Japonci potřebují Trumpa, sdílí jeho odpor k Číně. Premiér Abe se pomodlil v Pearl Harboru

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 28. 12. 2016 0:07
Šinzó Abe se sice v havajském přístavu Pearl Harbor za napadení před 75 lety neomluvil, jako první premiér země vycházejícího slunce ale vzdal úctu Američanům, kteří tam při japonském napadení v prosinci 1941 zahynuli. Nadstandardní vztahy měl Abe s prezidentem USA Barackem Obamou a chce je mít i s jeho nástupcem Donaldem Trumpem. Japonsko Spojené státy potřebuje, mimo jiné i kvůli Číně. Tu Trump vehementně kritizuje, hlavně kvůli obchodu. A i on bude potřebovat ve východní Asii spojence.
Japonský premiér Šinzó Abe a americký prezident Barack Obama uctili v Pearl Harboru památku padlých amerických námořníků.
Japonský premiér Šinzó Abe a americký prezident Barack Obama uctili v Pearl Harboru památku padlých amerických námořníků. | Foto: Reuters

HonoluluJaponsko se za své činy během okupace jiných asijských států a v době druhé světové války neomlouvá. Maximum, co v případě vstřícnosti nabízí, je modlitba za mrtvé a výzvy k přátelství.

Americká loď USS Arizona se potápí po japonském úderu v Pearl Harboru 7. prosince 1941.
Americká loď USS Arizona se potápí po japonském úderu v Pearl Harboru 7. prosince 1941. | Foto: Reuters

S nimi přijel japonský premiér Šinzó Abe na historickou návštěvu havajského Pearl Harboru. Amerického přístavu, který japonské letectvo bez varování napadlo 7. prosince 1941 a přeneslo tím druhou světovou válku do Asie.

Abe je už třetím japonským premiérem, který Pearl Harbor navštívil. Je ale prvním, kdo se v úterý večer středoevropského času poklonil památce obětí. Učinil tak u památníku, který vznikl na místě potopení lodi USS Arizona, na jejíž palubě zemřelo přes tisíc amerických vojáků. Obama označil Abeho přítomnost v Pearl Harboru za historické gesto, které symbolizuje sílu usmíření.

"Prezidente Obamo, lide Spojených států a lide celé světa, jako premiér Japonska vyslovuji upřímnou a věčnou soustrast těm, kteří zde ztratili životy," řekl Abe. Prohlásil rovněž, že válečné hrůzy se již nikdy nesmí opakovat.

Současné spojenectví USA a Japonska, někdejších nepřátel z druhé světové války, označil Abe za alianci naděje pro budoucnost. Řekl, že svět právě nyní potřebuje ducha tolerance a sílu usmíření.

Historický krok letos učinil v opačném směru i americký prezident Barack Obama, když jako první hlava Spojených států navštívil japonské město Hirošima. Místo, kam 6. srpna 1945 z rozkazu tehdejšího prezidenta USA Harryho Trumana dopadla atomová bomba.

Společný soupeř: Čína

Pro japonsko-americké vztahy je letošní rok výjimečný ještě jinou schůzkou. Jen deset dní po volbách hovořil japonský premiér Abe při listopadové návštěvě New Yorku osobně s nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem.

Oba státy i oba politiky sbližuje společný soupeř: Čína.

Trump se vůči Pekingu ostře vymezuje. Viní ho z poškozování americké ekonomiky nekalými obchodními praktikami a manipulováním se směnným kurzem čínské měny. 

Ještě před volbami řekl Donald Trump v rozhovoru pro BBC, že Čína svojí obchodní politikou znásilňuje Spojené státy. Deficit obchodní bilance USA s Čínou loni dosáhl historického maxima, skoro 366 miliard dolarů (zhruba 9,5 bilionu korun).

Trump Číně hrozí zavedením vysokých dovozních cel a navíc naznačil, že jeho administrativa se nemusí řídit dosavadní politikou jedné Číny. Tedy že může více podporovat nezávislost ostrova Tchaj-wan. Ostatně sám Trump už na začátku prosince telefonoval s jeho prezidentkou.

Japonsko má s Pekingem zase své problémy. Země se přou o souostroví Senkaku a jejich lodě se ve sporných vodách často dostávají do nebezpečného kontaktu. Například v neděli 25. prosince vyplula čínská letadlová loď Liao-ning do Tichého oceánu a její trasa povede těsně kolem výsostných vod Japonska a Tchaj-wanu.

Sílící čínský ekonomický a politický vliv v Asii, zahrnující i budování vojenské infrastruktury na atolech v Jihočínském moři, považuje Japonsko za své ohrožení.

Poslední s Obamou, první s Trumpem

Modlitba japonského premiéra za duše amerických vojáků z Pearl Harboru proto míří taky do budoucna a k uchu příštího prvního muže USA.

"Veřejně uznat agresi z minulosti je součástí Abeho strategie zajistit zemi bezpečnost v době, kdy je situace v Asii nejistá. Jeho návštěva má být potvrzením nejen unikátních vztahů s Barackem Obamou, ale i s nastupujícím prezidentem Donaldem Trumpem,“ uvedl v komentáři pro list Wall Street Journal Michael Auslin, autor knihy Konec asijského století.

Japonsko na konci roku 2013 výrazně zvýšilo výdaje na zbrojení. Reagovalo tak na požadavek Číny, že jí v oblasti kolem sporného souostroví musí Tokio hlásit všechny lodě, které tamními vodami chtějí proplout.

Základem japonské obranyschopnosti ale zůstávají dohody s USA. Trump sice v předvolební kampani jmenoval Japonsko mezi zeměmi, které podle jeho slov málo platí za americkou vojenskou ochranu, na druhé straně má v Tokiu jednoho z nejpevnějších spojenců v Asii.

"Jsem přesvědčen, že Donald Trump je velmi důvěryhodný vůdce,“ řekl Abe po schůzce s nově zvoleným americkým prezidentem.

Načasování obou Abeho nedávných schůzek podtrhuje význam Japonska pro Spojené státy. Japonský premiér se v úterý setkává jako poslední vysoce postavený světový státník s Barackem Obamou v jeho druhém funkčním období. Zároveň byl prvním, kdo se sešel s Donaldem Trumpem po jeho zvolení.

Předání moci v Bílém domě se uskuteční 20. ledna příštího roku.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy