Déšť v Austrálii? Ozonová vrstva se obnovuje, a tím zlepšuje počasí, odhalila studie

Jana Václavíková Jana Václavíková
5. 4. 2020 9:57
Díra v ozonové vrstvě, kterou na povrch planety proniká škodlivé ultrafialové záření, se postupně zaceluje. Kromě menšího množství škodlivých látek to také znamená, že se počasí na jižní polokouli vrací po desítkách let do stavu před zásahem člověka.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: NOAA/Nasa

Pokud by se spolu bavily tři nebo čtyři generace obyvatel jižní polokoule, každý by za normální počasí považoval něco jiného. Podle nové studie vědců z americké University of Colorado Boulder za to může mimo jiné stav, v jakém se nachází ozonová vrstva.

Tato součást atmosféry totiž ovlivňuje jev, kterému se říká tryskové proudění, a právě ten má dopad na počasí. Tryskové proudění původně směřovalo od západu na východ, avšak kvůli ozonové díře se v minulosti po každém desetiletí vychýlilo ze své trasy o jeden stupeň směrem na jih.

To mělo například za následek, že srážky, které dříve dopadaly na Austrálii, nově končily v moři. Také docházelo k větší koncentraci soli v oceánech.

Jenže data ze satelitů a klimatických simulací podle studie ukazují, že toto stáčení se na přelomu tisíciletí zastavilo a nyní se postupně vrací zpět do původní podoby. Díky tomu by v budoucnu mohlo víc pršet na jihu Chile, v Argentině a v Austrálii. Naopak méně srážek by dopadalo do centra Jižní Ameriky nebo na východní pobřeží Afriky.

Zjištění studie je v tomto ohledu převratné, říkají i ostatní vědci. Například Martyn Chipperfield z britské Univerzity v Leedsu uvedl pro odborný časopis New Scientist, že takto dochází k obnově ozonové vrstvy a zároveň se vrací k normálu i věci, na které měl vznik díry vliv.

Přetahovaná se skleníkovými plyny

Za několik desítek let by se tak počasí mohlo vrátit ke stavu, v jakém bylo téměř před sto lety. Látky způsobující úbytek ozonu jsou sice zakázané a většina zemí od jejich výroby už upustila, nicméně chemikálie, které se do atmosféry už dostaly, v ní ještě dlouho vydrží.

Vedoucí studie Antara Banerjeeová také upozorňuje, že změna přijde na různých místech v různou dobu. Například na severní polokouli se ozonová vrstva vrátí ke stavu, v jakém byla v 80. letech minulého století, po roce 2030. Na většině jižní polokoule to ale bude až kolem roku 2050. A nad Antarktidou, kde se díra vytvořila, by mohlo dojít k obnově až po roce 2060.

Ani to však nezaručí stoprocentní úspěch. "Stále musíme bojovat se změnou klimatu," říká Chipperfield.

"Je to přetahovaná mezi obnovou ozonové vrstvy a přibývajícími emisemi oxidu uhličitého," souhlasí i Banerjeeová v britském deníku The Guardian. "V budoucnu by ozon mohl dominovat a vrátit proudění zpátky k rovníku. Ale jednou, až bude obnova kompletní, může oxid uhličitý proudění otočit zpátky směrem na jih," dodává.

Zmenšování ozonové díry

Narušení ozonové vrstvy způsobily takzvané freony, chemikálie v chladicích zařízeních a aerosolech používané od 30. let minulého století. Freony v atmosféře snižovaly obsah ozonu, až nad Antarktidou vznikla ozonová díra. Na nutnosti nápravy se v roce 1987 shodly v Montrealském protokolu téměř všechny státy světa, které se zavázaly k zákazu výroby látek poškozujících ozon.

Podle Alexeje Karpechka z Finského meteorologického institutu výzkum také ukázal, jak může fungovat jednotný postup mnoha států. "Vidíme, že koordinovaná akce funguje. To je důležitá zpráva nejen pro nás, ale i pro ty, kdo vypouští skleníkové plyny. Ukazuje to, že dokážeme ovlivnit klima planety v obou směrech - v tom špatném i v tom, kdy se snažíme odvrátit škody, které jsme napáchali," řekl listu The Guardian.

Video: Záběry hasičů ukazují děsivou rychlost šíření požárů v Austrálii

Záběry hasičů ukazují děsivou rychlost šíření požáru v Austrálii | Video: Dunmore Rural Fire Brigade
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy