1. Biden proti Trumpovi
V polovině srpna se koná Národní sjezd Demokratické strany, na němž delegáti na základě hlasování v primárkách napříč Spojenými státy svými hlasy potvrdí Bidena jako demokratického kandidáta na prezidenta a Kamalu Harrisovou jako jeho viceprezidentku.
Pak už by záleželo jen na voličích, zda si v listopadu zvolí do Bílého domu jeho, nebo Donalda Trumpa. Biden nyní požaduje, aby se za něj Demokratická strana postavila a zůstala jednotná. V průzkumech sice za exprezidentem mírně zaostává, ale ani jeho špatný výkon během debaty situaci podle vícero předvolebních šetření dál nezhoršil. Ani republikánský kandidát si totiž v debatě podle voličů nevedl dobře.
Nebylo by to poprvé, co si strana zvolí kandidáta, vůči kterému má velké výhrady. Jak republikánský prezident Gerald Ford, tak demokratická hlava státu Jimmy Carter čelili na svých sjezdech silnému nesouhlasu, když se v roce 1976 a 1980 ucházeli o další funkční období. V obou případech získali nominaci, ale ve volbách nakonec prohráli.
2. Revoluce demokratů
Ačkoliv Biden jako jediný vážný kandidát demokratů jednoznačně vyhrál primárky, delegáti za jednotlivé státy mohou dát svůj hlas i někomu jinému. O tom, jak se volí na sjezdu, rozhodují pravidla strany, která nyní říkají pouze to, že mají delegáti hlasovat podle svého svědomí. Měli by tedy dát hlas tomu, koho podle nich chtějí jejich voliči, nemusí to ale nutně být ten, kdo doopravdy primárky vyhrál.
"Je teoreticky možné, že by delegáti pro Bidena nehlasovali, protože jim za to nehrozí žádný postih," potvrzuje pro Aktuálně.cz amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček.
Přesto je podle něj taková situace nepravděpodobná, protože by vedla k totálnímu rozštěpení strany. "Pokud by Joe Biden na kandidatuře trval, nedovedu si představit, že by se podařilo přesvědčit dostatečný počet delegátů, aby hlasovali proti němu, a že by to strana přežila a měla šanci v listopadu vyhrát," dodává.
Revolta rozhodně není snadná, vysvětluje pro agenturu AP Elaine Kamarcková, vedoucí pracovnice Brookings Institution a odbornice na nominační proces strany. "Už se taková věc v minulosti zkoušela a většinou selhala," uvedla dlouholetá členka výboru pro pravidla a stanovy Demokratické strany. "Potřebovali byste silnou a přesvědčivou alternativu k Bidenovi a ta teď neexistuje," dodala.
3. Odstoupení Bidena
Pokud by se šéf Bílého domu během následujících týdnů přece jen rozhodl stáhnout z voleb, měli by delegáti v podstatě volnou ruku a mohli by volit, koho chtějí. Kdyby se prezident rozhodl někoho svým delegátům doporučit, tak by ho sice nutně podpořit nemuseli, bylo by to ale silné gesto, které by takovému kandidátovi jednoznačně pomohlo.
"Pokud by se podařilo Bidena přimět k odchodu, tak strana ještě pořád může na sjezdu zvolit někoho poměrně civilizovaným způsobem," dodává Pondělíček. Mezi favority podle něj přichází Harrisová, která prošla primárkami v pozici viceprezidentky a voliči s ní počítají. Možný je ale i jiný silný kandidát z vedení strany.
Posledním prezidentem, který se dobrovolně rozhodl nekandidovat na další funkční období, byl Lyndon Johnson, který se vzdal kandidatury v roce 1968 po zahájení primárek, ale ještě před oficiálním získáním nominace. Tehdejší viceprezident Hubert Humphrey se primárek nezúčastnil, ale přesto ho většina delegátů na sjezdu zvolila. To vyvolalo velký nesouhlas a vedlo ke změně volebního procesu, který platí dodnes.
Je ale otázka, zda by demokratický kandidát, který by se objevil jen pár měsíců před listopadovými volbami, měl větší šanci porazit Trumpa než Biden. Ačkoliv je politikovi už 81 let a čelí pochybnostem ohledně svého psychického a fyzického zdraví, stále jde o úřadujícího prezidenta, který může argumentovat zkušenostmi ze čtyř let v úřadu.
4. Odstoupení po sjezdu
Situace by se zkomplikovala, pokud by se Biden rozhodl odstoupit až poté, co ho sjezd potvrdí jako oficiálního kandidáta strany. V takovém případě by se jeho pravděpodobnou nástupkyní automaticky stala Harrisová jako viceprezidentka, vysvětluje podcast The Daily amerického deníku The New York Times.
"Demokraté už by ani nikoho jiného nominovat nemohli," dodává Pondělíček. Strana by pouze odhlasovala nového viceprezidenta nebo viceprezidentku, jak tomu bylo už v roce 1972, když tehdejší kandidát na viceprezidenta Thomas Eagleton odstoupil poté, co se na veřejnost dostaly informace o jeho psychických potížích.
Pravidla si ale strany volí samy, a pokud by chtěly, mohou je kdykoliv změnit. Teoreticky by tak v týdnech před sjezdem mohl Výbor pro pravidla a stanovy demokratů hlasovat o zavedení nových pravidel, která by řešila, co se stane, pokud hlavní kandidát odstoupí před sjezdem, nebo by zavedla přísnější podmínky, které by delegáty donutily podpořit vítěze primárek.
