Podle amerických médií by měl tento týden Čínu navštívit Bidenův zvláštní mezinárodní zmocněnec pro klima John Kerry. Jedním z bodů jednání by měla být příprava virtuálního klimatického summitu, který na 22. a 23. dubna svolal Joe Biden. Americký prezident sezval na čtyřicet světových lídrů, včetně prezidentů Číny a Ruska.
V předchozí demokratické administrativě Baracka Obamy to byl právě John Kerry, kdo jako tehdejší americký ministr zahraničí pomohl v roce 2015 dohodnout Pařížskou klimatickou dohodu. Republikánský prezident Donald Trump ale následně účast USA vypověděl a celkově zabrzdil nebo zcela obrátil Obamovu energetickou a ekologickou politiku.
S nástupem Joea Bidena do Bílého domu ovšem přišel další radikální obrat. A prezidentovy kroky směrem k přechodu americké energetiky na čisté zdroje a celkovému omezení emisí CO2 by byly, pokud by je Biden prosadil, daleko razantnější, než o co se pokoušel Obama.
Bidenova administrativa vede tažení na několika frontách. Okamžitě po nástupu do Bílého domu vydal Biden sérii exekutivních výnosů, kterými zrušil mnohá předchozí rozhodnutí Donalda Trumpa. "Budeme s klimatickou změnou bojovat jako nikdy předtím," prohlásil Biden, když hned první den v úřadě prezidenta podepsal obnovené členství Spojených států v rámci Pařížské dohody.
Bidenův obrat
Biden například zastavil výstavbu ropovodu Keystone XL, zastavil vydávání nových povolení na těžby ropy a plynu na federálních územích a naopak vydal sérii opatření k rozvoji produkce energie z čistých zdrojů. Před několika dny Bílý dům představil plán výstavby mořských větrných elektráren při východním pobřeží USA.
Dosud největšího obdobného projektu v historii USA se účastní hned několik ministerstev Bidenovy administrativy, a pokud by byl dokončen, měl by v roce 2030 produkovat elektřinu až pro 10 milionů domácností.
Nevýhodou těchto opatření - exekutivních výnosů a obecně vládních iniciativ - je však to, že příští prezident a jeho administrativa je mohou omezit nebo zcela zastavit. Případně mohou být zažalována u soudů, které je pak rovněž mohou zablokovat.
Mnohem jistější a trvalejší je prosadit změny ve formě zákonů, které schválí Kongres. Pro přijetí jednoho velkého energetického a klimatického zákona by ovšem Bidenovi demokraté v Kongresu patrně neměli dost hlasů. A tak prezident zvolil jinou taktiku a snaží se svou "zelenou" politiku prosazovat v rámci jiných, širších legislativních návrhů.
Elektromobily na start
Dosud největším nositelem Bidenovy zelené agendy se stal plán mohutných investic do obnovy americké infrastruktury, který Bílý dům představil před třemi týdny. Z úhrnné sumy 2,3 bilionu dolarů by mělo jít přes 800 miliard právě na opatření k přechodu americké energetiky z fosilních na čisté zdroje. Je to takřka desetkrát více, než co v roce 2009 prosadil na rozvoj čistých energií Barack Obama v rámci svého tehdejšího stimulačního balíku na pomoc ekonomice.
Bidenova opatření jsou v infrastrukturním balíku rozprostřena do celé škály různých programů. Jedním z největších je podpora elektromobility, do které by mělo jít 174 miliard dolarů. Biden navrhuje výrazné cenové zvýhodnění zákazníků při nákupu elektromobilů a vybudování sítě dobíjecích stanic - ze současných 44 000 dobíjecích míst na půl milionu po celých USA.
Na elektřinu by měla přejít velká část školních "žlutých" autobusů, dále vozidla federální poštovní služby (USPS) a také Pentagon by měl výhledově elektrifikovat (s výjimkou bojových vozidel) celý svůj vozový park.
Součástí Bidenova plánu jsou dále kromě jiného investice do železniční dopravy, městské hromadné dopravy, do lepšího energetického zabezpečení vládních staveb i obdobné dotace pro soukromníky a také přímá podpora vědy a výzkumu na poli nejmodernějších čistých technologií.
Vůbec největší obnos, přes 400 miliard dolarů, by pak měl jít do programu, který by motivoval a tlačil - cestou pobídek a daňových zvýhodnění - výrobce a poskytovatele energií, aby ve svém mixu preferovali a postupně stále více využívali čisté zdroje.
Výrobci a poskytovatelé by měli určitou volnost, v jakém mixu a jak rychle by postupovali. Cílovou metou je ovšem rok 2035, kdy by podle plánu Bidenovy administrativy měla veškerá elektřina v USA pocházet jen z čistých zdrojů. Do roku 2050 by pak měla být celá americká ekonomika bezuhlíková.
Svou zelenou agendu Joe Biden rovněž promítl do prvního návrhu státního rozpočtu, jehož záměr pro rok 2022 představil minulý týden. Po Trumpově období, kdy se výrazně snížily finance pro federální Agenturu ochrany životního prostředí (EPA), by se měl příští rok rozpočet EPA naopak skokově - takřka o čtvrtinu - zvýšit.
2050: Konec emisí v USA
Na posílení svých vlastních ekologických a energetických opatření by měly dostat nové peníze i jednotlivé úřady. Například ministerstvo vnitra, které se stará o federální parky a také spravuje těžbu surovin na federální půdě.
Ministerstvo energetiky by mělo dostat finance kromě jiného na rozvoj malých jaderných reaktorů. A například ministerstvo zahraničí by si mělo přilepšit o 1,5 miliardy dolarů na pomoc rozvojovým zemím při redukci emisí CO2.
Na mezinárodní scéně bude ovšem nejbližší a zdaleka nejviditelnější Bidenovou klimatickou iniciativou dvoudenní virtuální summit, který symbolicky začne 22. dubna na Den Země.
Očekává se, že Bílý dům ještě před jeho začátkem oznámí, jaké závazky chce splnit v rámci svého obnoveného členství v Pařížské klimatické dohodě. Administrativa Baracka Obamy se původně zavázala, že do roku 2025 sníží ve srovnání se stavem v roce 2005 emise o 26 až 28 procent. Bidenův tým podle amerických médií přijde s ambicióznějším cílem: do roku 2030 by chtěl emise z úrovně 2005 snížit nejméně o polovinu.
V absolutním objemu jsou USA druhým největším producentem skleníkových plynů, na prvním místě je Čína. Bidenova administrativa - ať už sám prezident, nebo ministr zahraničí Antony Blinken - od svého nástupu do Bílého domu opakovaně uvedla, že přes současné napjaté vztahy s Čínou chce Washington na poli klimatu s Pekingem spolupracovat.
První schůzka šéfů diplomacií obou stran před měsícem na Aljašce vypadala přinejmenším v mediálních výstupech velmi chladně, až nepřátelsky. Bidenův velvyslanec pro klima John Kerry ovšem mezitím znovu potvrdil, že globální oteplování by mělo stát stranou konkurenčních sporů.
"Na této věci chceme pracovat s Čínou, i když mezi námi budou jiné rozdíly. Nemůžeme být zajatci těchto odlišných pohledů," uvedl Kerry během své návštěvy v Indii. Svou cestu po Asii by měl tento týden završit právě v Číně.
