Počasí se hůř předpovídá. Kvůli omezení letů chybí data z dopravních letadel

Jan Gazdík Jan Gazdík
9. 4. 2020 6:46
Omezení leteckého provozu kvůli novému koronaviru má kromě poklesu cestování ještě jeden dopad. Zásadně snižuje přesnost předpovědí počasí - celosvětově. "Chybějí nám data o teplotě a vlhkosti vzduchu a také rychlosti a směru větrů z čidel dopravních letadel. Méně předvídatelné je tak pro nás i počasí," vysvětluje Radmila Brožková, expertka na numerickou předpověď počasí a meteorologické modely.
Odstavená letadla během koronavirové krize. Březen 2020
Odstavená letadla během koronavirové krize. Březen 2020 | Foto: Reuters

Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF) spustilo v roce 2019 zkušební test, který měl ukázat, nakolik se zhorší kvalita předpovědí počasí, pokud se "vypnou" data poskytovaná senzory dopravních letadel. Nikdo z meteorologů tehdy netušil, že jen o několik měsíců později budou zažívat podobnou situaci, ale už naostro.

Uzemnění většiny dopravních letadel kvůli nemoci covid-19 má nyní podobný efekt: předvídatelnost počasí se snížila o patnáct procent. "Což je opravdu hodně," vysvětluje Radmila Brožková z Českého hydrometeorologického ústavu.

"Poslední informace od aerolinek ukazují, že jen evropské pokrytí senzory dopravních letadel se v následujících měsících sníží o pětašedesát procent a možná i více," dodává programový manažer Evropských národních meteorologických služeb (EUMETNET) Steve Stringer. Celosvětově se pak jedná o dvaačtyřicetiprocentní úbytek dat.

"Čekáme významné omezení dat z amerického vzdušného prostoru, které bude mít dopad na výstupy numerických modelů předpovědního systému," připojuje se Christopher Hill z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA).

Letecká pozorování či měření jsou v předpovědích počasí podle Radmily Brožkové třetím nejdůležitějším zdrojem meteorologických informací. Významně tak doplňují ty z pozemních meteostanic a balonových sond. Dále se využívají i například data z meteorologických družic ve vesmíru.

Pokud tedy dlouhodobě nebude k dispozici dost kvalitních údajů o stavu atmosféry, nemusí se například podařit předpovědět přesnou dráhu prudké bouře či cyklony.

Místo letadel balony

Letecký provoz má vliv na předpověď počasí, ale funguje to i naopak. Ať už jde o bezpečnost, nebo ekonomický faktor. "Předpověď proudění vzduchu a využití jeho směru umožňuje významné úspory leteckého paliva. Počasí zkrátka ovlivňuje veškerou lidskou činnost, a je proto z mnoha důvodů dobré vědět, jaký bude jeho vývoj," uvádí Brožková pro Aktuálně.cz

To, že důležitá meteorologická data z palubních senzorů dopravních letadel nejsou momentálně k dispozici, ale ještě neznamená úplnou nejistotu v předpovědích, míní letecký meteorolog Petr Dvořák.

"Meteorologické modely nebudou zcela selhávat. Přerušen je ale trend neustálého zlepšování předpovědí počasí. Až dosud byly - i s nemalým přispěním dat z palub dopravních letounů - velmi spolehlivé předpovědi na příštích čtyřiadvacet hodin. Vysoce spolehlivé byly pak předpovědi na tři dny a poměrně uspokojivé na týden. Což se ale teď kvůli razantnímu útlumu leteckého provozu podstatně zhorší a vlastně už zhoršilo. Předpovědi počasí jsou mnohem nevyzpytatelnější," dodává Dvořák.

Evropské centrum pro střednědobou předpověď se proto snaží chybějící letecká meteodata alespoň zčásti nahradit častějším vypouštěním balonových radiosond. "Je zde velký prostor k získávání potřebných dat pro numerické modely, zejména těch o větru," přiznává Lars Isaksen z ECMWF.

I podle Brožkové se evropské země už domlouvají na tom, aby nahradily výpadek leteckého pozorování prostřednictvím balonových radiosondáží.

Meteorologické balony se podle Dvořáka vypouštějí v Česku jen na dvou místech: v Praze a Prostějově. V prvním případě dvakrát a v druhém třikrát denně. "Jde ale o velmi řídký sběr meteodat. Před koronavirem přeletěly nad Českem denně stovky letadel a nad Evropou tisíce. Balony by se tedy musely vypouštět mnohem častěji," míní Dvořák.

Naznačí změnu počasí

Dopravní letouny měří už od startu výškový profil atmosféry. Většinu letu stráví nicméně ve výšce kolem 10 tisíc metrů, což je horní hranice troposféry. "I to má ale velký význam. V těchto hladinách se totiž vyskytují trysková proudění, a pokud v nich dojde k anomáliím teploty a větru, tak se vždy jedná o důležité indikátory změny počasí. Proto jsou pro nás tyto údaje ze senzorů dopravních letadel tolik cenné," vysvětluje Brožková.

Přispěje tedy radikální omezení leteckého provozu alespoň ke zlepšení klimatu? "Výpadek leteckého provozu by musel být mnohem, mnohem delší než jen několik týdnů či měsíců. A i potom bychom nějaké zlepšení zaznamenali až po hodně dlouhé době. Občas zapomínáme, že klima má obrovskou setrvačnost," říká přední český klimatolog Radim Tolasz.

Video: Hranici brzy otevřeme, do školy se půjde s rouškou, říká Roman Prymula

Kdyby byl na obzoru lék, držel bych tvrdá opatření třeba tři měsíce. Ale lék na cestě není, proto budeme populaci řízeně promořovat, říká epidemiolog. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy