Lidé v hlavním čínském městě Pekingu zažívají v posledních dnech řadu omezení. Na vlakových nádražích jim měří teplotu, do obytných budov smějí vcházet jen ti, kdo v nich skutečně bydlí, a dočasně je i zakázaný prodej pyrotechniky.
Přísná bezpečnostní opatření přitom nesouvisí přímo s pandemií koronaviru, ale s každoročním setkáním Všečínského shromáždění lidových zástupců, které je čínskou obdobou parlamentu. Zasedání, které se mělo konat v březnu, ale bylo odloženo kvůli šíření nové nemoci, začalo tento pátek.
V letošním roce by se mohla schvalovat nová pravidla pro financování armády, plán nové pětiletky nebo také projekt na ukončení extrémní chudoby, se kterou se země chtěla do konce roku 2020 zcela vypořádat. Tento cíl ale budou muset zákonodárci pravděpodobně odložit kvůli propadu ekonomiky a nárůstu nezaměstnanosti v důsledku koronaviru až k deseti procentům, píše britský deník The Guardian.
China - GDP growth in the second largest economy in the world has shrank sharply by 6.80% in the first quarter of 2020 (year on year). This decline in activity may be a good benchmark for the rest of the world given that China has had to battle COVID-19 longer than any country. pic.twitter.com/90DnX42B1R
— Wandering Economist (@wanderingecon) April 17, 2020
Poprvé od roku 1990 si Čína nestanoví cíl růstu hrubého domácího produktu (HDP) na tento rok. Hned na úvod zasedání to v pátek oznámil premiér Li Kche-čchiang. Dodal, že kvůli dopadům pandemie na ekonomiku je těžké dělat jakékoliv prognózy.
Situace se však přesto podle odborníků vyvíjí pro vládu dobře, především ve srovnání s počátkem pandemie, kdy se zavedla karanténa města Wu-chan a koronavirus se šířil do dalších čínských měst i za hranice. "Kdybychom 1. února zastavili čas, bylo by to pro čínské vedení velmi špatné," řekl americkému deníku New York Times analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia Jude Blanchette.
To se však s klesajícími počty nakažených změnilo. Vláda si podle expertů pomáhá i propagandou, která odvádí pozornost od pomalého postupu na samotném počátku.
Oslava vítězství nad pandemií
"Po velkém neštěstí vždy přijde velký historický pokrok," řekl při nedávné návštěvě univerzity ve městě Si-an čínský prezident Si Ťin-pching. "Náš národ byl zocelen a povstal díky strádání a utrpení," dodal ke studentům školy, která je však podle informací amerického deníku stále částečně uzavřena kvůli pandemii.
Tato slova podle odborníků naznačují, jak se bude na všečínském shromáždění mluvit o koronaviru. "Bude to především 'oslava vítězství' a odmítnutí zahraniční kritiky postupu Čínské lidové republiky hlavně v počátečních fázích epidemie," uvedl pro server Aktuálně.cz sinolog Martin Hála, který v projektu Sinopsis sleduje mimo jiné čínský vliv v České republice.
"Vláda bude prezentovat své úspěchy v protikladu ke zbytku světa, především ke Spojeným státům. Uvidíme, zda dojde i na bezprecedentní osobní útoky na americké představitele, jakých jsme poslední dobou svědky v čínském tisku i prohlášeních oficiálních představitelů čínského ministerstva zahraničí," dodává Hála.
Podle politologa Wu Čchianga se právě těmito kroky a slovy Si Ťin-pching snaží posilovat své postavení. "Si samozřejmě doufá, že díky těmto setkáním upevní svou moc a vyslouží si chválu za svou práci v boji proti epidemii. Chce ukázat, že situace je stabilizovaná," řekl deníku The Guardian. "Lze očekávat, že zasedání posílí Si Ťin-pchingovu osobní moc, přinejmenším v krátkodobém horizontu," souhlasí s ním i Hála.
Podle listu New York Times by mu mohlo úspěšné zasedání parlamentu zaručit i znovuzvolení v roce 2022.
Nejasná budoucnost Hongkongu
Jedno z dalších témat, kterým se bude shromáždění věnovat, je i Hongkong a protesty obyvatel proti zasahování pekingské vlády do jejich samosprávy. Ty byly v posledních měsících kvůli šíření pandemie koronaviru přerušeny, nyní se však do hongkongských ulic vrací demonstranti. Střety mezi nimi a policií jsou často násilné, a to jak ze strany policie, tak protestujících.
Čínský parlament proto zařadil na seznam témat k projednání i zákon o "zřízení právního systému a vynucovacího mechanismu pro zajištění národní bezpečnosti v Hongkongu", řekl podle hongkongského deníku South China Morning Post mluvčí shromáždění Čang Jie-suej.
Detaily zatím nejsou známy, Hála se však domnívá, že shromáždění zasáhne do článku hongkongské ústavy, který říká, že město má právo na vlastní zákony na ochranu vnitřní bezpečnosti. "Takový krok by v podstatě znamenal konec 'vysokého stupně autonomie' a také konec politiky Jedna země, dva systémy, která tuto autonomii zaručovala," vysvětluje sinolog.
"Je to konec Hongkongu," uvedl k návrhu zákona hongkongský opoziční politik Dennis Kwok. "Myslím, že status Hongkongu jako mezinárodního města bude velmi brzy pryč," cituje jeho reakci americký deník.
#China's National People's Congress #NPC has just included #HK's new #nationalsecuritylaw as the 5th agenda item. Source told that the law will be immediately passed on May 28, with any HK's legislative scrutiny. https://t.co/vSw3WR1BG6 pic.twitter.com/nDivzeQZvg
— Demosistō 香港眾志 😷 (@demosisto) May 21, 2020
Celkem dvě shromáždění
Zasedání parlamentu tradičně probíhá v březnu, letos se výjimečně kvůli šíření koronaviru odložilo na květen a zkrátí se i jeho trvání, protože některé ze schůzek proběhnou pomocí videohovoru. Setkání se zúčastní na tři tisíce delegátů ze 31 čínských provincií.
Mezi nimi budou i zástupci Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu, který Čína považuje za své území. Setkání se proto podle agentury Reuters zúčastní "přeběhlíci" z ostrovního státu. Volení zástupci Tchaj-wanu se jednání neúčastní, protože ostrov považují za samostatný a mají na Číně nezávislou vládu.
Spolu se zasedáním parlamentu proběhne i setkání Čínského lidového politického poradního shromáždění, takzvané Jednotné fronty, která do orgánu volí nepolitickou veřejnost složenou z umělců, podnikatelů nebo mnichů.
