CIA v Kábulu zametla stopy. Tajné sídlo vyhodila do povětří, agenty odvezly vrtulníky

Martin Novák Martin Novák
3. 9. 2021 5:30
S americkými vojáky opustila Afghánistán také Ústřední zpravodajská služba (CIA). Po roce 2001 patřil Kábul mezi priority americké rozvědky, protože v zemi působila teroristická organizace al-Káida a zorganizovala odtud útoky z 11. září na New York a Washington.
Helikoptéra afghánské armády přistává v Kábulu.
Helikoptéra afghánské armády přistává v Kábulu. | Foto: Reuters

Deník New York Times ve spolupráci s investigativním centrem Bellingcat zveřejnil detaily o uzavření hlavního afghánského sídla CIA. Komplexu, vybudovaného z bývalé cihelny, umístěného nedaleko kábulského letiště.

Sídlu se přezdívalo Solná jáma (Salt Pit) a patřily k němu také místnosti, kde CIA vyslýchala zatčené Afghánce, podezřelé ze spolupráce s al-Káidou nebo podílu na terorismu. Před několika lety se vedla v médiích i mezi politiky diskuse o některých krajních metodách, například waterboardingu. Při něm vyslýchající dává hlavu zadrženého člověka pod vodu, aby ho donutil mluvit.

Bellingcat na základě satelitních fotografií uvedl, že vyklízení Slané jámy začalo už v dubnu. Tehdy prezident Joe Biden potvrdil, že do konce srpna stáhne z Afghánistánu všech zbývajících 2500 vojáků.

Krátce před pádem Kábulu do rukou Tálibánu 15. srpna pak několik budov Američané vyhodili do povětří. Ve zbylých prostorách se shromáždili afghánští spolupracovníci CIA, které piloti ve vrtulnících přepravovali rovnou na letiště, aby se vyhnuli silničním kontrolám ozbrojenců.

"(Aby nevzbudili pozornost), přepravovali je v ruských helikoptérách Mi-17, které používala afghánská armáda," píše list New York Times. Dodává, že hned 31. srpna ráno po posledním americkém evakuačním letu tálibánci vstoupili do komplexu a usilovně ho prohledávali.

Omezené možnosti Američanů

Agentura Reuters se ve své analýze zamýšlí nad tím, jaké vlastně nyní má CIA možnosti zjišťovat, zda v Afghánistánu teroristé znovu nebudou připravovat útoky na různých místech světa.

V zemi teď nemá žádnou základnu a stejně tak jsou daleko i američtí vojáci. Nejbližší letecké základny USA se nyní nacházejí až za Perským zálivem, v Kataru a Spojených arabských emirátech. Pákistán americké základny na svém území nechce a neuvažují o tom ani bývalé sovětské středoasijské republiky, jako je Tádžikistán nebo Uzbekistán. Aby Spojeným státům nic neposkytovaly, na ně tlačí Rusko.

"I když jsme měli vojáky a letadla v Afghánistánu, často jsme byli překvapeni, co je stále al-Káida schopná dělat. Sledování na dálku z míst daleko za hranicemi Afghánistánu v tomto případě nemá velkou šanci na úspěch," řekla agentuře Reuters Kathryn Wheelbargerová, která pracovala na americkém ministerstvu obrany v sekci pro Afghánistán.

Lest na CIA

Bývalý šéf oddělení CIA pro operace na Blízkém východě Daniel Hoffmann prohlásil, že příliš nevěří ani v ochotu Tálibánu bránit tomu, aby na afghánském území znovu rostly buňky a tábory al-Káidy. Spojují je roky spolupráce a společná ideologie. Navíc v zemi působí další teroristická organizace s názvem Islámský stát Chorásán, která je ale zatím nepřátelská vůči Tálibánu.

Afghánistán se stal pro CIA místem historicky druhého nejhoršího útoku na její pracovníky a agenty. V roce 2009 skupina analytiků CIA chtěla vyslechnout na základně ve východoafghánském Chóstu Jordánce Chalíla Balávího, který dříve působil ve vedení al-Káidy, ale po svém zatčení v Jordánsku uvedl, že chce "změnit stranu" a informace o teroristech předávat Jordánsku a tím i USA.

Povedlo se mu však CIA i jordánskou rozvědku zneužít. Na schůzku do Chóstu přijel s výbušninami, připevněnými pod oblečením na svém těle a odpálil je ve chvíli, kdy ho pracovníci CIA obstoupili. Sedm jich zahynulo. O více svých lidí americká tajná služba přišla pouze při sebevražedném atentátu v Bejrútu v roce 1983.

Video: Kábulské letiště ovládl Tálibán

Letiště v Kábulu je pod plnou kontrolou Tálibánu | Video: Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 31 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy