distribucí drog i do vzdálenějších regionů, a aby nebyla čínská investice ohrožena, povede údajně také k tiché podpoře drogového byznysu čínským režimem.

"Čína potřebuje udržovat dobré vztahy se všemi těmito skupinami, aby jí nevyhodily potrubí do povětří a neblokovaly cesty," řekl Winn pro hongkongský deník South China Morning Post.  

Diplomacie dluhových pastí

Obavy vzbuzuje i financování iniciativy vedoucí přes méně rozvinuté země, které samy na mnohamilionový projekt nemají dostatek finančních prostředků. Aby nebyla stezka ohrožena, čínská vláda vyčlenila v přepočtu 900 milionů korun a založila fond, který má s financováním pomoci. Díky němu si státy mohou na stavbu půjčit.

Podle odborníků ovšem půjčky nejsou výhodné a naopak mohou země zadlužit. "Projekty stezky jsou obvykle realizovány způsobem, který dává politiku na první místo," uvedl čínský profesor Tchien Fej-lung pro hongkongský deník. Tchien se také domnívá, že Peking vede "diplomacii dluhových pastí".

Jednou z jejích obětí je údajně Srí Lanka. Čína investovala peníze do rozvoje infrastruktury v zemi, která mimo jiné obnášela i stavbu mezinárodního letiště Mattala Rajapaksa. To mělo pojmout až milion cestujících ročně a přilákat turisty. S úspěchem se ovšem nesetkalo.

V roce 2016 bylo podle deníku Gulf News přepraveno pouhých pět tisíc cestujících a poslední pravidelný let byl ukončen v červnu loňského roku.

Ačkoliv letiště nebylo moc dlouho v provozu, Srí Lanka se kvůli stavbě v hodnotě téměř 474 milionů korun dostala do dluhů. A ty vedly vládu k tomu, že na následujících 99 let předala srílanský přístav Hambantota, vystavěný na začátku desetiletí za čínské peníze, do správy Pekingu.

Mezi dalšími zeměmi, které se podle odborníků dostaly do dluhů kvůli Nové hedvábné stezce, je africké Džibutsko, v Asii Pákistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Maledivy a Mongolsko a v Evropě Černá Hora.

Stavba ve slepé uličce

Do podobné situace se dostala i Malajsie, nové vedení asijské země ale zvolilo jiný způsob řešení. Nová hedvábná stezka tu měla 700 kilometrů dlouhou železnicí spojovat thajsko-malajsijskou hranici s pobřežím za téměř 443 miliard korun. Na financování stavby si předchozí malajsijská vláda vzala půjčku od Číny, současná ji ale odmítla.

"Nejde o to, že bychom si nevážili svých dodavatelů, ale jednoduše je nemůžeme zaplatit," uvedl malajsijský premiér Mahathir Mohamad koncem letošního ledna, když se rozhodl projekt na území státu zrušit.

Do projektu započatého v srpnu 2017 už byla investována čtvrtina celkové částky, jak ale premiér uvedl, zemi se i přesto vyplatí přerušit stavbu a zaplatit pokutu za nedodržení smlouvy. "Pokuta není tak velká jako výše dluhu, který bychom spláceli dalších třicet let," uvedl premiér.

Dvaadevadesátiletý Mahathir Mohamad, který nastoupil do funkce v loňském roce, dlouhodobě kritizuje čínské investice. Podle něj nejsou pro Malajsii vůbec výhodné. "Vítáme zahraniční investice z celého světa, určitě i z Číny. Zahrnuje to ale (…) půjčování velkého množství čínských peněz," uvedl premiér. "Čínské firmy upřednostňují nabírání svých vlastních zaměstnanců z Číny a používání veškerých věcí importovaných z Číny. Ani platba neprobíhá tady, ale v Číně. Nezískáme z toho vůbec nic. Takový kontrakt není něco, co bych vítal," uvedl například premiér ve videorozhovoru pro South China Morning Post.

O zapojení do projektu Nové hedvábné stezky usiluje naopak český prezident Miloš Zeman. Prezident například letos v lednu poznamenal, že sní o tom, že "stezka povede přes Českou republiku do západní Evropy". Zeman ocenil rozsáhlý projekt jako "skvělou iniciativu" a dodal, že pro podobný projekt je třeba mít odvahu.

Video: Čína otevřela nejdelší most na světě. Stavba je unikát svého druhu, ale trápí ekology

Čína otevřela nejdelší most na světě. Stavba je unikát svého druhu, ale trápí ekology | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Inter nedokázal překonat Miranteho, s AS remizoval 0:0

Fotbalisté Interu Milán remizovali v 15. kole italské ligy s AS Řím 0:0 a v čele tabulky mají dvoubodový náskok před mistrovským Juventusem. Ten nastoupí proti Laziu v sobotu. Inter, soupeř pražské Slavie v Lize mistrů, bodoval v Serii A poosmé za sebou.

Inter měl převahu a řadu šancí, ale pokaždé narazil na brankáře hostů Antonia Miranteho. Šestatřicetiletý gólman v sedmé minutě nedovolil skórovat Romeluovi Lukakuovi, v závěru prvního poločasu Marcelo Brozovič římskou branku přestřelil. Mirante pak na začátku druhé půle zneškodnil i střelu Matíase Vecina, neprosadil se ani Lautaro Martínez.

Před zápasem vyvolal velké pozdvižení deník Corriere dello Sport, který dal na první straně k fotografiím hráčů tmavé pleti Chrise Smallinga z AS a Lukakua titulek "Black Friday". List byl obviněn z rasismu, jeho představitelé nicméně na tomto spojení nic špatného neshledali.

Další zprávy