Bangkok/Davos/Peking - Barmská vojenská vláda dělá pravý opak toho, k čemu ji opakovaně vyzývá mezinárodní společenství. Místo toho, aby pustila na svobodu všechny opoziční aktivisty, zadržované od masových protivládních demonstrací loni v září, zatýká nové a nové lidi.
Podle organizace Amnesty International (AI) zatkly úřady v Barmě od začátku listopadu už téměř stovku nepohodlných kritiků.
"Oběťmi nového zatýkání v prosinci a lednu se stávají lidé, kteří se pokusili zaslat důkazy o represi mezinárodnímu společenství. To jasně ukazuje, že prioritou vlády je umlčet občany, kteří nejsou ochotni rezignovat," uvedla Catherine Baberová, ředitelka programu AI pro Asii a Pacifik.
Stovky vězněných, desítky pohřešovaných
Ve věznicích zůstává podle AI nejméně 700 lidí zadržených v průběhu zářijových protestů nebo těsně po nich. Režim přitom v prosinci oznámil, že až na 80 "nebezpečných provokatérů" už všechny zadržené propustil.
Přes 80 osob se nadále pohřešuje a existuje velká pravděpodobnost, že v tom hraje roli právě junta, která sama loni přiznala smrt pouze 11 lidí, přestože skutečný počet obětí brutálního zásahu armády proti demonstrantům je podle mezinárodních organizací zřejmě několikanásobně vyšší.
"Svět musí naléhat na barmskou vládu, aby okamžitě pozvala zmocněnce OSN pro lidská práva Paula Sergia Pinheira zpět do země, kde by měl případy zatýkání důkladně vyšetřovat," apeluje ve svém prohlášení organizace, která se snaží monitorovat dodržování lidských práv na celém světě.
Výzva velké trojky v Davosu
S podobným apelem vystoupili včera na okraj probíhajícího Světového ekonomického fóra v Davosu ministři zahraničí USA, Británie a Francie, tedy tří z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
"Už jsou to více než čtyři měsíce, co svět s hrůzou přihlížel násilnému potlačení pokojných demonstrací v Barmě," píše se v prohlášením podepsaném Condoleezzou Riceovou, Davidem Milibandem a Bernardem Kouchnerem.
"Musíme barmský režim přesvědčit, aby splnil požadavky mezinárodního společenství a respektoval základní práva barmského lidu," vyzvalo trio šéfdiplomatů s tím, že se na Barmu nesmí zapomenout.
Důtka Rady bezpečnosti
Rada bezpečnosti před týdnem kolektivně pokárala barmské generály za to, že dosud vesměs ignorují požadavky na zahájení dialogu s opozicí, propuštění vězněných lidí a zahájení demokratizace země, jež jim loni klíčový orgán OSN adresoval.
Skutečnost, že pro kriticky formulovaný text hlasovalo všech 15 členů Rady, označili pozorovatelé za významný signál.
Rusko a Čína se v minulosti odmítaly situací v Barmě zabývat s tím, že jde o vnitřní záležitost této země.
Stejný princip nevměšování dlouhodobě vyznávají i členové Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), jehož je Barma členem od roku 1997. Pro výše zmiňované prohlášení v Radě bezpečnosti však zvedli ruku i velvyslanci Indonésie a Vietnamu, dvou členských zemí tohoto bloku.
Doporučení Pekingu
Za možná vůbec nejvýznamnější signál toho, že pohár trpělivosti pomalu ale jistě přetéká, lze považovat úterní výzvu Pekingu, který platí za vůbec největšího z hrstky spojenců barmské junty.
Mluvčí ministerstva zahraničí oznámila, že Peking předal generálům poselství, aby co nejdříve vpustili do země zvláštního zmocněnce OSN pro Myanmar (oficiální, ovšem opozicí a Západem neuznávaný název země) Ibrahima Gambariho.
Ten si krátce předtím v Radě bezpečnosti postěžoval, že si na něj barmské úřady nechtějí najít čas dříve než v dubnu.
Čína svůj postoj tlumočila osobně náměstkovi barmského ministra zahraničí. Zároveň však dala najevo, že není připravena podpořit žádné mezinárodní sankce vůči Barmě. Místo toho navrhuje "konstruktivní podporu".
