Velká část obyvatel planety se teď zdržuje většinu času doma, turisté prakticky vymizeli a příroda má jedinečnou šanci se trochu zotavit. Neznamená to ale, že by se do benátských kanálů vrátili delfíni a labutě nebo že by prázdné asijské vesnice okupovali sloni, vypili zásoby domácí pálenky a pak se opilí váleli v polích. Všechny tyhle senzační zprávy, které kolovaly na sociálních sítích i v médiích, už se podařilo vyvrátit.
Ve velkých městech ale ubývá smogu a pokles emisí vypouštěných do vzduchu v těch nejhůře zasažených zemích je dokonce dobře viditelný z vesmíru.
New satellite views show impact of coronavirus on emissions, China's night lights https://t.co/HSgvYs1K5R pic.twitter.com/R21p7sl2ga
— SPACE.com (@SPACEdotcom) March 27, 2020
Podle odborníků jde ale jen o dočasný efekt, a jakmile se pandemie přežene, ekonomická aktivita jednotlivých zemí se znovu nastartuje a všechno se nejspíš vrátí do starých kolejí. Myslí si to profesor chemie životního prostředí Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity v Brně.
V rozhovoru s deníkem Aktuálně.cz upozorňuje, že snad největším znečišťovatelem prostředí je lodní nákladní doprava - a té se současné omezování netýká. Letecká doprava se podle něj zase rychle obnoví, ale Holoubek doufá, že nás nynější pandemie alespoň naučí nelétat přes půl světa kvůli obchodní schůzce a vyřizovat jednání a porady na dálku.
Omezení leteckého provozu kvůli koronaviru má ale ještě jeden zajímavý dopad: komplikuje nám předpověď počasí. Proč? Chybí nám data o vlhkosti vzduchu nebo rychlosti větru z čidel dopravních letadel.
Jestliže koronavirová pandemie ovlivňuje znečištění životního prostředí, funguje to i obráceně. Špatná kvalita vzduchu způsobuje plicní potíže a větší šanci, že lidé žijící ve městech zahalených do smogu se koronavirem nakazí a nemoc covid-19 u nich má pak horší průběh. První studie naznačují, že ve znečištěných oblastech je na koronavirus větší úmrtnost.
Koronavirus ale není pro životní prostředí rozhodně žádná spása. V obchodech se například začaly zase hojně používat igelitové sáčky. Je hygieničtější, a tedy bezpečnější kupovat balené potraviny, a tak se do pytlíků balí pečivo, zelenina i ovoce. Při vstupu do obchodu bývají k dispozici jednorázové igelitové rukavice, aby zákazníci zboží neohmatávali holýma rukama. Americký deník New York Times přišel s informací, že firmy vyrábějící plastové obaly lobbují za to, aby se zrušil zákaz igelitových tašek. A díky pandemii mají pádné argumenty.
Ozonová vrstva a lesní požáry
Ne všechno dění se však točí kolem koronaviru. Například na ozonovou vrstvu nemá současná pandemie žádný vliv. Ta se nad Arktidou sice rekordně ztenčila, ale naopak na jižní polokouli se nevídaně obnovuje a tím zlepšuje počasí.
To je dobrá zpráva hlavně pro Austrálii, kde by díky tomu mohlo v budoucnu více pršet. Zemi poslední roky sužuje sucho, které na přelomu roku způsobilo extrémně ničivou sezonu lesních požárů.
O lesních požárech a o tom, jestli má smysl v boji proti klimatickým změnám sázet miliony stromů, mluvil deník Aktuálně.cz s německou odbornicí na ekologii lesa a požáry.
Kirsten Thonickeová z Postupimského institutu dopadu klimatických změn v rozhovoru vysvětlila, že mnohem důležitější je přemýšlet o tom, jaké lesy chceme sázet, a pak se o ně dobře starat.
Koráli hynou, ptáci zpívají
Horké léto také způsobilo, že australský Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, opět vybledl. V posledních pěti letech je to už potřetí, kdy k takovému rozsáhlému poškození došlo. Podle odborníků je to tentokrát ještě horší, na některých místech už se nejspíš vůbec nedokáže obnovit, protože koráli uhynuli.
An aerial survey of the Great Barrier Reef shows coral bleaching is sweeping across the area off the east of Australia for the third time in five years https://t.co/u5hTmyVdqd
— TIME (@TIME) April 8, 2020
Abychom ale nekončili špatnou zprávou, vraťme se zpátky k pandemii koronaviru. Všimli jste si, že jsou ve městech víc slyšet ptáci? Uzavřená města ztichla a skýtají jedinečnou šanci pro jejich pozorovatele.
Mnoho ptačích druhů žijících ve městech se naučilo zpívat hlasitěji, aby přehlušili městský ruch. Evropští vědci teď přemýšlejí, jestli nynější situace bude mít nějaký vliv na jejich chování. A obrátili se na obyvatele měst o pomoc. Zájemci se mohou přihlásit jako dobrovolníci do projektu Silent Cities (Tichá města) a nahrávat zpěv ptáků ve svém okolí.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Už jsme napsali:
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
Projekt vznikl za podpory 
