Londýn - Britská premiérka Theresa Mayová se podle svých slov necítí být "zmatená". Naopak. Zatím nejotevřeněji naznačila, že Británie se chystá odejít z jednotného evropského trhu.
Mayová tak reagovala na obvinění svého bývalého velvyslance v Bruselu Ivana Rogerse, že její vláda stále nemá jasno, jak konkrétně si představuje vystoupení Velké Británie z Evropské unie.
"Opět budeme mít kontrolu nad našimi hranicemi a zákony," řekla Mayová v rozhovoru pro britskou televizi Sky News.
Zopakovala tak hlavní priority své vlády, které bude prosazovat při vyjednávání s unií o budoucí podobě vztahů. Londýn chce mít možnost zastavit příchod pracovníků z jiných zemí unie na britské ostrovy a odmítá se podřídit rozhodování evropských soudů.
Mayová a její okolí tak podle tamních médií už akceptují, že Británie v takovém případě nebude moci zůstat členem jednotného evropského trhu. Na něm platí společná pravidla pro volný pohyb zboží nebo pracovní síly. Jejich dodržování zajišťují rozsudky Soudního dvora Evropské unie.
Řada zastánců Brexitu až dosud opakovala, že Británie si zachová výhody členství v jednotném trhu a zároveň zastaví imigraci a vyváže se z pravomoci evropských soudů.
"Můžeme mít všechno," řekl před časem ministr zahraničí Boris Johnson.
To narazilo na tvrdou kritiku ostatních zemí unie, které upozorňují, že Británie nemůže mít výhody z členství v jednotném trhu a zároveň nerespektovat jeho pravidla.
Vyjednávání na deset let
Po svém odchodu z unie bude britská vláda chtít vyjednat smlouvu o dalších vztazích se sedmadvacítkou. "Chceme dosáhnout co nejlepší dohody pro britské firmy, aby mohly obchodovat v rámci unie a aby mohly evropské firmy obchodovat v rámci Británie," řekla Mayová.
Její vláda tak nejspíš bude chtít vyjednat dohodu o volném obchodu, protože Británie pravděpodobně odejde i ze společné evropské celní unie.
Britský velvyslanec při unii Ivan Rogers premiérku před svou rezignací varoval, že to může trvat až deset let.
Britské firmy by tak po odchodu země z unie, ke kterému nejspíš dojde na jaře 2019, ztratily na dlouhou dobu výhodný přístup na evropský trh. To by pro ně znamenalo kontroly na hranicích a cla. Těmto překážkám by čelily i evropské firmy v Británii. Nicméně pro Brity je evropský trh z hlediska podílu na hrubém domácím produktu (HDP) mnohem významnější než britský trh pro unii jako celek.
Premiérka Mayová a členové její vlády tato varování vesměs odmítali jako příliš pesimistická. Podle nich je možné vyjednat novou podobu vzájemných vztahů během dvou let, během nichž budou trvat rozhovory o detailech Brexitu.
S tím však kromě bývalého velvyslance v Bruselu Rogerse nesouhlasí ani odborníci. Například i podle kanadského experta na obchod Jasona Langrishe bude jednání trvat dekádu. Británie proto riskuje "katastrofální Brexit", napsal Langrish v deníku The Guardian. Tvrdí, že je "šokován neznalostí, jakou projevují zastánci Brexitu". Jednání o komplexních obchodních dohodách z poslední doby obvykle trvala řadu let.
Skotové neblafují
Pokud by nakonec Spojené království opustilo jednotný evropský trh, mohlo by to navíc vést k dalšímu vyostření sporů se Skotskem.
Jeho premiérka Nicola Sturgeonová opakovaně zdůraznila, že pokud by Skotsko nemohlo zůstat na jednotném evropském trhu, bude požadovat vypsání nového referenda o skotské nezávislosti. Britskou premiérku Mayovou a její ministry v rozhovoru pro stanici BBC varovala, že "dělají velkou chybu, pokud si myslí, že blafuje".
