Peking – Čína se chce stát námořní velmocí. To je také cílem nyní probíhající reformy čínské armády, která z ní má vytvořit sice menší, zato bojeschopnější sílu.
Podle listu South China Morning Post se také zbaví některých starých generálů a na jejich místa povýší mladé důstojníky.
Peking chce zabránit tomu, aby v blízkosti čínského území mohlo snadno operovat americké námořnictvo. Zároveň by mělo vzniknout loďstvo, které by mohlo kontrolovat námořní obchodní trasy a zasáhnout daleko od pevninské Číny.
Podle čínského oficiálního dokumentu, Bílé knihy o vojenské strategii zveřejněné v roce 2015, "musí být opuštěna tradiční mentalita, že před mořem má přednost země". Důraz chce komunistický režim dát na "význam moří a oceánů" a také na námořnictvo, které "zabezpečuje námořní trasy a zájmy Číny v zámoří".
K tomu mají mimo jiné sloužit i námořní základny na sporných ostrůvcích poblíž Číny, v Asii, v Africe a zřejmě i v Austrálii.
Námořní trasy pod dohledem
Spojené státy se obávají, že Čína chce pomocí námořních základen kontrolovat i klíčové úžiny, kudy prochází většina světového námořního obchodu: například Malacký a Sundský průliv či Bab al-Mandab a Hormuzský průliv na trase do Suezského průplavu a Perského zálivu.
K tomu lze použít například základny v Jihočínském moři.
Peking také staví velkou vojenskou námořní základnu v africkém Džibutsku a přiznal se k vojenskému využití přístavu Gwadar v Pákistánu. Čínské lodě kotví i na Seychelách.
Podle listu Financial Times může Peking využít pro kontrolu dalších lodních tras i komerční přístavy, které buduje v africké Namibii, na souostroví Svatý Tomáš a Princův ostrov a také v australském Darwinu.
"Zařízení, která Čína buduje v zahraničních přístavech, mají dvojí použití. Jsou zdánlivě komerční, ale rychle upravitelné pro vojenské účely," vysvětlil listu Financial Times Abhijit Singh, odborník na vojenské námořnictvo z indického think-tanku Research Foundation.
Více prosazovat své zahraničněpolitické zájmy Peking začal v roce 2013 po nástupu nového prezidenta Si Ťin-pchinga do úřadu.
Čína vede územní spory v Jihočínském a Východočínském moři s řadou svých sousedů. Někteří z nich jsou spojenci USA.
Hrozí konflikt mezi Čínou a USA?
Budoucí americký ministr zahraničí Rex Tillerson na začátku ledna v americkém Kongresu prohlásil, že Spojené státy vyšlou Číně jasný signál, že by měla na sporných územích v Jihočínském moři přestat budovat umělé ostrovy. USA jim k nim podle něj už nepovolí přístup. Na dotazy novinářů, jak to chce udělat, Tillerson neodpověděl.
Není jasné, zda má nastupující americký prezident Donald Trump v úmyslu posílit v oblasti americké námořnictvo, nebo dokonce blokovat sporné ostrovy. Znamenalo by to totiž možnost ozbrojeného konfliktu s Čínou.
Podle simulace provedené americkým think-tankem RAND by Spojené státy konflikt s Čínou v Jihočínském moři vyhrály, stejně jako například konflikt o Tchaj-wan. Bylo by to ale těžší a vedlo by to k delšímu konfliktu, než kdyby k něčemu podobnému došlo před několika lety.
Číňané vylepšili své ponorky a v posledních letech vyvinuli protilodní střely, které mohou ohrozit americké letadlové lodi. Někteří experti už několik let tvrdí, že tyto střely mohou zabránit Američanům přiblížit se nejen k čínskému území, ale i k tomu, co Peking nazývá "prvním řetězem ostrovů" táhnoucích se od Kamčatky po Malajsii.
Čína v roce 2012 uvedla do služby i svoji první letadlovou loď Liao-ning. Jde o přestavěné sovětské plavidlo určené hlavně k tréninku čínských letců a námořníků. Jeho plavby ke sporným územím sice demonstrují čínskou sílu, ale schopnosti Liao-ningu jsou omezené. Další dvě, tentokrát už skutečně plnohodnotné bojové letadlové lodi plánuje Peking uvést do služby do konce desetiletí.
