Hájková se zabývá dějinami holokaustu mimo jiné i z perspektivy žen a ve své badatelské práci narazila i na příběh mladé Židovky, do níž se v roce 1944 zřejmě zamilovala dozorkyně v koncentračním táboře v Hamburku. Členka oddílů SS se nechávala přeložit do táborů, kam byla předtím přesunuta i mladá žena. Nakonec byla zatčena při osvobození tábora Bergen-Belsen.
Podle Hájkové svědectví přeživších a právní dokumenty naznačují, že ženy mohly mít milostný vztah, ať už vynucený nebo konsenzuální. Jednoznačný důkaz pro toto tvrzení ale neexistuje. Dcera vězenkyně, která zemřela před deseti lety, s českou historičkou v roce 2014 o své matce mluvila a řekla jí, že vztah obou žen neměl sexuální povahu, napsal The Guardian. Badatelka ale loni v materiálech propagujících její přednášky v Německu a Rakousku obě ženy identifikovala plným jménem a uvedla, že měly lesbický vztah.
Právě to dceru vězněné ženy, která je občankou Austrálie, rozhořčilo natolik, že se obrátila na soud s odůvodněním, že musí bránit pověst své matky. Německý soud jí dal v dubnu za pravdu a rozhodl, že badatelka svými tvrzeními poškodila důstojnost zesnulé. Zakázal jí závěry o erotickém vztahu znovu publikovat a rozhodl, že nemá používat plná jména obou žen.
Australanka ale nyní došla k závěru, že historička požadavky soudu nenaplnila, a proto podala další stížnost. Stížnost zaslala i univerzitě ve Warwicku, která nyní zkoumá, zda historička neporušila pravidla vědecké etiky. Nyní jí může soud udělit pokutu až do výše 250 000 eur (6,7 milionu korun), napsal britský deník The Guardian. Na dotaz ČTK se Hájková nechtěla ke sporu vyjádřit.
