Ohledně toho, jak bude brexit vypadat, a kdy a zda vůbec nastane, tak stále není jasno. Momentálně se zdá, že vše směřuje k dalšímu odkladu britského vystoupení z Evropské unie.
It is only the first hurdle, but take a step back and think about what has just happened. Labour MPs, having rejected a deal under Theresa May, have indeed just backed one that is potentially worse for them under Boris Johnson.
— Michael Savage (@michaelsavage) October 22, 2019
Johnson, na rozdíl od své předchůdkyně Theresy Mayové, dokázal poslance přesvědčit, aby jeho smlouvu s EU o podmínkách brexitu podpořili. Hlasovali pro něj všichni radikální odpůrci unie v jeho vlastní konzervativní straně, kteří až dosud jakoukoliv dohodu s unií odmítali. Na svou stranu premiér získal i umírněné konzervativce, které přitom ze strany nedávno vyloučil. A přesvědčil i několik opozičních labouristů. "Je potěšující, že vůbec poprvé v této dlouhé sáze jménem brexit sněmovna nějakou dohodu podpořila," uvedl Johnson.
Jenže poslanci vzápětí odmítli jeho plán, jak smlouvu definitivně protlačit. Zavrhli premiérův požadavek, aby o dohodě s konečnou platností rozhodli v mimořádném zkráceném řízení už do čtvrtka. Johnson tak sice má většinu pro svou podobu brexitu, ale smlouvu nejspíš nezvládne prosadit tak rychle, aby Spojené království mohlo z EU odejít ve stávajícím termínu, tedy 31. října. Johnson přitom prohlásil, že by "raději ležel mrtvý ve škarpě", než aby připustil další odklad britského vystoupení.
"Čelíme teď jen další nejistotě," prohlásil Johnson po hlasování v britské Dolní sněmovně. Původně pohrozil, že pokud poslanci nepodpoří jeho požadavek na drastické zkrácení času na debatu o brexitové dohodě, úplně se jí vzdá. Britští i unijní politici by tak opět čelili situaci, kdy by do brexitu zbývalo jen pár dní, ale na stole by přitom nebyla vůbec žádná dohoda o tom, jak by měl vypadat. Nakonec ale premiér svou hrozbu neuskutečnil. "Budu konzultovat situaci s ostatními státy unie," reagoval na svou porážku po druhém hlasování. Teprve poté se rozhodne, co bude ohledně brexitu dál dělat. Do té doby pozastavil schvalování své dohody s unií v britském parlamentu.
Dohady o délku odkladu brexitu
Johnson silně tlačil na její co nejrychlejší schválení proto, aby Británie nemusela brexit opět odložit. Poslanci ho už dřív zákonem přinutili požádat země unie o nové odložení data britského odchodu, pokud by hrozilo, že do konce října parlament nestihne smlouvu o podobě brexitu schválit. Premiér tak žádost o odklad zaslal do Bruselu minulý týden.
Nyní tedy bude se státy EU konzultovat, o jak dlouhý odklad by se mělo jednat. Nejspíš na ně bude naléhat, aby brexit oddálily jen o pár týdnů, během nichž by chtěl svou dohodu o podmínkách vystoupení v parlamentu protlačit. Země unie by musely případný odklad schválit jednomyslně. Prakticky nikdo ale neočekává, že by se některá z nich britské žádosti vzepřela a odložení data brexitu odmítla, což by následně způsobilo "rozvod" mezi EU a Spojeným královstvím bez jakékoliv dohody. To by mělo podle dostupných analýz vážné ekonomické důsledky.
"Brexit bez dohody nikdy nebude naším rozhodnutím," prohlásil Donald Tusk, který předsedá Evropské radě, tedy summitům lídrů členských států unie. Země EU si ale můžou samy určit, jak dlouhý by odklad měl být. Nemusí se tedy řídit požadavkem britské vlády. Dá se očekávat, že pokud by unie Johnsonovi nenabídla možnost prodloužení brexitu ukončit okamžitě poté, co svou smlouvu v parlamentu případně prosadí, premiér se bude snažit vyvolat předčasné volby. A získat v nich většinu v parlamentu, s jejíž pomocí by následně dohodu prosadil.
Poslanci detaily dohody neznali
Johnson v parlamentu prohrál klíčové druhé hlasování o rychlosti schválení své dohody s EU kvůli výtkám poslanců, že k tak zásadně důležité smlouvě je potřeba delší debata, než jen pár desítek hodin. Poukazovali například na to, že Johnsonův vlastní ministr pro brexit Stephen Barclay nevěděl, co přesně dohoda obsahuje. Nachytali ho členové jednoho z parlamentních výborů.
Vláda zveřejnila návrh zákona, který Johnsonovu dohodu s EU "překlápí" do britského práva teprve v pondělí večer. "Opravdu bych si přála, aby premiér přijel sem do Severního Irska a lidem podrobně vysvětlil, co bude tento zákon znamenat pro jejich životy," řekla nezávislá severoirská poslankyně Sylvia Hermonová, která přitom samotný obsah dohody podpořila.
Nejdůležitější část smlouvy se týká Severního Irska. To je součástí Spojeného království a spolu s ním odejde nejen z EU, ale i z evropské celní unie. Jenže fakticky členem celní unie zůstane - bude uplatňovat evropský celní tarif a dodržovat pravidla pro pohyb zboží na společném evropském trhu. Hraniční kontroly tak nebudou mezi Irskem a Severním Irskem, ale uprostřed Spojeného království, tedy mezi Velkou Británií a Severním Irskem. Právě tam, v přístavech či na letištích, by měly nastat podrobné kontroly toho, jestli zboží splňuje například evropská pravidla pro bezpečnost potravin a výrobků, nebo jestli obchodníci zaplatili evropskou celní sazbu. Je naprostou raritou, aby takové podrobné kontroly fungovaly uvnitř nějaké země a vlastně ji rozdělovaly na dva různé celky.
