Praha - Majitel červeného dvoupatrového autobusu a vášnivý hráč kriketu Benjamin Souček noc na pátek probděl. Česko-britský podnikatel žijící v Praze vyčkával, jak v jeho rodné zemi dopadne referendum o vystoupení z Evropské unie. “Poslední tři týdny jsem o tom s lidmi neustále diskutoval po e-mailu nebo osobně, všichni se cítili být součástí debaty a vnímali ji velmi emotivně. I ti, kteří běžné volby příliš neřeší,” popisuje.
A s výsledkem je spokojený. “Hlasoval jsem pro Brexit. Domnívám se, že vystoupení z Evropské unie by mělo být považováno za velký úspěch,” říká čtyřicetiletý muž.
Narodil se v Londýně a dětství strávil v hrabství Sussex na jihu Anglie. Tam dodnes žijí jeho rodiče. “Zajímavé je, že zrovna na těchto dvou místech převážily hlasy pro setrvání v Evropské unii,” říká Souček. I kdyby nakonec v Británii zvítězila skupina voličů, kteří jsou pro setrvání Británie v Evropě, byl by s tím prý Souček smířený, protože by země alespoň vyslala Unii silný vzkaz, že je třeba reforma.
Majitel stavební firmy JujuWorks se do Česka se přestěhoval před osmi lety se svou ženou Viktorií. Češkou, která v té době zakládala v Praze pobočku londýnské architektonické kanceláře Bogle Architects. V podstatě se vracel za svými kořeny - jeho otec totiž pochází z Československa. Po okupaci v roce 1968 emigroval do Švýcarska a později do Anglie, kde se rodina usadila.
Přestože se Souček cítí jako Evropan, Evropskou unii neuznává a kdyby bylo referendum v Česku, volil by stejně. “Proč jsem hlasoval pro Brexit? Evropská unie se podle mě proměnila z instituce založené na demokratických a liberálních hodnotách v příliš autoritativní. Británie ztratila moc rozhodovat o věcech, které jsou pro ni důležité,” vysvětluje muž, který si na britském stylu v lecčem zakládá.
Například vlastní klasický červený dvoupatrový autobus z roku 1963. Doubledecker původně jezdil v londýnské hromadné dopravě, po revoluci ho jeho rodina koupila a převezla do Česka.
Nyní autobusem Benjamin Souček čas od času sváží hráče kriketu z vinohradského klubu na hřiště u Vinoře nedaleko Prahy. Právě tam se na pravidelné zápasy typicky britského sportu scházejí hráči z klubů Českomoravského svazu kriketu. Autobus pak slouží k dokreslení ostrovní atmosféry.
Zahrát si ale chodí nejen Češi a Britové žijící v Česku, ale i třeba Pákistánci, Indové nebo Australané. “Kluby se rozrůstají, všechny teď mají dvě skupiny. Připojilo se k nám Brno, brzy se možná přidá i Liberec,” popisuje Souček.
Neobává se, že by na něj měl odchod Britů z Evropské unie nějaké praktické dopady nebo dopad na jeho britské přátele žijící v tuzemsku. “Nemyslím si, že volba, zda zůstat, nebo ne v nějaké politické organizaci, změní naši kulturu,” míní podnikatel, který zároveň věří, že Česko jako exportní země neuvalí na britské zboží cla. Domnívá se, že by se mu to vrátilo.
Zároveň ale připouští, že výsledek referenda pro zemi příliš příznivý není. “Česko vždycky Británii vnímalo jako protiváhu ke svému enormně průmyslovému sousedovi se silným názorem, Německu. Na druhou stranu Británie oproštěná od evropských regulí se může stát zemí se silnějším hlasem,” věří Souček.
