V sobotu šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšyn oznámil, že ruská armáda už nebude moci vozit posily a vybavení směrem z Běloruska. Pracovníci běloruských drah totiž přerušili železniční spojení. "Hrdinové! Běloruští železničáři narušili železniční spojení s Ukrajinou tak, aby se vlaky s ruským vybavením nemohly přesouvat na Ukrajinu," reagoval na to i Franak Viačorka.
Heroes! Belarusian railway workers disrupted the railway connection with Ukraine so that trains with Russian equipment could not be transferred to Ukraine.
— Franak Viačorka (@franakviacorka) March 19, 2022
This was confirmed by the head of the Ukrainian Railways, he thanked Belarusian heroes. pic.twitter.com/B59c72xGHN
Později generální štáb ukrajinské armády upřesnil, že železniční spojení je narušené jen částečně. "Zároveň podle dostupných informací pokračuje aktivní pohyb ruské a běloruské vojenské techniky přes Bělorusko a její další hromadění podél ukrajinských hranic," dodal štáb.
Podle Viačorky je mezi železničáři nejsilnější odboj v zemi proti ruské válce na Ukrajině. "Pro Rusko je to obrovská ztráta, protože je na železnici závislé. Některé zbraně nebo vojenská auta se nedají moc přesouvat po silnici," říká pro Aktuálně.cz.
Sabotáží železnice ale běloruský odboj nekončí. Podle Viačorky v současnosti stávkují zaměstnanci některých státních podniků a běloruští hackeři útočí na vládní webové stránky, kde publikují prodemokratické a protiválečné zprávy. "Existuje i křídlo odboje matek, které pracují s rodinami mladých vojáků, verbovaných válčit na Ukrajině."
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko je silně závislý na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Počátkem letošního roku v Bělorusku probíhalo společné vojenské cvičení obou zemí, po kterém už ruští vojáci v zemi zůstali a přesunuli se na jih, k hranicím s Ukrajinou. Právě odtamtud pak mířila část útoku.
"Lukašenko je Putinovým komplicem," přiznává Viačorka. Jih Běloruska podle jeho slov ovládá ruská armáda, která odtamtud vypaluje rakety na Ukrajinu. "Bělorusko je také pod ruskou okupací," souhlasí běloruská novinářka v exilu Hanna Ljubaková.
Kyjev navíc varuje, že hrozí i přímé zapojení běloruských jednotek do konfliktu, což Lukašenko dlouhodobě odmítá. Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že ke vpádu na ukrajinské území je připravených 5000 běloruských vojáků.
Bělorusové bojují i za Ukrajinu
Podle Viačorky to nelze vyloučit. "Doufáme, že pokud by přišel rozkaz zaútočit, tak by vojáci neuposlechli rozkazy a složili by zbraně," říká. Ostatně část vojáků rozkazy odmítla už v minulých dnech. "Jsou hrdinové, vojíni, seržanti a plukovníci, kteří odmítají uposlechnout rozkazy, opouštějí své jednotky, odcházejí do Litvy nebo Polska a veřejně se zříkají Lukašenka."
To je ale stále složitější, protože řada západních států chce přestat dávat víza Bělorusům jako součást sankcí za válku na Ukrajině. Sankce se ale podle disidentů dotýkají v některých případech těch, kteří s režimem bojují. Někdy doslova.
Na straně Ukrajiny bojují v konfliktu stovky běloruských dobrovolníků. Například v batalionu Konstanty Kalinowského je okolo 200 lidí, hlásí se ale další.
"Uvědomují si, že pokud dáme Ukrajinu Putinovi, navždy ztratíme nezávislost Běloruska a my i naše děti budeme muset žít se stigmatem agresora a okupanta," uvedl pro Rádio Svobodná Evropa Sjarhej Bespalou, který podle stanice bojuje v Kyjevě.
Karta s Putinem
Lukašenko podle Viačorky ztrácí nad Běloruskem kontrolu, Rusové v podstatě přebrali velení nad tamní armádou i nad civilními zařízeními, jako jsou nemocnice nebo márnice.
Rusko dosud uvedlo, že na Ukrajině padlo 498 jeho vojáků. Kyjev mluví o 14 tisících mrtvých a Spojené státy koncem minulého týdne odhadovaly okolo sedmi tisíc Rusů. Padlí i ranění jsou pak často posíláni právě do Běloruska, tvrdí Viačorka.
"Lékaři mají zakázáno s kýmkoliv mluvit o tom, co dělají, ale víme, že ošetřují na Ukrajině raněné vojáky," potvrzuje Viačorka zprávy Rádia Svobodná Evropa o přeplněných márnicích a nemocnicích. "Dřív se snažili vše tajit, těla nakládali do vlaků v noci. Teď už jich je ale tolik, že to dělají neustále a ani se tím netají," dodává. K frontě jsou navíc podle něj povoláváni i lékaři z Minsku a dalších běloruských měst, kteří tak musí pomáhat ruské armádě.
Lukašenko vsadil vše na kartu s Putinem, která mu nevychází tak, jak by si přál, míní poradce Cichanouské. Ta kandidovala v roce 2020 v prezidentských volbách, ve kterých podle oficiálních výsledků opět zvítězil Lukašenko. Opozice nebo Evropská unie se však domnívají, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála Cichanouská, která později uprchla do Litvy.
Viačorka se domnívá, že současná situace je srovnatelná právě se srpnem 2020, kdy v Bělorusku docházelo k masovému zatýkání na protestech a týrání vězňů. "Protiválečné hnutí v Bělorusku není nové, jen se dřív snažilo prosadit svobodné volby. Došlo nám však, že nemůžeme mít svobodné volby, dokud nebude svobodné Bělorusko a dokud nebudou ruští vojáci zpět doma," vysvětluje.
"Na organizovaný protest je to teď příliš nebezpečné, ale odpor ukazují jednotlivci. Lidé množí protistátní noviny a tajně je dávají ostatním do schránek nebo po městě vylepují plakáty," vyjmenovává disident. Pro jednu učitelku si podle jeho informací došla tajná služba KGB přímo během vyučování, protože měla ve vlasech modro-žlutou stuhu.
Stejně tak vláda zatýká všechny, kteří se pohybují v blízkosti nějaké sabotáže. Jako tomu bylo v případě přerušené železnice, ať už tito lidé měli s akcí něco společného nebo ne.
"Válka režim oslabuje a činí ho ještě křehčím," tvrdí poradce Cichanouské. Hrůzy války tak podle něj dávají běloruským disidentům naději, že se brzy dočkají svého demokratického státu. "Myslím, že se Lukašenko každé ráno probudí a přemýšlí, jestli je tohle jeho poslední den. Bojí se víc než běžní Bělorusové."
