Láhaur, Pákistán - Pákistánské úřady zrušily domácí vězení bývalé premiérky a vůdkyně opozice Benazír Bhuttové. Režim prezidenta Parvíze Mušarafa na ni trest uvalil proto, aby nemohla vést protivládní demonstrace.
"Vláda upustila od domácího vězení Bhuttové. Od nynějška je volná, může se pohybovat, jak jí je libo," citovala agentura Reuters Aftaba Cheema, šéfa policie v Láhauru.
Před jejím domem však i nadále zůstávají kovové barikády a stovky policistů. údajně pro její vlastní bezpečí. Pravděpodobně však proto, aby úřady mohly její domácí vězení kdykoli obnovit.
Bhuttová kontra Mušaraf
Dva nejmocnější lidé dnešního Pákistánu si jsou totiž čím dál vzdálenější.
Bývalá premiérka Bhuttová se v polovině října vrátila z devítiletého exilu. Před svým návratem její Pákistánská lidová strana (PPP) a Mušaraf absolvovaly dlouhé rozhovory, které měly umožnit dělbu moci mezi těmito dvěma politiky.
Mušaraf se měl vzdát místa velitele armády, které zastával od roku 1988, zrušit obvinění Bhuttové z korupce a umožnit jí, aby potřetí kandidovala na úřad premiérky. Naopak Bhuttová ho měla podržet ve funkci prezidenta a zajistit mu podporu PPP, která je nejsilnější stranou v zemi.
Infobox
- Mušaraf odejde z čela pákistánské armády
- Bhuttová chtěla protestovat, teď je v domácím vězení
- Bhuttová má domácí vězení. Aby nevedla protesty
- Boj v Pákistánu: Bhuttová chtěla ujet z obleženého domu
- Bush zavolal Mušarafovi, volby budou do 15. února
- Pákistánská policie rozehnala právníky obušky a plynem
- Výjimečný stav v Pákistánu může zdržet volby až o rok
- Teror v Pákistánu pokračuje. Terčem útoku vojáci
- Krvavý návrat Bhuttové: Atentát nepřežilo 133 osob
3. listopadu však Mušaraf vyhlásil výjimečný stav a pozastavil platnost ústavy.
Po několik dní od vyhlášení výjimečného stavu se Bhuttová držela stranou a nebylo jasné, jak se k věci postaví. Poté, co ale administrativa odstartovala zatýkání tisíců příznivců PPP, začala expremiérka na prezidenta tlačit a hrozit velkými demonstracemi. Když se však měly konat, úřady ji zavřely do domácího vězení.
Bhuttové tak s Mušarafem došla trpělivost a oznámila, že pod ním coby předsedkyně vlády sloužit nikdy nebude. A udělala, co od ní čekal málokdo - rozhodla se spojit pákistánskou opozici, a to včetně islamistů a svého dávného nepřítele Naváze Šarífa, který jí v minulosti už dvakrát v čele vlády vystřídal.
Boj proti terorismu? Spíše proti občanům
Mušaraf se podle tzv. Prozatímního ústavního řádu, kterým nahradil ústavu, rozhodl výjimečný stav vyhlásit, aby podpořil boj proti terorismu a omezil moc soudů, které se podle něj příliš zpolitizovaly. Zatím to však vypadá, že jeho cílem je spíše terorizovat demokratické instituce a občanskou společnost.
Zatkl tisíce svých odpůrců z řad politiků, právníků, novinářů, aktivistů a pracovníků lidskoprávních hnutí. Vypnul soukromé televize i pákistánské vysílání kolosů BBC a CNN.
Země v současnosti funguje víceméně normálně, demonstrace jsou sice časté, většinou však malého rozsahu. Aktivisté dokonce vyvinuli zcela novou techniku, kdy rozvinou své transparenty pouze na několik minut, než si jich všimne policie. Poté se přemístí na jiné místo.
Tálibán postupuje
Naopak bojovníci blízcí Tálibánu využívají jak krize ve státě, tak i zaměření ozbrojených složek na "pacifikaci" obyvatelstva. Minulý týden například dobyli části údolí Swat, dosadili tam své guvernéry a zajali stovky členů provládních paravojenských jednotek.
Nyní postupují na jih do Šangly. Bývalé turistické středisko Swat a okres Šangla jsou přitom poměrně vzdálené od hranice s Afghánistánem, která je považována za výsostné území pro-talibánských guerril.
Armáda dosud na paravojenské jednotky spoléhala, jejich morálka je však nevalná a často se islamistům vzdávají či před nimi utíkají.
Mnoho z nich také slyší na mediální vzkazy, které k nim skrze své "Rádio mulla" vysílá vrchní velitel Fazlulláh, jenž jim vysvětluje, že jsou jen loutkami v rukou Američanů.
Místní komentátoři a zahraniční diplomaté - včetně amerického ministra obrany Roberta Gatese - se na rozdíl od Mušarafa domnívají, že výjimečný stav tak militantním islamistům pomáhá.
Podle dnešních New York Times už sice začala první protiteroristické akce armády od vyhlášení výjimečného stavu, nepřinesla však zatím žádné výsledky a situace je čím dál horší.
Taktika ozbrojených složek totiž spočívá zejména v ostřelování pozic islamistů dělostřeleckými bateriemi. Pokud se islamisté nacházejí v horách, je těžké je zaměřit. Pokud obsadí města, jsou výsledkem civilní oběti.
Mušaraf také připustil, že den po vyhlášení výjimečného stavu výměnou za 213 vojáků propustil 25 islamistů, mezi kterými byli i trénovaní sebevražední atentátníci.
Mušarafův boj o moc
Logicky se tak jeví, že pravým důvodem Mušarafova dekretu z třetího listopadu nebyl boj proti terorismu, ale o moc. Existují totiž pochybnosti, zda mohl Mušaraf jako vojenský velitel podle ústavy kandidovat na prezidentskou funkci.
O tom měl rozhodnout Nejvyšší soud, který však nebyl prezidentovi nakloněn a zřejmě by jeho kandidaturu zamítl. Dva dny před zasedáním soudu však Mušaraf vyhlásil výjimečný stav, soud rozpustil, většinu jeho členů zavřel do domácího vězení a nahradil je svými lidmi.
O potvrzení Mušarafova prezidenství chce Nejvyšší soud rozhodnout do konce měsíce. Očekává se, že v novém složení nebude pákistánskému vůdci justiční těleso dělat problémy a jeho pozici v čele země potvrdí.
