Přehlížená krize v Latinské Americe: Chudé země zažívají úder pandemie jako v Itálii

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
14. 5. 2020 19:07
Úterý bylo pro Brazílii a Mexiko nejtragičtějším dnem od začátku pandemie koronaviru. Oběti se v obou zemích počítají v řádech tisíců, navíc panuje podezření, že Brazílie i Mexiko s čísly manipulují. Napříč Latinskou Amerikou se prohlubuje přehlížená krize, která je srovnatelná s tím, co se dělo na nejhůře postižených místech, jako je New York nebo Španělsko.
Pohřeb v peruánské Limě. Mnohá města musí kvůli pandemii koronaviru zvyšovat kapacity hřbitovů.
Pohřeb v peruánské Limě. Mnohá města musí kvůli pandemii koronaviru zvyšovat kapacity hřbitovů. | Foto: Reuters

Když u jakéhokoliv domu v Kolumbii zavlaje červená vlajka, šátek nebo jen červené tričko na klacku, znamená to volání o pomoc. "Nemáme co jíst. Jsme závislí na dobrosrdečných lidech, kteří jdou kolem a spatří vlajku. Podle toho poznají, že máme hlad," říká jednatřicetiletý Álvarez z městečka Florencia na jihu Kolumbie.

Americký deník Washington Post přinesl reportáž z místa, kde kvůli pandemii koronaviru lidé nemají, jak si na jídlo vydělat nebo jak ho kvůli karanténě koupit.

Takových oblastí je ale po celém kontinentu hodně. Krize už trvá příliš dlouho. V Guatemale vyvěšují hladoví lidé zase bílé vlajky. V Peru lidé proti karanténě trvající už dva měsíce protestují a v Mexiku přišlo v dubnu o práci přes půl milionu lidí. A to do statistiky nespadá nemalé množství lidí, kteří nemají podepsanou zaměstnaneckou smlouvu nebo pracují na černo.

Zatímco jinde ve světě se pomalu uvolňují opatření, země v Latinské Americe dál bojují s krizí obřích rozměrů. Mnohá města prožívají úder pandemie srovnatelný s tím, co má za sebou New York nebo sever Itálie. Jejich připravenost a technické zázemí se ale porovnávat nedají.

Například peruánské nemocnice nemají dost ochranných pomůcek a zařízení ve městě Iquitos na severu země v oblasti Amazonie nemají ani dost kyslíku pro pacienty. Město, ve kterém žije skoro půl milionu obyvatel, je nejlépe dostupné letecky, což komplikuje zásobování.

Ceny kyslíkových bomb na černém trhu proto vylétly do závratných sum, jedna bomba se tam dá pořídit za nejméně tisíc dolarů (přes 25 tisíc korun). Také  zdravotníci jsou v ohrožení, už více než polovina tamních lékařů se koronavirem nakazila. Město se navíc sotva vzpamatovalo z epidemie horečky dengue, kterou v tropických oblastech roznášejí infikovaní komáři.

"Nechci zemřít" stojí na transparentu jedné zdravotnice protestující v Limě proti nedostatku ochranných pomůcek.
"Nechci zemřít" stojí na transparentu jedné zdravotnice protestující v Limě proti nedostatku ochranných pomůcek. | Foto: Reuters

Peru je po Brazílii druhou nejhůře postiženou zemí v Latinské Americe, má přes 67 tisíc potvrzených případů a skoro dva tisíce registrovaných úmrtí. A to i přesto, že peruánská vláda zavedla přísná opatření. Kvůli dlouhotrvající karanténě ale mizí pracovní místa a lidé opouštějí hlavní město Lima. Po desítkách let, kdy vesničané přicházeli hledat štěstí v metropoli, se migrace otáčí a úřady se obávají, že epidemie se po celé zemi ještě více rozšíří. Davy lidí odjíždějí ke svým rodinám na venkov, jde o největší migrační vlnu za posledních několik let.

Správně počítat mrtvé

Přesto se Peruáncům zpomalit epidemii nedaří a nemocnice se stále plní. Jen v dubnu zemřelo v Limě přes šest tisíc lidí, což je více než dvakrát tolik než obvykle.

Rakve se nejprve musely do Guayaquilu dovážet z hlavního města Quito. Kvůli jejich nedostatku jde o jeden z mála dobře fungujících obchodů.
Rakve se nejprve musely do Guayaquilu dovážet z hlavního města Quito. Kvůli jejich nedostatku jde o jeden z mála dobře fungujících obchodů. | Foto: Reuters

Právě srovnáním počtu zemřelých během pandemie koronaviru s průměrným počtem zemřelých lidí za stejné období v minulosti ve své analýze hodnotí úder pandemie americký deník New York Times. Nejlépe totiž vystihuje, jak moc je zatížený zdravotní systém. Neumírají totiž jen lidé nakažení nemocí covid-19, ale i všichni ti, kterým lékaři nemohli poskytnout adekvátní péči kvůli přeplněným nemocnicím.

Například v ekvádorském městě Guayaquil koronavir udeřil tak těžce, že nebylo kde skladovat mrtvé, a tak se stávalo, že těla ležela přímo v ulicích. Podle statistik tam zemřelo více než pětkrát víc lidí než obvykle. To je podobná bilance, jakou New York zažil během nejhorší etapy krize.

Nebyli jsme připraveni

Nejpostiženějším státem Latinské Ameriky je Brazílie, která koronavirus podcenila. Nemoc nejvíc dopadá na původní obyvatelstvo v amazonském dvoumilionovém městě Manaus, kde v dubnu zemřelo 2800 lidí, třikrát víc než obvykle. Něco podobného zažil například španělský Madrid od poloviny března do poloviny dubna.

"Nebyli jsme na virus připraveni," popsal místní indiánský vůdce americkému deníku New York Times. "Když se sem nemoc dostala, zavřeli jsme se, zamkli jsme naše domy, izolovali jsme se, ale nikdo neměl dost peněz na nákup roušek a léků. A chybělo nám jídlo," upozornil.

Statistiky nakažených a zemřelých jsou navíc nejspíš dost podsazené. Jednak kvůli nedostatečnému testování a pak kvůli nenahlašování skutečného počtu obětí. Třeba Mexiko podle amerického deníku nejspíš zatajuje stovky, možná tisíce mrtvých v hlavním městě.

V přepočtu na obyvatele testují na koronavirus v rámci Latinské Ameriky nejvíc Peru a Chile, podle oficiálních údajů dělá nejvíce testů na obyvatele Venezuela, údaje tamní autoritářské vlády ale podle řady zdrojů nejsou věrohodné. Z celkových asi 4,3 milionu potvrzených případů nákazy na světě jich už skoro 400 tisíc připadá na Latinskou Ameriku, na covid-19 podle oficiálních statistik zemřelo v regionu přes 22 tisíc lidí.

Video: Peruánci bojkotují karanténu

Lidé v Peru bojkotují karanténu | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy