Berlín - Dluhová krize v eurozóně se začíná negativně projevovat také na zemích, které až doposud platily za bezproblémové a stabilní. Peníze, které půjčily Řecku, totiž nemusí získat zpět.
Navíc hrozí, že budou muset poskytnout finanční pomoc také Španělsku a Itálii, pokud nechtějí, aby třetí a čtvrtou nejsilnější ekonomiku eurozóny stihl řecký scénář.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's zhoršila proto v pondělí po skončení obchodování na newyorské burze výhled ratingu pro Německo, Nizozemsko a Lucembursko ze "stabilního" na "negativní". Tím je varovala před ztrátou jejich nynějšího nejvyššího ratingu Aaa.
Svůj krok agentura zdůvodnila právě nejistotou, jež panuje nad dalším vývojem dluhové krize. V pondělí se španělské desetileté dluhopisy prodávaly s rekordním úrokem 7,343 procenta, navzdory tomu, že se v pátek eurozóna rozhodla pomoci tamním bankám, stiženým splasklou hypoteční bublinou, a půjčí jim až sto miliard eur.
Euro se zároveň dostalo na dvouleté minimum vůči dolaru a indexy všech evropských burz klesly.
Španělsko sice před čtrnácti dny schválilo úsporná opatření v hodnotě 65 miliard eur, finanční trhy to ale vůbec neuklidnilo. Tím spíše, když šéf Evropské centrální banky Mario Draghi odmítl žádost vlády v Madridu, aby ECB začala nakupovat španělské dluhopisy, a pomohla tak snížit úroky, které z nich země na mezinárodních trzích platí.
Řecko by mělo opustit eurozónu, zní z Německa
Zatímco případný bankrot Řecka by eurozónu nepoložil, v případě Španělska by pro země používající společnou evropskou měnu znamenal už velké problémy. Zejména pokud by byl provázen vidinou, že stejná situace nastane po čase také v Itálii.
Řecký dluh činí v současnosti okolo 260 miliard eur, španělský je téměř trojnásobný. Částka, kterou dluží Itálie, se rovná 2,1 bilionu eur.
StátyEU, a zejména hlavní poskytovatel unijních úvěrů Německo, se proto začínají pomalu smiřovat s tím, že Řecko v dohledné době zkrachuje, protože nedokáže samo nalézt dostatek vnitřních zdrojů. Další půjčování peněz vládě v Aténách je totiž jen tím, co vůdce tamní Koalice radikální levice Alexis Tsipras už na jaře označil za "nalévání prostředků do bezedného sudu".
V řadách německé vládní FDP proto sílí hlasy, aby těžce zadlužená země eurozónu opustila.
"Pokud Řecko přestane být součástí eurozóny, mohlo by to na finančních trzích vést k nárůstu důvěry," nechal se slyšet v rozhovoru pro deník Passauer Neue Presse generální tajemník liberálů Patrick Döring. "Řecko by se mimo eurozónu mohlo stát rychleji konkurenceschopným a ozdravit svou ekonomiku."
Pro Řeky by ovšem návrat k drachmě znamenal až šedesátiprocentní ztrátu koupěschopnosti a znehodnocení jejich celoživotních úspor. Řada firem a bank by mimoto zkrachovala a více než dvaadvacetiprocentní nezaměstnanost by ještě vzrostla.
Zvolit menší z obou zel
Německo i zbytek eurozóny se musí rychle rozhodnout, jaký postup zvolí. Řecku dojdou už v srpnu peníze a v září pak může skutečně vyhlásit bankrot.
Novou tranši z druhého záchranného balíku, schváleného v březnu Evropskou unií, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, dostanou Atény pouze za předpokladu, když trojku sestávající z EU, ECB a MMF přesvědčí, že budou schopny do léta 2014 srazit rozpočtový deficit pod tři procenta HDP.
A to je velmi nepravděpodobné.
Pak se nabízejí tří řešení. Tím prvním je odpuštění další části řeckého dluhu, což ale už MMF a ECB odmítly. Třetí záchranný balíček Německo i další země Řecku poskytnout nechtějí, a zřejmě by ani neměl smysl.
Tím třetím a nejpravděpodobnějším scénářem, který se v řecké krizi nabízí, je proto státní bankrot.
Ten by mimo jiné znamenal, že většina peněz, které EU Řecku půjčila, je nenávratně ztracena. Jen Německo by tak přišlo o 45 miliard eur.
Pro Spolkovou republiku a potažmo celou eurozónu je to ale stále menší zlo, než připustit, aby pokračující agónie Řecka stáhla do propasti také Španělsko - a později Itálii.
Oběma zemím by okamžitě začaly padat ratingy a ztráta nejlepších hodnocení by se nakonec podle všeho nevyhnula ani jejich věřitelům, mimo jiné tedy i Německu.
