Londýn - Vir chřipky mohou šířit i lidé, u nichž se ještě neprojevily symptomy onemocnění, a oni tak o své infekčnosti nemají ani tušení.

To může mít v případě propuknutí pandemie špatně léčitelné mutace onemocnění fatální následky.

Nákazu by totiž mohli šířit například lékaři, kteří by se sice cítili zcela zdrávi, ve skutečnosti by ale rozsévali vir mezi desítky lidí denně. Podobné by to bylo i mezi kolegy v zaměstnání.

Epidemiolog John Oxford z Queen Mary School of Medicine v Londýně proto vyzval úřady, aby naočkovaly skutečně všechny rizikové skupiny obyvatel dřív, než bude pozdě.

"Fakt, který jsme prokázali, může ovlivnit strategii pro boj s pandemií. Ukázalo se, že zastavit šíření viru může být velmi obtížné, i pokud zavedeme samovyšetření a kontrolní měření tělesné teploty na letištích," cituje deník Daily Mail vedoucí výzkumného týmu Wendy Barclayovou.

Otázkou je, zda pacienty současné očkování ochrání. Virus chřipky totiž neustále mutuje a na jeho nejnovější podoby nemusí očkování účinkovat.

Podle posledních zpráv amerických vědců by se strašákem letošní zimy mohla stát tulení chřipka.

Lidé jsou na tom stejně jako fretky

K závěru, že mohou být nakažení infekční ještě předtím, než se u nich choroba projeví, dospěl Oxfordův tým na základě výzkumu fretek.

Nakažené fretky produkovaly a šířily agens již čtyřiadvacet hodin po infekci, přestože se u nich první symptomy neobjevily po celý další den. Virus se rozšířil jak mezi zvířaty, která sdílela klec, tak mezi jedinci ve vzdálenějších klecích.

Při zmíněném pokusu použili britští vědci virus prasečí chřipky H1N1, který v roce 2009 vyvolal pandemii a zahubil na 300 tisíc lidí. 

Fretky se při výzkumu chřipky využívají, protože je napadají obdobné kmeny jako lidi, a navíc se u nich objevují stejné příznaky.

Sledování průběhu nemoci u fretek na druhou stranu ukázalo, že se chřipkové viry v pozdních stádiích nemoci, tedy v pátý až šestý den od výskytu prvních příznaků, už téměř nešíří. Lidé se tedy zřejmě po týdnu mohou vrátit do práce nebo do školy, aniž by tím ohrozili své kolegy či spolužáky.

"Použili jsme jen malý vzorek zvířat. Na to, abychom mohli s definitivní jistotou říci, jak se virus chová, je příliš brzy. Rychlost šíření se zřejmě odvíjí od kmenu viru," doplnila spoluautorka výzkumu Kim Robertsová.