Canberra - Mimořádnou povodňovou daň chystá australská premiérka Julia Gillardová. Čeká ji však tvrdá bitva, protože opozice je zásadně proti.
Nová daň by měla postihnout poplatníky s ročním příjmem od 50 tisíc dolarů a vybírala by se pouze jeden rok. Nižší příjmové skupiny a lidé postižení záplavami by z této daňové povinnosti byli vyňati.
"V rámci této daně by někdo s příjmem 60 tisíc dolarů zaplatil týdně jen o 1 dolar navíc. Člověk vydělávající ročně 100 tisíc dolarů by zaplatil jen něco pod 5 dolarů," citoval Gillardovou list The Australian.
Federální vláda předpokládá, že by mohla tímto způsobem získat výnos ve výši 1,8 miliardy australských dolarů. Canberra by chtěla celkově přispět na rekonstrukci oblastí zničených katastrofálními záplavami částskou 5,6 miliardy dolarů.
Zbytek této částky chce Gillardová získat škrty v rozpočtu, jež by postihly některé plánované programy, a odkladem části velkých investic.
Povodňovou daň má i Česko
Okamžitě poté, co menšinová labouristická vláda přišla s tímto záměrem, se proti němu postavila opozice. Předseda opozičních liberálů Tony Abbott řekl, že Gillardová by měla místo nových daní hledat úspory ve federálním rozpočtu, z kterých by se pak uhradily výdaje na obnovu.
"Rozpočet je nafouklý, jsou tam zbytečné výdaje, z kterých by vláda měla teď čerpat," prohlásil Abbott s tím, že "premírka ví, že ty peníze tam jsou..."
Povodňovou daň "na jeden rok" ve výši sto korun měsíčně (necelých 5 australských dolarů) zavedla loni také česká vláda premiéra Petra Nečase. Platit ovšem bude bez výjimky pro všechny daňové poplatníky, ať již pobírají 850 tisíc Kč (ekvivalent 50 tisíc australských dolarů) ročně či průměrných 283 tisíc Kč.
Gillardová zdůrazňuje solidární rozměr jí zamýšlené daně a skutečnost, že v případě individuálního poplatníka bude zatížení symbolické. V parlamentu však bude mít při schvalování problémy nejen s opozicí.
Labouristé nemají většinu ani v jedné z obou komor federálního parlamentu a musejí se spoléhat na hlasy nezávislých poslanců a senátorů, mezi něž patří i jeden zástupce australských Zelených.
Těm se nelíbí, že Gillardová chce získat peníze na rekonstrukci povodněmi zničených oblastí také rušením některých ekologických programů, podporujicích například využívání solární energie.
Namítají, že katastrofální záplavy způsobilo globální oteplování, které se oddalováním zavádění čisté energii bude dál zhoršovat.
Pak by podle nich mohla nastat situace, že povodňová daň Gillardové bude jen první z mnoha dalších, které bude nutné kvůli nepříznivým klimatickým změnám vybírat.
Škody nejsou dosud vyčísleny
Katastrofální záplavy, které sužovaly koncem loňského a začátkem letošního roku obrovské oblasti Austrálii, především však stát Queensland, způsobily škody v odhadované výši před deset miliard australských dolarů.
Sám Queensland však alespoň zatím žádnou mimořádnou povodňovou daň nechystá.
Nejvíce byly postiženy těžební průmysl, zemědělství a infrastruktura, celková výše škod však stále vyčíslena není, protože ve státě Victoria povodně na mnoha místech ještě trvají.
Před těmito záplavami, které zasáhly území o rozloze přibližně jednoho milionu čtverečních kilometrů, sužovala Austrálii téměř šestnáct let nebývalá sucha.
