Mnozí američtí analytici tvrdí, že prezident Joe Biden chtěl mít Afghánistán pryč ze stolu, protože jediná věc, kterou se chce v zahraniční politice zabývat, je Čína. Souhlasíte?
Podle mě to je trochu jinak, než že by chtěl Biden řešit jen Čínu. Zcela prvořadé jsou pro něho domácí problémy. Pandemie, nastartování ekonomiky, do které se pumpují obrovské peníze, témata rasové a sociální rovnosti a tak dále. Biden se tomu musí prioritně věnovat i proto, že na tom trvá levicové křídlo Demokratické strany, které prezident nutně potřebuje, aby v Kongresu vůbec něco prosadil. Zároveň demokraté nemají moc času, protože mohou v příštích volbách do Kongresu ztratit většinu. Kvůli tomu se Biden tak jednoznačně zaměřil na domácí agendu. To je hlavní priorita, zdaleka důležitější než Čína.
Biden okamžitě po nástupu do Bílého domu prodloužil s Moskvou dohodu Nový start o kontrole strategických jaderných zbraní o celých pět let. S plynovodem Nord Stream 2 se také smířil. Chce mít i ve vztahu k Rusku "klid na práci doma"?
Bidenova ruská rozhodnutí jsou opravdu mimořádná. Okamžitě souhlasit s pětiletým prodloužením? Já vím, že sami Rusové byli připraveni přistoupit na jednoroční prodloužení, což by nám dalo prostor pokusit se například dohodnout přesnější podmínky kontrolního režimu. Pak vás napadá, že jediným důvodem, proč Biden šel rovnou na pět let, je to, že se tím skutečně nechce zabývat. A třeba i tak trochu počítá s tím, že za pět let ani nebude prezidentem, pokud by znovu nekandidoval.
Co se týče plynovodu Nord Stream 2, tak ten samý den, kdy Bidenova administrativa vyhlásila sankce, je mnoha firmám a subjektům účastnícím se tohoto projektu zároveň prominula. Není to tedy tak, jak tvrdí Bílý dům, že v principu je americká vláda proti plynovodu. Je to jasný souhlas ve smyslu "necháváme to být".
Jak si to vysvětlujete? Nejen Ukrajina, ale i Polsko nebo státy Pobaltí to Bílému domu vyčítají jako strategickou chybu (kritici tvrdí, že Nord Stream 2 způsobí větší závislost na Rusku - pozn. red.).
Z Bidenova pohledu je to celé o Německu. Jeho nastupující tým to viděl tak, že předchozí prezident Donald Trump vztah USA a Berlína poničil a Biden teď nemůže přijít a uplatnit sankce proti německým firmám. Také si řekli: Ten Nord Stream 2 je v zásadě hotový, tak oč jde…
Myslím, že ale podcenili, co jste zmínil, tedy jak zásadně důležitá věc je to pro Ukrajinu a některé další země. Nord Stream 2 je skutečně strategická otázka, ale Bidenova administrativa to vzala jako něco, co chtěli mít pryč ze stolu. Jako něco, co by překáželo americko-německým vztahům.
Kdo je Kurt Volker?
Kurt Volker je přední americký expert na zahraniční a bezpečnostní politiku, za posledních 30 let pracoval na významných postech pro americkou vládu, ale i v akademické či korporátní sféře.
Byl zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu (2017-2019) a velvyslancem USA při NATO (2008-2009). V devadesátých letech pracoval pro zvláštního zmocněnce USA pro Balkán Richarda Holbrooka, senátora Johna McCaina a v kanceláři generálního tajemníka NATO George Robertsona (1999-2001). Za amerického prezidenta George W. Bushe byl zástupcem náměstka ministryně zahraničních věcí pro evropské záležitosti, v administrativě Donalda Trumpa působil jako zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu. V Praze byl nyní na pozvání českého ministerstva zahraničí na konferenci k nové strategii NATO.
Spojené státy se změnily
Způsob, jakým Biden odešel z Afghánistánu, uvnitř NATO vzbudil pochyby, jak vážně prezident myslel své heslo "Amerika je zpět". Zda jeho zahraniční politika nebude ve skutečnosti spíše pokračováním Trumpova přístupu "Amerika na prvním místě". Nejsou tyto obavy oprávněné?
NATO představuje mnoho různých věcí. Zaprvé je to článek 5 o společné obraně: Když je napaden jeden, odpovíme všichni. S tím jsme stále všichni srozuměni, nikdo jej nechce zrušit ani zpochybňovat. Všichni včetně Turecka na tom mají zájem.
Jinou věcí jsou ale příspěvky ke společným obranným kapacitám. Víme, že USA nesou zdaleka největší díl, zatímco evropští spojenci se ve většině snaží své obranné výdaje minimalizovat. Myslím, že pokud se to změní, tak bohužel jen k horšímu. Z Evropy ostatně slýcháme: Covid rozvrátil rozpočty, nemůžeme si to dovolit. A po Afghánistánu teď přibyl argument: Tolik jsme investovali a k čemu to bylo?
Z hlediska Bidenovy administrativy, která se soustředí na Čínu, podle mě bude snaha omezit vojenské výdaje směrem k NATO a Evropě. To není dobrá situace. Navíc, zatřetí, NATO je místo pro politické konzultace, v nichž by se měl definovat a upevňovat společný západní postoj. A to je podle mě nyní také složitější. Částečně to začalo už za Baracka Obamy, jenž se o NATO příliš nestaral. A pak přišel Trump, který NATO aktivně podkopával. Když se teď Biden bez konzultací se spojenci stáhl z Afghánistánu, muselo to mezi nimi vyvolat vážné pochyby.
Nebylo to jen o Trumpovi, Spojené státy se změnily jak na demokratické, tak republikánské straně. Už nebude tak jednoduché shodnout se na společném pohledu na svět.
Zmínil jste Obamu. V době jeho nástupu se státy střední a východní Evropy, bývalé sovětské satelity, strachovaly, že ho tento region nezajímá. Což se pak i potvrdilo, když za Obamy kromě jiného z Německa odjel poslední americký tank. Změnilo se to až v roce 2014 s ruskou agresí proti Ukrajině. Jak hodnotíte Bidena? Co od něho konkrétně tyto země mohou čekat?
Po pravdě řečeno, nevím. Na jednu stranu Biden tuto část světa poměrně dobře zná, zná zdejší politiky a také nezapomeňte, že jako senátor měl vůdčí roli v rozšíření NATO v roce 1997. Ale na druhou stranu je zřejmé, že v současnosti tento region a jeho obavy z Ruska pro něj určitě nejsou prioritou. Sám Bílý dům říká, že chtějí mít s Ruskem "stabilní a předvídatelný" vztah. Což zní dobře - kdo by to nechtěl? Ale vlastně tím říkají: Nechceme na tomto tématu utrácet další čas a úsilí.
Tady ale musíme říct, že ve stínu zpráv o odchodu z Afghánistánu zůstala před několika dny první návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Jak ji hodnotíte?
Nejdůležitější bylo už to, že spolu strávili podstatný čas. Aby se poslouchali a snažili se jeden druhého pochopit. Protože předtím to byla mimoběžná konverzace. Za prezidenství Donalda Trumpa byla Ukrajina tragicky zneužita v americké domácí politice, jako klacek jedné strany proti druhé. Pro Kyjev je mimořádně důležité, aby se z této pozice vymanil, aby naše administrativa viděla Ukrajinu jako zemi strategického významu. Chtěl bych věřit, že tato návštěva tomu pomohla.
Spojené státy říkaly Ukrajině: Neudělali jste dost v boji s korupcí, musíte nastolit vládu práva a udělat víc ekonomických reforem, a pokud to neuděláte, tak se nikam nedostanete. Což může být pravda, ale když neříkáte nic jiného, tak to nestačí.
Ukrajina se brání ruské agresi a má oběti na životech, už tam zahynulo 14 tisíc lidí, což je v Evropě nejvíc od války na Balkáně. Nejvíc lidí od 2. světové války muselo v důsledku tohoto konfliktu opustit své domovy. Ukrajina potřebuje podporu a pomoc, zvláště od USA. Ano, musí dělat reformy a všechno ostatní, ale nesmíme ztratit ze zřetele ten strategický rozměr. Musíme sedět na stejné straně stolu. Což před návštěvou Zelenského v Bílém domě tak úplně neplatilo a já doufám, že teď by se to mohlo změnit.
Biden jako druhá volba
Vy jste odborník na zahraniční politiku, ale v úvodu jste řekl, že prioritou je pro Bidena domácí agenda. Je podle vás levice v Demokratické straně nyní silnější, vlivnější, než byla za předchozího demokratického prezidenta Baracka Obamy?
Ano. Je důležité podívat se na loňské prezidentské volby. Mnozí demokratičtí kandidáti jako Bernie Sanders nebo Elizabeth Warrenová byli nalevo od Bidena. Měli hlasy progresivních levicových voličů, což byla hnací síla celých voleb, ale tím, že si je mezi sebe rozdělili, tak nakonec vyhrál Biden. I když byl pro mnoho demokratů až druhou volbou, řekli si: Když nám to nevyjde se Sandersem, smíříme se s Bidenem.
Teď je ale Biden závislý na energii této progresivní základny a zároveň mu to určuje politický program, který po něm tito voliči chtějí. Což se promítá i do zahraniční politiky, kde tím akcentem je klimatická změna. Nejsem si vůbec jistý, zda by sám Biden tuto agendu tak silně tlačil.
Ve vztahu k Evropě je to věc, kde panuje shoda. Ale když se podíváme na Bidenovu politiku vůči Číně, nebude to Peking využívat jako vydírací nástroj? "Chcete spolupráci ohledně změny klimatu? Tak nechte stranou lidská práva, jinak nebude nic."
Ano, přesně to je přístup Pekingu. Čína ve skutečnosti nemá zájem s námi spolupracovat ohledně klimatické změny. Jejím zájmem je pokračovat na své cestě k celosvětové ekonomické dominanci, v dalším posilování svého globálního i regionálního vlivu. A Bidenův Bílý dům je ve své čínské politice vlastní vinou v nevýhodném postavení.
Což ostatně platí i vůči Rusku, tam nemůže být vůbec pochyb, že Putinovi je téma klimatické změny jedno. Ale když teď může ukázat fotografii hořící tundry a vyhlašovat, že chce s USA spolupracovat v boji proti klimatické změně, tak nejen Spojené státy, ale celý Západ utlumí svoji kritiku v jiných oblastech. Rusko to dělá velmi efektivně. Využívá náš zájem a potřebu dohodnout se na tématech, jako je klimatická změna, aby nás ve skutečnosti přimělo k tomu, že neodporujeme a ustoupíme tam, kde je to pro Moskvu důležité.
