"Naše země jasně hlasovala pro změnu, pro národní obnovu a návrat politiky k veřejné službě," řekl Starmer po drtivém vítězství své strany, které ukončilo 14leté vládnutí konzervativců.
"Ať už jste volili labouristy či nikoli - vlastně obzvláště, pokud tomu tak nebylo - říkám vám napřímo: moje vláda vám bude sloužit," pokračoval. "Politika může být silou pro dobro, ukážeme to," prohlásil po příchodu do rezidence premiérů v centru Londýna, kde jej přivítal jásající dav spolupracovníků a jejich rodin.
Labouristé ve čtvrtečních volbách získali obří většinu v dolní komoře britského parlamentu, Starmer tak bude mít volnost k prosazování svých plánů. Kampaň postavil na jednoduchém příslibu "změny", podle komentátorů ale není příliš jasné, jak chce zásadních pokroků dosáhnout. Stojí při tom před řadou výzev od stagnující ekonomiky a přetížených veřejných služeb po hlubokou nedůvěru v politiky.
Nový premiér v projevu hovořil o této deziluzi jako o ráně v britské společnosti, kterou mohou zahojit jen činy. Slíbil, že "cihlu po cihle" bude obnovovat "infrastrukturu příležitostí v Británii". Mnozí Britové dnes podle něj nevěří, že pro jejich děti bude Británie lepším domovem, nová vláda se je ale bude snažit přesvědčit, "dokud znovu neuvěříte".
"Chvíli to potrvá," citovala Starmera zpravodajská společnost BBC. Premiér podle ní varoval, že "změnit zemi není jako přepnout vypínač". Ocenil také pracovitost svého konzervativního předchůdce Rishiho Sunaka a připomenul, že byl prvním britským premiérem s asijskými kořeny. "Dodatečné úsilí, které to jistě vyžadovalo, by neměl nikdo podceňovat," řekl.
Starmer už brzy ráno, když bylo o vítězství labouristů jasno, uvedl, že "změna začíná teď" a že na Británii znovu svítí naděje. "Takovýto mandát přichází s velkou zodpovědností," řekl 61letý někdejší prokurátor. Uznal přitom deziluzi v britské společnosti a vyhlásil, že obnovování jejich důvěry v politiku je "bitva, která definuje naši dobu".
Jeho středolevá strana ve svém programu slíbila voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Chtějí omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.
"Je mi to líto"
Končící premiér Rishi Sunak už ráno uznal vítězství labouristů, vyjádřil zklamání nad prohrou konzervativců. "Je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet, a beru na sebe odpovědnost za prohru… Je mi to líto," dodal. Dopoledne pak zamířil za králem Karlem III. a podal demisi.
V rezignačním projevu v Downing Street ohlásil také odchod z čela konzervativců a straně i britské veřejnosti se omluvil. "Dal jsem téhle práci všechno, ale vyslali jste jasný signál, že vláda Spojeného království se musí změnit," uvedl.
Zároveň vyjádřil podporu svému nástupci Starmerovi. "V této práci budou jeho úspěchy úspěchy nás všech. Ať byly naše neshody v této kampani jakékoli, je to slušný člověk s citem pro veřejnou službu, kterého respektuji," řekl.
Své bezmála dvouleté působení v čele vlády hájil a vyjádřil názor, že zemi zanechává bezpečnější a silnější, než jakou ji převzal. Hovořil o poklesu inflace a úroků u hypoték nebo nové dohodě s Evropskou unií o uspořádání v Severním Irsku a následném obnovení fungování tamního parlamentu.
Konzervativci utrpěli svou nejhorší porážku v dějinách se ziskem jen okolo 120 mandátů. Dosud bylo jejich minimem 165 z roku 1997. V táboře dlouholeté vládní strany teď začíná boj o post nového lídra strany, který rozhodne o jejím dalším směřování.
Rekord pro menší strany a nezávislé
V nově zvolené Dolní sněmovně budou mít labouristé přes 400 křesel, čímž téměř vyrovnají rekordní zisk expremiéra Tonyho Blaira z roku 1997. Výsledky však ukazují, že pro stranu hlasovala jen zhruba třetina všech účastníků voleb, tedy podobný podíl, jako před pěti lety, kdy naopak labouristé drtivě prohráli.
Velké rozdíly mezi podílem hlasů a mandátů jsou důsledkem britského volebního systému, kde se mandáty udělují v jednotlivých obvodech nejsilnějším kandidátům, aniž by museli mít většinu hlasů.
Konzervativci utrpěli sérii katastrofálních porážek, poznamenala agentura Reuters. O poslanecký mandát přišlo mnoho vysoce postavených toryů, včetně několika ministrů. Křeslo v parlamentu neobhájila ani bývalá premiérka Liz Trussová, která zemi předloni vládla pouhých 49 dní, získal ho labourista Terry Jermy.
O poslanecký mandát dále přišel ministr obrany Grant Shapps, šéfka resortu školství Gillian Keeganová, ministryně kultury Lucy Frazerová, ministryně pro vědu, inovace a technologie Michelle Donelanová nebo šéf resortu spravedlnosti Alex Chalk. Mandát ztratila také také Penny Mordauntová, někdejší kandidátka na lídryni konzervativců a členka vlády odpovídající za koordinaci vládní agendy v Dolní sněmovně, nebo Peter Bottomley, který byl nejdéle sloužícím zákonodárcem v parlamentu, poprvé ho Britové zvolili v roce 1975.
Svůj nejlepší výsledek naopak zažívají Liberální demokraté, kteří získali nejméně 70 křesel, zatímco v minulých volbách to bylo pouze 11. Do parlamentu zároveň míří jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage, kterému se na osmý pokus podařilo získat poslanecký mandát. Jeho nacionalistická strana Reform UK podle neúplných výsledků získala čtyři křesla a téměř 15 procent hlasů. Ve svém londýnském obvodu zvítězil také bývalý šéf labouristů Jeremy Corbyn, který kandidoval jako nezávislý.
Hlasy pro menší strany a nezávislé kandidáty jsou jedním z hlavních motivů letošních voleb, během nichž voliči vyjadřovali silnou nedůvěru vůči tradičně dominantním silám. Konzervativci a labouristé dohromady získali méně než 60 procent odevzdaných hlasů, tedy nejméně za posledních 100 let, uvedla BBC. Účast dosáhla 60 procent, což je rovněž relativně málo.
