Zatímco část zemí EU odmítá vpustit na svoje území potenciálně desítky tisíc Rusů, jiné státy zvedají heslo "nejsme jako oni" a chtějí, aby Evropa zůstala Rusům otevřená. Podle odhadů ruskojazyčného opozičního serveru Meduza už ze země uteklo čtvrt milionu lidí v reakci na mobilizaci, kterou minulou středu vyhlásil prezident Vladimir Putin.
"Litva nebude udělovat azyl těm, kdo pouze utíkají před odpovědností. Rusové by měli zůstat doma a bojovat. Proti Putinovi," prohlásil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Jeho názor sdílí i ostatní pobaltské státy, Polsko, Dánsko, Slovensko nebo Česko.
Lithuania will not be granting asylum to those who are simply running from responsibility. Russians should stay and fight. Against Putin.
— Gabrielius Landsbergis🇱🇹 (@GLandsbergis) September 23, 2022
Zmíněné země už měsíce před Putinovou mobilizací přestaly vydávat Rusům víza a po tomto víkendu se k nim zřejmě přidá i Finsko. Tamní vláda oznámila, že zvažuje totéž v reakci na skokový nárůst Rusů překračujících rusko-finskou hranici. Jen během soboty a neděle přišlo do Finska přes 17 tisíc držitelů ruských pasů. Jako další důvod bývá zmiňováno, že mezi prchajícími lidmi mohou být i tajní agenti.
Stálý předseda Evropské rady Charles Michel, německý kancléř Olaf Scholz a mnozí francouzští politici naproti tomu argumentují, že zavření hranic by jen posloužilo Putinově propagandě o Západu, který nenávidí Rusy. "Evropská unie by měla zůstat otevřená těm, koho se kremelský režim chystá zneužít pro svoje šílené cíle," řekl Michel v rozhovoru pro evropský server Politico.
Zatím poslední pokus najít shodu proběhl v pondělí, kdy se v Bruselu sešli velvyslanci členských zemí EU k debatě, jak na nejnovější vývoj v Rusku reagovat. Zástupci jednotlivých vlád se shodli, že důležité je, aby EU v této věci postupovala "jednotně". Tedy aby nedocházelo k situacím, kdy jedna země utíkající Rusy bude chtít přijmout, zatímco další je budou považovat za bezpečnostní riziko. Kvůli neexistenci hraničních kontrol uvnitř EU by pak nad jejich pohybem neměly kontrolu.
Ambasadoři vydali prohlášení o vůli jednat společně, ale dál se nedostali. Zodpovědnost tak předali Evropské komisi. Ta má nyní vypracovat instrukce, jak s vízy pro Rusy naložit na pozadí vyhlášené mobilizace.
"Všichni usilují o rovnováhu mezi humanitární stránkou a bezpečností," sdělil Aktuálně.cz a Hospodářským novinám oslovený diplomat jedné západoevropské země, přičemž za humanitární stránku označil "schopnost přiznat azyl v EU těm Rusům, kteří pro to splňují podmínky".
Jak ale chce individuálně posuzovat žádosti o azyl v případě, kdy se před hranicemi EU tvoří fronty Rusů čítající desítky kilometrů? "To je právě na komisi, aby něco navrhla," odpověděl.
Rozhodnutí může být na Česku
Rusové mají od invaze ztížený vstup na území EU kvůli zákazu letů do Evropy z Ruska. Dosud ale mohli ruští držitelé platných víz projít do EU přes pozemní hranici s Finskem nebo letecky s mezipřistáním v Turecku.
Turecko, kam Rusové nepotřebují víza, utíkající muže stále přijímá a neomezuje jejich cestování dál. Odhaduje se, že takto odešly ze země vysoké desítky tisíc Rusů po vyhlášení mobilizace.
Evropská komise by měla vypracovat možné instrukce příští týden. Pak bude věc na předsednické zemi, tedy na Česku. "Je na něm, jestli svolá třeba mimořádnou schůzku ministrů vnitra, kteří by mohli schválit nějaký závazný postup," upozornil jiný nejmenovaný zdroj v Bruselu. Debata šéfů vnitra je naplánovaná na polovinu října. Dřívější schůzku Češi zatím nechystají.
