Washington - Americký prezident Barack Obama získal na jaderném summitu slib téměř padesáti zemí, že do čtyř let zajistí kontrolu veškerého štěpného materiálu, který mají k dispozici a zamezí tak, aby se dostal do nepovolených rukou.
Podle odborníků na jadernou problematiku by se ale svět měl mnohem více než útoku atomovými zbraněmi měl obávat toho, že teroristé použijí takzvanou špinavou bombu. Tedy klasickou nálož se štěpným materiálem.
Ukrást uran či plutonium v koncentraci potřebné k vyrobení bomby není zrovna jednoduché. I když se v minulosti vyskytly případy snah pašovat radioaktivní materiál pocházející ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Mnohem větší riziko představují zářiče používané v nemocnicích či některých přístrojích na měření kvality materiálů. V roce 1987 ukradla dvojice mužů z nemocniční kliniky v brazilské Goianii, která ukončila provoz, přístroj na ozařování pacientů. Ten rozebrala a prodala obchodníkovi se starým železem.
Ve tmě modře zářící práškovou substanci z nitra přístroje ale lupiči předvedli příbuzným a známým. Na ozáření radioaktivním césiem tehdy zemřely čtyři osoby a u 250 dalších zaznamenaly úřady zdraví nebezpečné dávky izotopu.
Zemřely by desítky osob
Jaký má účinek atomová bomba si Američané po druhé světové válce vyzkoušeli v Hirošimě a Nagasaki. To, že by se některá z dnes existujících zbraní dostala do rukou teroristů ale není příliš pravděpodobné.
A sestavit jadernou pumu je navzdory "zaručeným" návodům na internetu také pořádným oříškem. Vyžaduje to nejenom odborné znalosti, nýbrž přibližně 25 kilogramů štěpného materiálu.
Radioaktivní látku pro špinavou bombu mohou ale teroristé získat právě z řady přístrojů obsahujících zářiče jako je kobalt, iridium, krypton či stroncium.
"Pro odbornou veřejnost je záhadou, jak to, že k podobnému útoku ještě nedošlo," řekl týdeníku Der Spiegel Giorgio Franceschini z Nadace pro výzkum míru a konfliktů ve Frankfurtu nad Mohanem. "Opatřit si radioaktivní materiál je totiž dnes velmi snadné."
Podle odhadu Spolkového úřadu pro ochranu před zářením by exploze konvenční nálože s dostatečným množstvím některého z uvedených zářičů zabila i desítky osob.
Případ z Ternopolu
Riziko odcizení vysoce radioaktivního materiálu přesto nelze podceňovat.
V dubnu loňského roku byla poblíž západoukrajinského Ternopolu zatčena dvojice podnikatelů a poslanec regionálního parlamentu, kteří se snažili prodat téměř čtyři kilogramy štěpné látky, údajně plutonia. Požadovali za ně deset milionů dolarů.
Ukázalo se ovšem, že speciální nádoby, které muži měli u sebe, obsahují "pouze" americium, umělý prvek přesahující běžnou úroveň radioaktivity asi dvěstěpadesátkrát.
V roce 2006 byl zato v Gruzii zatčen muž, který za milion dolarů nabízel sto gramů vysoce obohaceného uranu. Další podobný případ byl zaznamenán o dva roky později v ukrajinských Čerkassech.
Několik případů ročně
Podle Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) bylo mezi roky 1993 a 2008 zaznamenáno celkem 333 incidentů spojených s pokusy udat na černém trhu ukradený radioaktivní materiál.
V celkem 463 případech se jednalo o zářiče typu kobaltu či stroncia odcizené z nemocnic či výzkumných ústavů. V dalších 754 případech byla radioaktivní látka ztracena a nepodařilo se prokázat, že by šlo jednoznačně o snahu ji ukrást.
Podle Vjačeslava Turkina, který má bezpečnost jaderných materiálů u IAEA na starost, zůstává nicméně počet těchto incidentů od poloviny devadesátých let stabilní a neroste.
"Jen dvě až tří kauzy se týkají vysoce obohaceného uranu či plutonia," zdůrazňuje Klaus Meyer z Institutu pro transurany v Karlsruhe.
Ukradený jaderný materiál se navíc ve všech případech podařilo vystopovat.
To neplatí pro slabší zářiče. Těch jsou podle IAEA jen v USA statisíce, navíc nedostatečně zajištěných.
