První schůzka prezidentů. S Putinem se dobře znají, Biden si ale musí dávat pozor

Daniel Anýž Daniel Anýž
16. 6. 2021 5:30
Americký a ruský prezident se ve středu setkají poprvé od nástupu Joea Bidena do Bílého domu. Na jednacím stole bude řada sporných témat, v jednom se ale oba státníci už předem shodli. Vztahy mezi USA a Ruskem jsou mimořádně špatné. Joe Biden ani Vladimir Putin nevěří, že jejich jednání z očí do očí by to mohlo výrazně zlepšit.
Podívejte se na archivní video z několik let starého setkání Bidena a Putina. | Video: Reuters

Vrcholná jednání prezidentů USA a Ruska jsou ve světě vždy velmi ostře sledována. O středečním summitu Joea Bidena s Vladimirem Putinem to platí o to silněji. Ve vztahu k Rusku Biden přerušil tradici svých předchůdců v Bílém domě, kteří s nástupem do úřadu vždy avizovali, že chtějí mít s Moskvou a osobně právě s Putinem dobré vztahy.

Biden ale už v loňské předvolební kampani prohlásil, že chce Putinovi vystavit zcela jiný účet. Uvedl, že jako americký prezident by Moskvu potrestal za její protiamerické akce, jako byl loňský rozsáhlý hackerský útok vedený přes bezpečnostní software firmy SolarWinds na vládní úřady a instituce v USA.

Například republikán George Bush byl naopak v roce 2001 po svém prvním prezidentském setkání s Putinem přesvědčen, že porozuměl jeho duši, a může se tak s ruským prezidentem dohodnout. V závěru Bushova prezidentství v létě 2008 ale Moskva vojensky zasáhla v Gruzii.

Demokrat Barack Obama v roce 2009 zase nabídl Rusku "reset", nový, lepší začátek vzájemných vztahů. V roce 2014 ale tato politika, v rámci které Obama zrušil výstavbu amerického protiraketového radaru v Česku, po vypuknutí války na Ukrajině a ruské anexi Krymu zcela selhala.

A naposledy Donald Trump s nástupem do Bílého domu vyhlásil, že s Putinem začne na čistém stole. Pro ruského prezidenta pak měl jen slova obdivu. Na tiskové konferenci po jejich summitu v Helsinkách v roce 2018 dokonce zpochybnil závěr amerických tajných služeb, že Rusko se vměšovalo do amerických prezidentských voleb.

Změna v přístupu

S Bidenem přišla jiná politika. Ostražitý, asertivní postoj vůči Moskvě a jmenovitě právě vůči Vladimiru Putinovi. V polovině dubna Bidenova administrativa uvalila sankce na lidi z Putinova okolí a vypověděla několik diplomatů z ruské ambasády ve Washingtonu.

Moskva odpověděla recipročně a vzájemné vztahy se navíc ještě zhoršily po nedávných vyděračských útocích hackerů, kteří působí v Rusku, na cíle uvnitř USA. Jeden z těchto útoků ochromil dodávku pohonných hmot v několika státech na východě Spojených států. Což je věc, na kterou je americká veřejnost mimořádně citlivá, a pro Bidena je tak vnitropoliticky nebezpečná.

"Vyděračské útoky vůči kritické infrastruktuře jsou pro nás věcí prvořadého zájmu. Neříkáme, že přímo Rusko bylo za nedávnými útoky, ale víme, že jejich aktéři jsou v Rusku. A věříme, že Rusko může a musí učinit kroky, aby se s tím vypořádalo," avizoval poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan, že Biden bude po Putinovi chtít, aby původce útoků postavil před zákon.

Putin ale Američanům odpověděl už na nedávném ekonomickém fóru v Petrohradě. "Doufám, že lidé pochopí, že žádné takové zlomyslné aktivity Ruska se nestaly. Je to naprostý nesmysl. Všichni víme, že je to směšné. Potrubí s pohonnými hmotami? To je absurdní," tvrdí Putin.

A možnost, že by samo Rusko stíhalo hackery, kteří z jeho území podnikají útoky proti cílům v USA a jiných zemích, Putin odmítl už v roce 2016. "Pokud neporušují ruské zákony, není důvod je v Rusku za něco stíhat."

Od středečního summitu tak nelze očekávat, že by Putin vůbec připustil, že Kreml má s kybernetickými útoky na západní cíle cokoliv společného. Ani obecně nelze předpokládat, že by summit v Ženevě prolomil současné mimořádně chladné vztahy USA a Ruska.

Nejhorší vztahy za řadu let

Oba lídři se dobře znají. Vědí, co jeden od druhého mohou čekat. Biden si o Putinovi myslí, že je zabiják, jak v březnu přitakal otázce amerického novináře George Stephanopoulose. Putin Bidenovi vzkázal: Podle sebe soudím tebe.

Pokud se před summitem vůbec v něčem shodli, tak v tom, že svět nemá hledět k jejich jednání s velkým optimismem. "Naše vztahy jsou nejhorší za řadu let," uvedl ruský prezident minulý týden pro televizi NBC. "Ano, jsou velmi špatné," souhlasil Joe Biden na závěr summitu skupiny zemí G7 v anglickém Cornwallu.

Odtud pak Biden odletěl do Bruselu, kde se v pondělí zúčastnil summitu NATO a následně summitu s lídry Evropské unie. Všude se mu dostalo spojenecké podpory do setkání s Putinem. Biden tak svůj tlak na Putina může postavit i jako kritiku ze strany celého širšího společenství demokratických zemí.

"Budu s Putinem mluvit zcela jasně. Budu mu tlumočit, že ohrožování suverenity demokracií ve Spojených státech, v Evropě a jinde má následky. Spojené státy odpoví silně a účinně, pokud se ruská vláda dopustí škodlivých aktivit," avizuje Biden.

Závěrečný text G7 odsoudil Rusko za "destabilizující chování a nebezpečné aktivity". Putin se podle skupiny bohatých států musí přestat "vměšovat do voleb v cizích zemích" a musí "zastavit systematické potlačování" opozice a médií v Rusku. NATO pak ve svém prohlášení označilo Rusko za hrozbu. "Agresivní akce Ruska představují hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost," stojí v komuniké.

Brát Putina jako gangstera

Výčet kritických témat, která chce na stůl v Ženevě položit Biden, je ještě konkrétnější a také delší. Ale právě v souvislosti s kriminalitou na internetu se v posledních dnech objevilo téma, kde by mohli najít shodu. Putin ve výše zmíněném rozhovoru pro televizi NBC naznačil, že by do Spojených států vydal lidi, které Američané viní z kyberútoků, pokud by USA do Ruska recipročně vydaly osoby, o které má zájem Moskva.

Biden na nedělní tiskovce po summitu G7 vyjádřil vstřícnost vůči této možnosti. "Potenciálně je to dobrý náznak pokroku," uvedl. Jeho poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan ale následně upřesnil, že to rozhodně neznamená souhlas s možnou výměnou obviněných internetových útočníků. "O žádné výměně nebo prohazování to není," uvedl Sullivan. Podle něho jde stále o to, že "Putin by měl nést zodpovědnost za poskytování zázemí zločincům".

Tato oprava, se kterou po původním náznaku kompromisu Bidena s Putinem přispěchal Bílý dům, je názornou ukázkou, že v jednání s ruským prezidentem musí Biden myslet i na vnitřní politiku USA. Opoziční republikáni ho tvrdě kritizují už jen za to, že Putinovi navrhl osobní setkání.

"Odměňujeme Putina summitem? Biden by měl Putina brát jako gangstera, který se bojí vlastního lidu, místo aby legitimizoval jeho aktivity uspořádáním summitu. To je slabošské," prohlásil republikánský senátor Ben Sasse. Podle jeho kolegy Jima Rische bude toto "setkání pro setkání uznáním Putina, po kterém tak prahne".

"Dialog s Putinem není možný, dokud svými činy neprokáže připravenost k diplomacii," napsal Risch v deníku Washington Post. Ve svém textu Risch také kritizoval prohlášení Bílého domu, podle kterého by mělo být jedním z cílů summitu "nasměrování vztahů našich dvou zemí na stabilnější, předvídatelnější cestu".

Biden si musí dávat pozor, aby ze summitu nevyšel jako ten, kdo Putinovi ustupuje. Svého prezidenta před tím v USA varovali i někteří demokraté. Z výše citovaného vyjádření Bílého domu je ale zároveň zřejmé, že jsou témata, kde se Biden chce pokusit o shodu.

"Budu velmi přímý v tom, za jakých podmínek můžeme mít s Ruskem lepší vztah. Nevyhledáváme konflikt," uvedl Biden na tiskové konferenci v Cornwallu. Mezi záležitostmi, o kterých by chtěl s Putinem jednat v pozitivním duchu, vyjmenoval "klimatickou změnu, obnovu Sýrie a omezení zbraní".

Na čem všem se mohou dohodnout

Už z předchozích kroků Bidenova Bílého domu vyplývá, že na jednacím stole bude možná spolupráce při kontrole světového jaderného arzenálu. Hned po příchodu do Bílého domu Biden souhlasil s pětiletým prodloužením americko-ruské dohody Nový start, kterou v roce 2010 uzavřeli tehdejší prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv a která na obou stranách zastropovala počet strategických jaderných hlavic a nosičů.

Podle americké strany chce Biden nyní usilovat o Putinovu spolupráci při obnovení dohody s Íránem o kontrole jeho jaderného programu. I za účasti Ruska ji s Teheránem v roce 2015 uzavřela Obamova administrativa, prezident Donald Trump ji ale o dva roky později jednostranně vypověděl.

Bílý dům také už naznačil, že by stál o pomoc Ruska v Afghánistánu, ze kterého se letos do 11. září USA a spojenci stáhnou. A také, jak vyplývá ze samotného Bidenova prohlášení, by uvítal ruskou spolupráci při řešení humanitární krize v Sýrii.

Americká média ještě píší, že ve hře by mohl být i návrat velvyslanců, které Washington a Moskva odvolali v předchozích měsících zpět domů. Nyní by už Biden podle médií stál o deeskalaci této diplomatické přestřelky, o zmírnění restrikcí, které na obou stranách citelně omezují fungování ambasád a konzulátů.

Bez tiskovky

Na rozdíl od jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem před třemi roky v Helsinkách nebude po středečním summitu následovat společná tisková konference. Každý si uspořádá své vlastní setkání s novináři. "Nechci se tím nechat odvést od podstaty věci. Podali si ruce? Kdo víc mluvil? A tak podobně. On sám řekne, o čem podle něj jednání bylo. Já řeknu, o čem podle mě setkání bylo," vysvětlil Biden o víkendu.

Bezprostřední vyznění summitu Biden-Putin tak bude i o tom, který ze státníků světovou veřejnost spíše přesvědčí o své verzi předchozího jednání. Na jednom se ale analytici, kteří jsou v posledních dnech citováni v amerických médiích, shodnou. "Nepřátelské vztahy mezi Moskvou a Washingtonem zde zůstanou na dlouhou dobu," uvedl například Dmitri Trenin z think-tanku Carnegie Center v Moskvě pro americký deník Wall Street Journal.

Biden se podle něj sice může snažit jednat z pozice síly, ale od Putina nelze očekávat žádné jednostranné ústupky. A patrně s tím nepočítá ani sám Biden. "Autokraté mají obrovskou moc a nemusí se zodpovídat lidu," uvedl americký prezident o víkendu na adresu svého ruského protějšku.

Video: Biden odmítl odpovědět na otázku ohledně Izraele

Joe Biden vyzkoušel elektrický Ford F-150, aby upozornil na své plány o investicích do rozvoje elektromobilů. Dění v Izraeli ale odmítl komentovat. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy