Jeruzalém - Izrael propustí 450 palestinských vězňů jako gesto vůči palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi. Informuje o tom deník The Jerusalem Post.
Podle palestinského prezidenta je to však málo. Abbás požádal Izrael o propuštění nejméně 2000 Palestinců držených v izraelských věznicích. Podobně smýšlí podle informací deníku i americká administrativa.
USA se domnívá, že před nadcházející mírovou konferencí v Annapolisu by měl Izrael učinit větší gesto, aby posílil Abbásovu pozici oslabenou bojem mezi jeho sekulární organizací Fatah a islamistickým Hamásem.
Většina vězňů v Izraeli Arabové
V současné době drží podle oficiálních statistik izraelský stát ve svých věznicích z "bezpečnostních důvodů" 9800 palestinských vězňů. Za posledních sedm let počet těchto vězňů vzrostl desetkrát. Dalších 4500 Arabů je zde kvůli kriminální aktivitě. Celkem pobývá v současné době v izraelských vězeních 23 766 zadržených, Arabové tak tvoří více než polovinu.
Žádný z propuštěných Palestinců nebude členem Hamásu ani Islámského džihádu, se kterými Izrael odmítá jednat. Nikdo z nich také není obviněn ze zabití Izraelce.
Podle agentury Reuters administrativa USA na židovský stát tlačí ještě kvůli jiné věci - zastavení expanze židovských osad na palestinské půdě, k čemuž je Izrael vázán tzv. cestovní mapou z roku 2003 a nepřímo i dohodami z Osla, které byly podepsány o deset let dříve.
Izrael nikdy stavbu osad nezmrazil a nemá se k tomu ani současný premiér Ehud Olmert.
Ten sice v pondělí prohlásil, že se nebudou zakládat žádné nové osady, i nadále však mohou být rozšiřovány ty stávající. Podle OSN žije v současné době na okupovaných územích Západního břehu a Východního Jeruzaléma 450 000 Izraelců.
Palestinci: neshodli jsme se na ničem
Palestinská strana vyjadřuje před plánovanou mírovou konferencí, která má začít již 26. listopadu, stále větší frustraci. Nedaří se totiž zformulovat společné prohlášení, na kterém by se obě strany shodly a které by sloužilo jako základ dalším jednáním.
Jeden z Palestinců, kteří se na jednání podílejí, izraelskému listu Haaretz prozradil, že do Annapolisu pojedou jen kvůli tomu, aby nevypadali před světem jako ničitelé mírových jednání - jako se například stalo po krachu konference v Camp Davidu roku 2000.
"(Olmert a Abbás) se setkali sedmkrát a nedokázali se dohodnout. Když se oba vyjednávací týmy pokoušely navrhnout text o věcech, na kterých se oba vůdci domněle shodli, zjistily, že žádné takové věci neexistují," prozradil Haaretzu pod podmínkou anonymity palestinský vyjednavač.
Podle izraelských médií stále existuje možnost, že společné prohlášení by mohlo být učiněno ještě dnes v pondělí, kdy se vůdcové obou stran mají sejít naposledy. Je však také možné, že vzniknou prohlášení dvě. To přitom Palestinci v celém průběhu jednání odmítali.
Izraelský premiér Olmert se však v průběhu víkendu snažil vzbudit dojem, že je vše v pořádku.
"Annapolis nemůže být prohrou, protože úspěchem je už to, že se vůbec koná," prohlásil dle Reuters při setkání s francouzským ministrem zahraničí Bernardem Kouchnerem. "Společně s desítkami zemí a před očima celého světa zahajujeme jednání, která se nekonala po sedm let."
Rádio Sawa vysílající z Kuvajtu v neděli oznámilo, že se ledy mezi oběma stranami pokusí ještě jednou prolomit americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a Izrael a Palestinu před konferencí znovu navštíví.
Přijede Sýrie?
Překvapivý tah učinil o víkendu jordánský král Abdulláh. Přijel nečekaně do Sýrie, se kterou nemá Jordánsko právě ty nejlepší vztahy. Cílem jeho cesty bylo zřejmě syrského prezidenta Bašára al-Asada přemluvit, aby se konference v americkém Annapolisu také zúčastnil.
Sýrie už dříve oznámila, že do USA nepojede, pokud se jednání nebude týkat i Golanských výšin, které jí patří, ale které Izrael okupuje již od roku 1967.
Oba státníci vydali společné prohlášení, ve kterém oznámili, že podporují spravedlivé řešení založené na existenci dvou vedle sebe žijících států, což může být od Sýrie, se kterou Izrael nedodržuje diplomatické styky, vnímáno jako vstřícné gesto.
Aby se Sýrie zúčastnila se v Damašku snažil al-Asada přesvědčit i ruský ministr zahraničí Alexander Sultanov, a podle vyjádření některých syrských politiků se zdá, že by mohl mít tento zahraniční tlak úspěch.
Pro spojené státy a Izrael je účast Sýrie na konferenci důležité kvůli jejímu spojenectví s Íránem, od kterého ji obě země chtějí odradit.
Které arabské země se konference zúčastní, by mělo být známo v pátek.
Ztratit případným neúspěchem summitu mohou jak Izrael, tak i Spojené státy. Především však palestinský prezident Abbás. Ten dlouhodobě podporuje mírové soužití s židovským státem a není jisté, jak dlouho může v případě krachu v Annapolisu pro svůj postoj mezi obyčejnými Palestinci ještě nacházet podporu.
Neúspěch konference by naopak zřejmě posílil Hamás, který vyhrál v posledních parlamentních volbách a nyní ovládá Gazu. Islamisté už ústy svého vedení v Gaze i v Damašku Abbáse před jednáním s Izraelem varovali.
