Belgická zpravodajská služba VS-SE sledovala síť neonacistů uvnitř armády několik měsíců a rozhodla se k zásahu poté, co objevila indicie o možných pumových útocích a použití zbraní ze strany extremistů.
Zatýkání v kasárnách
Zátah se odehrál ve vlámských oblastech na severu Belgie a v Antverpách.
Někteří členové skupiny byli zatčeni přímo v kasárnách. Policie prohledala pět vojenských objektů a osmnáct soukromých bytů. Nalezla zbraně, značné množství výbušnin, nášlapné miny, neonacistickou a ultrapravicovou propagandu, plynové masky.
Nebezpečí teroristických útoků vyhodnotila policie jako vysoké na základě e-mailové korespondence mezi vojáky. Hlavním podezřelým je dlouholetý profesionální voják s iniciálami B. T. Údajně měl kontakty na neonacistickou scénu v sousedním Nizozemsku.
"Příkladná spolupráce mezi policií, vedením armády a justicí vedla k demontáži nebezpečné neonacistické buňky v srdci armády. Tito lidé shromažďovali zbraně a šířili nenávistnou propagandu," citovala agentura AFP belgickou ministryni spravedlnosti Laurette Onkelinxovou.
"Nevládní organizace odhadují počet lidí hlásících se v Belgii k neonacistům na několik set. Většinou jsou ve velkých městech, hlavně v Antverpách," řekl Aktuálně.cz bývalý zpravodaj Českého rozhlasu a Hospodářských novin v Bruselu Milan Fridrich.
K odhalení neonacistů dochází v době, kdy belgická armáda vysílá čtyři stovky mužů na mezinárodní mírovou misi do jižního Libanonu.
Vlámská krajní pravice je na vzestupu
"Několik shnilých jablek nemůže pokazit dobrou reputaci celé armády," uvedl ministr obrany Andre Flahaut.
Krajní pravice je v posledních letech na vzestupu ve vlámské části Belgie. Strana Vlaams Belang (Vlámský zájem) získává hlasy zejména kvůli strachu obyvatel ze stoupajícího přílivu imigrantů.
Vlámská krajní pravice také prosazuje rozdělení Belgie na vlámskou a valonskou (frankofonní) část a vyhlášení nezávislosti Vlámska.
"Vlámský zájem je extrémně nepřátelský hlavně vůči přistěhovalcům z Asie a Afriky. Například v antverpské čtvrti Berschot se po každém zápase druholigového týmu bojí arabští přistěhovalci vyjít na ulici, protože když skinové táhnou ze zápasu, často je napadají. Vlámský blok se oficiálně od neonacistických mládežnických skupin distancuje, ale neoficiálně s nimi sympatizuje. Zajímavé je, že belgická policie většinou proti srazům neonacistů nic moc nedělá. V intelektuálních kruzích, zvláště frankofonních, se pak často objevuje názor, že vlámská policie nemá zájem proti neonacistům zasáhnout, jelikož je také nasáklá extremismem a separatismem," soudí Milan Fridrich.
