Annapolis - Končíme s hledáním hrnce zlata na konci duhy, teď je to jiné. Vzkaz summitu o budoucím Palestinském státu a nastolení míru mezi Izraelci a Palestinci je jasný.
S příjezdem padesátky delegací do sídla námořní akademie v marylandském Annapolisu není pochyb, že jde za posledních sedm let o nejambicioznější pokus šéfa Bílého domu George W. Bushe o zlomení zakletí jménem blízkovýchodní konflikt.
Zuby si na něm vylámali všichni jeho předchůdci.
"Sešli jsme se tu, protože sdílíme stejný cíl: dva demokratické státy Izrael a Palestinu, které budou žít bok po boku v míru a bezpečí," řekl Bush na slavnostní večeři, organizované pro účastníky summitu.
Byly na ní i dvě hlavní postavy úterní "historické iniciativy", izraelský premiér Ehud Olmert a palestinský prezident Mahmúd Abbás.
Politici, kteří nemají co ztratit
Katar, Polsko nebo Mezinárodní měnový fond: seznam hostů je různorodý.
Šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová vsadila ve prospěch Annapolisu všechen svůj kredit.
Během osmi cest na Blízký východ dokázala k účasti přimět všechny členy Ligy arabských států, včetně Saúdské Arábie a Sýrie. Ta je přitom s Izraelem formálně stále ve válce.
"Musíme se znovu pokusit o dohodu, nemáme co ztratit," varoval palestinský vůdce Abbás. Společně s Bushem a Olmertem přesto na tiskových konferencích hýří optimismem.
Před přehnaným očekáváním však všichni tři - doma velmi neoblíbení politici - varují. Kritici jim dávají za pravdu. Situace je teď mnohem komplikovanější než v roce 2000, kdy se v Camp Davidu o mír pokoušel Bushův předchůdce Bill Clinton.
Týdny neúspěšných jednání ukázaly, jak velká propast mezi Izraelci a Palestinci leží.
Původně chtěli do někdejšího amerického hlavního města odjet s podepsanou deklarací o společných postojích na klíčové otázky konfliktu. Nezdařilo se. Ať už šlo o status Jeruzaléma, podobu hranic obou států, bezpečnost nebo osud palestinských uprchlíků.
Vyjednavači přesto na dokumentu horečně pracují, představit by ho podle všeho měli po summitu.
Řídit se chtějí přitom tzv. "Cestovní mapou". Jde o mírový plán blízkovýchodního kvartetu (USA, Rusko, EU, OSN), jenž počítá mj. se zastavením výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Palestinská samospráva zároveň musí úspěšně zabránit akcím militantních a teroristických skupin.
"Nejsme tu kvůli divadlu"
Nejvlivnější z nich zůstává hnutí Hamás, které v červenci vojensky ovládlo palestinské pásmo Gazy. Od té doby nepřestává ostřelovat izraelská města a kibucy u hranic.
Annapolis je podle islamistů fraška, Abbáse považují za zrádce. "Palestinský lid nedal právo nikomu, ani Arabům, ani (ostatním) Palestincům, aby jej připravili o jeho práva," řekl agentuře AFP mluvčí Hamásu Fawzí Barhúm.
Izraelský premiér už dřív upozornil, že bez pacifikování Hamásu není mír možný.
Klíčové arabské státy na zlom v Annapolisu čekají. Sýrie podmínila účast jednáním o Golanských výšinách, jež požaduje zpět. Hraniční rovinu nedaleko Damašku obsadil Izrael po Šestidenní válce v roce 1967.
Pro Saúdy je důležitý samotný mírový proces. Washington se podle něj jasně zavázal, že "použije veškerý svůj vliv" ve prospěch konečné mírové dohody. "Nejsme tady kvůli divadlu," varoval al-Fajsal. Jak dodal, ruku si s Izraelci nepodá.
