Americký prezident se podle tamních médií ocitl mezi mlýnskými kameny. Musí vyvažovat dvě složité agendy: v zámoří čelí největší bezpečnostní krizi v Evropě od druhé světové války. A doma v USA se snaží bojovat s rekordní inflací, která vystoupala na čtyřicetileté maximum a mimořádně negativně ovlivňuje pohled veřejnosti na celé Bidenovo dosavadní působení v Bílém domě.
Po začátku války na Ukrajině se Joe Biden v průzkumech o několik procent zvedl. Ale jen přechodně, později jeho podpora klesla zpět k hranici 40 procent, na které uvázl už od loňského podzimu po nepovedeném odchodu vojsk z Afghánistánu.
Prezident se snaží Američanům prezentovat inflaci jako přímý důsledek války na Ukrajině, agresivní akce ruského prezidenta Vladimira Putina. "Váš rodinný rozpočet, vaše možnost natankovat si plnou nádrž - nic z toho by nemělo záviset na tom, že nějaký diktátor na druhém konci světa vyhlásil válku a dopouští se genocidy," řekl prezident před týdnem během svého projevu v Iowě.
Jenže Američané to vidí jinak, podle nich je do značné míry na vině Bidenova ekonomická politika. Do letošních podzimních voleb do Kongresu přitom zbývá jen necelých sedm měsíců. A kdyby se volby konaly dnes, Bidenovi demokraté by podle většiny analýz ztratili v Kongresu dosavadní většinu.
Únava z evropské války
Válka na Ukrajině Bidena časově velmi zaměstnává. Není dne, aby se jí nevěnoval. V úterý dopoledne si například telefonoval s lídry spojeneckých zemí, s premiéry Německa a Kanady a s francouzským prezidentem, v souvislosti s ruským frontálním útokem na Donbase. Následně oznámil, že na vojenskou pomoc Ukrajině uvolní dalších 800 milionů dolarů (v přepočtu 18 miliard korun).
O stejnou částku přitom navýšil americkou pomoc už před Velikonocemi. "Spojené státy budou i nadále poskytovat Ukrajině kapacity, aby se mohla bránit. A jak jsem ujistil prezidenta Zelenského, Američané budou nadále stát za statečným ukrajinským lidem v jeho boji za svobodu," uvedl Biden po rozhovoru se svým ukrajinským protějškem, ve kterém ho minulý týden informoval o nové zbraňové zásilce.
Vůbec poprvé od začátku války se Bílý dům rozhodl poslat na Ukrajinu i těžké zbraně a masivnější vojenskou techniku. Například helikoptéry M-17, které byly původně vyčleněny pro Afghánistán. Dále houfnice, obrněné transportéry, auta Humwee nebo protidělostřelecké radary. Celkově, po započtení částky oznámené v úterý, už Bidenova administrativa uvolnila od začátku války na vojenskou pomoc pro Ukrajinu 3,4 miliardy dolarů (77 miliard korun).
Průzkumy veřejného mínění potvrzují, že americká veřejnost vojenskou pomoc pro Ukrajinu silně podporuje. Jenže určující pro to, jak Američané hodnotí svého prezidenta, jsou domácí témata. A podle zpravodajského webu Politico se demokraté v Kongresu i lidé z nejbližšího Bidenova okolí obávají, aby ve veřejnosti už nevznikl dojem, že prezident se věnuje válce na Ukrajině na úkor vnitropolitických problémů.
"Voliči sympatizují s Ukrajinou, ale začínají být trochu unaveni," říká Celinda Lakeová, které pro demokraty provádí a vyhodnocuje průzkumy veřejného mínění. Ta pro Politico také uvedla, že Američané se mohou začít "dohadovat, zda všechny ty peníze, které utrácíme v cizině, bychom neměli utrácet doma".
Jak zazdít úspěchy
Po vypuknutí války na Ukrajině tento konflikt dominoval americkým médiím. Zájem Američanů byl vidět i z toho, že Ukrajina byla v USA nejvyhledávanějším výrazem na Googlu. Měsíc od začátku války se to ale změnilo, veřejnost si začala opět nejvíce hledat informace o pandemii covidu-19.
Zpravodajství z Ukrajiny je v amerických médiích stále přítomné, ale postupně ho zase vytlačují domácí témata. V minulém týdnu to byl například teroristický útok v newyorském metru, při kterém bylo zraněno přes dvacet lidí.
V průzkumu z minulého týdne označilo osm procent Američanů "válku a zahraniční konflikty" za nejvážnější problém, který by se měl řešit. To je o polovinu méně než v polovině března. A třikrát méně, než kolik lidí se aktuálně nejvíce bojí ekonomických problémů.
Podle demokratických politiků by se měl prezident věnovat domácí agendě mnohem intenzivněji, vysvětlovat své vnitropolitické kroky, propagovat své úspěchy. Například mohutný balík investic ve výši jednoho bilionu dolarů do obnovy americké infrastruktury.
Kongres tento zákon schválil loni na podzim, ale podle Lakeové to prezident zatím nedokázal americké veřejnosti "politicky prodat". "Polovina voličů neví, čeho Biden dosáhl. Nevědí, co to je infrastrukturní balík. Nevědí o jeho výkonných opatřeních, která uplatnil proti inflaci."
Bílý dům nepřímo přiznává oprávněnost této výtky, když se nyní snaží - navzdory tomu, že Bidenovi bere čas válka na Ukrajině - zařadit do svého programu co nejvíce cest za voliči po USA. Minulý týden byl Biden v Iowě a Severní Karolíně, tento týden navštíví tři americké státy.
Už v úterý, po výše zmíněném telefonátu se spojenci kvůli válce na Ukrajině, odjel prezident do New Hampshire, aby tam propagoval právě investice do infrastruktury. Toto téma bude akcentovat i v Oregonu. V Seattlu ve státě Washington se bude v pátek, u příležitosti Dne země, věnovat své "zelené agendě".
Konec zelených slibů
Jenže právě Bidenovy ambiciózní klimatické závazky, kdy chtěl do roku 2030 snížit americké emise na polovinu, jsou názorným příkladem, jak válka na Ukrajině mění jeho domácí agendu.
Biden před měsícem v Bruselu společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou oznámili, že USA výrazně zvýší export zkapalněného zemního plynu (LNG), aby Američané pomohli Evropské unii snížit energetickou závislost na Rusku.
To se ale podle Bidenových domácích kritiků kříží s jeho klíčovým cílem, kterým by měl být "rychlý přechod" USA od fosilních zdrojů na čistou energii. Zvýšení vývozu LNG z Ameriky by se totiž neobešlo bez velkých a dlouhodobých investic do plynové infrastruktury, především do pobřežních terminálů, kde se plyn přečerpává na lodě.
Vládní podpora výstavby těchto zařízení, kterou Biden avizoval v Bruselu, by podle kritiků byla zradou ekologické politiky. "Dovolit takovou expanzi nových zařízení na vývoz plynu znamená, že nás to na desetiletí uvězní v závislosti na riskantních fosilních zdrojích. Pro klima to bude katastrofa," uvedla vlivná ekologická organizace Sierra Club.
Pro část demokratických voličů, kteří by to brali jako podraz ze strany jimi zvoleného politika, by to mohl být další důvod, proč přestat Bidena podporovat. Už teď je přitom pro prezidenta varovné, že klesá jeho popularita mezi mladšími Američany. V generaci pod 40 let ho aktuálně podporuje jen třetina dotázaných.
Prohra na obzoru
Nadcházející měsíce, kdy se naplno rozjede kampaň před podzimními guvernérskými a kongresovými volbami, rozhodnou o tom, zda demokraté ještě mohou zvrátit aktuální negativní analýzy, které jim předpovídají těžkou prohru.
Prezident Biden by potřeboval být co nejvíce "v terénu", cestovat po Americe, být v kontaktu s voliči. Ale válka na Ukrajině ho drží v Bílém domě ve Washingtonu. Vyvažovat tyto dvě agendy nebude ani nadále jednoduché. "Většina demokratů by si přála, aby prezident byl více venku, mezi lidmi. Ale většina demokratů si je, doufejme, také vědoma, že na východě Evropy čelíme krizi," vystihl to Emanuel Clever, demokratický kongresman za stát Missouri, pro web Politico.
