Praha - Češi zcela propadli v evropském srovnání znalosti angličtiny jako cizího jazyka. Podle průzkumu Eurobarometr se česká aktivní znalost angličtiny řadí na poslední místo ze všech členských zemí Evropské unie, průměr Česku nezvedá ani mladší generace.
Z výsledků vyplývá, že pouhých 11,07 % obyvatel České republiky považuje svoji znalost angličtiny za dobrou nebo velmi dobrou. Alespoň základní znalost angličtiny má 27 % lidí, tuto úroveň ale není možné považovat za dostatečnou k běžné komunikaci.
Dvanáctiprocentní hranici nepřekonalo spolu s Českem a Španělskem (11,28 %) ještě Bulharsko, kde se anglicky aktivně domluví 11,99 % lidí. Naopak nejlépe dopadly Švédsko a Dánsko se zhruba 52 %, dále Finsko a velmi dobře se umístil i Kypr nebo Rakousko.
Průzkum veřejného mínění Eurobarometr - Evropané a jejich jazyky vychází z odpovědí více než 27 tisíc lidí starších 15 let v celé EU, sběr dat probíhal v první polovině roku 2012. Údaje o aktivní znalosti jazyka obyvatel zemí evropské sedmadvacítky zpracoval portál LanguageKnowledge.eu.
Mladí Češi jsou třetí nejhorší
Pro české školství jsou obzvláště alarmující údaje o velmi špatné úrovni angličtiny u mladých lidí. Zatímco u starší generace lze neznalost tohoto jazyka vysvětlit jinými školními osnovami za minulého režimu, v jazykové výuce v zemi nyní angličtině připadá jednoznačně první místo.
V platném rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy sice ministerstvo školství zatím dává ředitelům a rodičům volnost v rozhodnutí, jaký cizí jazyk se žáci budou od třetí třídy povinně učit, ve více než 95 % případů se jím ale stane angličtina. Jde o mnoholetý trend.
V mezinárodním srovnání se i přesto mladí Češi ve věku 15-34 let ohodnotili na třetí nejhorší příčku v porovnání se zeměmi, kde angličtina není úředním jazykem. Aktivní znalostí jazyka jich disponuje jen 19,03 %. Nejhůře zde dopadli Italové s 18,07 %, následováni Španěly.
Přitom výuka, která od prvního stupně činí tři hodiny týdně, pokračuje i na středních školách. Povinnost učit se cizí jazyk odpadá pouze pro střední odborné školy a učiliště, kde angličtina přesto vede ve statistikách povinně volitelných předmětů.
Pro střední školy s odborným zaměřením je pak výuka alespoň jednoho cizího jazyka povinná a gymnazisté se učí minimálně dva cizí jazyky. Statistiky ministerstva školství přitom jasně hovoří o převaze angličtiny na středních školách, zatímco například zájem o němčinu za posledních deset let rapidně poklesl.
Dabovat, nebo vysílat s titulky?
Za omezenými znalostmi angličtiny v Česku nepochybně stojí součet mnoha různých faktorů, některé by ale bylo možné změnit takřka ze dne na den. Tvůrci portálu LanguageKnowledge.eu si totiž všímali i dlouho diskutované závislosti jazykové vybavenosti populace na vysílání filmů v originálním znění.
Ve skandinávských zemích, kde je znalost angličtiny dlouhodobě na vysoké úrovni, se zahraniční filmy obvykle nedabují, ale vysílají se s titulky. Oproti tomu v zemích, kde se naprostá většina filmové produkce dabuje, bývá jazyková vybavenost populace nižší.
Argumentace je dvojí. Ovlivňuje vysoká jazyková úroveň obyvatelstva skutečnost, že televizní stanice nemají obavy vysílat filmy v originálním znění, nebo má naopak původní znění vliv na zvýšení jazykových znalostí v zemi? Podle odborníků jde o spojené nádoby.
V průzkumu Eurobarometr se ale Češi vyslovili jednoznačně proti zrušení dabingu. Téměř 80 % respondentů odpovědělo, že filmy s titulky jim nevyhovují. S rychlým poklesem znalosti alespoň jednoho cizího jazyka, který průzkum rovněž odhalil, tak bude Česká republika zřejmě muset bojovat jinak.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Vyberte si vhodné jazykové školy.
